Evropský platební rozkaz
Uplatnění pohledávky u soudu prostřednictvím takzvaného platebního rozkazu je veřejnosti známé. Pro svou jednoduchost a rychlost bývá platební rozkaz v českém právním prostředí často využíván. Jeho prostřednictvím může soud přiznat věřiteli peněžitou pohledávku, aniž by se musel s dlužníkem dostavit k soudnímu jednání. Pokud je platební rozkaz vydán, dlužník je oprávněn podat proti němu odpor, kterým se rozkaz v plném rozsahu ruší a soud nařídí obvyklé jednání. Nepodá-li dlužník odpor, má platební rozkaz účinky pravomocného rozsudku a jako takový může být podkladem pro výkon rozhodnutí nebo exekuci.
Hlavní podmínky
Dle českých procesních předpisů však platební rozkaz v některých situacích nemůže být vydán. Jde zejména o případy, kdy by měl být platební rozkaz doručen dlužníkovi do ciziny, například nemá-li žalovaný sídlo na území České republiky. Nevýhody spojené s tímto omezením jsou však značně kompenzovány od 12. prosince loňského roku, kdy byl nařízením Evropské unie zaveden evropský platební rozkaz. Jeho prostřednictvím se nyní mohou čeští věřitelé domáhat uhrazení svých pohledávek vůči dlužníkům v ostatních členských zemích EU.
Soud je oprávněn vydat evropský platební rozkaz pouze ve věcech s takzvaným přeshraničím případem. Podmínka přeshraničního případu je v záležitostech českých věřitelů v zásadě splněna, má-li dlužník bydliště nebo místo obvyklého pobytu v jiném členském státě EU než v České republice.
Evropský platební rozkaz se svou podstatou blíží rozkazům, jež jsou vydávány dle českých procesních předpisů. Stejně jako v případě platebního rozkazu lze i tím evropským vymáhat jen pohledávky vzniklé z občanskoprávních a obchodněprávních vztahů. Na rozdíl od platebního rozkazu upraveného občanským soudním řádem je možné ten evropský použít i při uplatňování peněžitých nároků z pracovněprávních vztahů. A obrana proti vydanému evropskému platebnímu rozkazu má obdobnou formu jako v případě českého „plaťáku“, tedy včas podaný odpor. V případě včas podaného odporu se řízení automaticky převádí do režimu běžného soudního jednání.
Vyhotovení návrhu
Nařízení o evropském platebním rozkazu vychází věřitelům vstříc i v tom, že v příloze uvádí jednotlivé formuláře – nejen pro úkony účastníků řízení, ale i soudu. Vzorové formuláře lze mimo jiné použít k podání návrhu na vydání evropského platebního rozkazu. Nebo k samému vydání platebního rozkazu soudem či k podání odporu žalovaným. Vzorové formuláře jsou poměrně přehledné a nijak obsáhlé, a proto by jejich používání nemělo být problematické. Příloha nařízení obsahuje instrukce jak vyplňovat jednotlivé formuláře. Nařízení dále upravuje lhůty pro vydání evropského platebního rozkazu a pro podání odporu, aby věřitel mohl získat exekuční titul do dvou měsíců od podání návrhu.
Pravomocný rozkaz
Nepodá-li dlužník včas odpor, stane se evropský platební rozkaz pravomocným a věřitel je oprávněn požadovat výkon rozhodnutí nebo exekuci dle svého uvážení kdekoli v rámci EU – tedy kdekoli se bude nacházet nějaký majetek dlužníka. Nařízením jsou rovněž minimalizovány formální požadavky pro výkon rozhodnutí na základě platebního rozkazu. Věřiteli k tomuto kroku stačí přiložit k návrhu na výkon rozhodnutí pro vyhotovení evropského platebního rozkazu, popřípadě společně s jeho ověřeným překladem. Z uvedeného vyplývá, že evropský platební rozkaz představuje další možnost pro české věřitele, jak uplatňovat pohledávky vůči dlužníkům se sídlem či bydlištěm v zahraničí. V této výhodě pro české věřitele zahraničních dlužníků se však může skrývat nebezpečí pro tuzemské dlužníky věřitelů z jiných zemí EU. Této problematice se však budeme věnovat jindy.
