MALOOBCHOD Na českém maloobchodním trhu nastává stěhování národů. Zatímco zájem spotřebitelů o supermarkety stagnuje, bouřlivý rozvoj zažívají diskontní obchody. Loni jich v Česku přibylo čtyřicet. Naopak malé tradiční prodejny mají na trhu stále menší podíl.
MALOOBCHOD Na českém maloobchodním trhu nastává stěhování národů. Zatímco zájem spotřebitelů o supermarkety stagnuje, bouřlivý rozvoj zažívají diskontní obchody. Loni jich v Česku přibylo čtyřicet. Naopak malé tradiční prodejny mají na trhu stále menší podíl.
Český spotřebitel chodí stále raději nakupovat potraviny do diskontních prodejen. Lákají ho tam hlavně nízké ceny zboží. Vyplývá to ze studie, kterou minulý týden zveřejnila společnosti The Nielsen Company. Podle průzkumu v roce 2006 již 41 procent Čechů pravidelně nakupovalo v diskontech. To představuje strmý 17procetní meziroční růst. Loni přitom v Česku přibylo 40 těchto prodejen.
Na konci loňského roku tak bylo v České republice již celkem 446 diskontních obchodů. V porovnání s počtem obyvatel jsme tak v jejich počtu na špičce středoevropského regionu. „A podíváme-li se na západ, lze očekávat, že jejich počet bude dále rychle růst. V západní Evropě je totiž podíl diskontů na trhu ještě zásadnější než u nás,“ říká David Vacl z české pobočky The Nielsen Company.
PULTOVKY SE DRŽÍ
Naopak z porovnání údajů posledních let vyplývá, že se na trhu vedle řetězců stále zužuje prostor pro menší nezávislé obchůdky. „Zájem o tradiční prodejny potravin stále klesá. Loni měly na celkovém prodeji už jen 21procentní podíl. Naopak například v Polsku drží stále ještě přes polovinu trhu,“ uvádí analytička Lucie Hrušová. „Pokud mluvíme o obchůdcích typu pan Novák na rohu, pak ty slabé zřejmě padnou,“ dodává.
„Tradiční obchody můžeme rozdělit na dvě kategorie. Jednou jsou malé pultové krámky. Ukazuje se, že tyto prodejny se zatím drží. Padají ale naopak takové ty menší samoobsluhy s plochou 50 až 400 metrů čtverečních a dvěma, třemi kasami,“ doplňuje David Vacl. Právě malým „sámoškám“ totiž mimo jiné hodně konkurují diskonty.
SEN O NÍZKÉ CENĚ Diskonty jsou podle metodiky zmíněného průzkumu charakterizovány jako prodejny o ploše 400 až 1000 metrů čtverečních, které mají v sortimentu zhruba 400 položek. Tradičně jsou spojovány s nižší cenou zboží, ale zároveň také s trochu nižší kulturou prodeje.
Co českého zákazníka do diskontů táhne? Především právě nízká cena, přesněji řečeno spíše představa levného nákupu. „Ze studie vyplynulo, že jen 12 procent lidí má bližší představu o cenách. Ale přitom 32 procent respondentů by dalo ruku do ohně za to, že jsou diskontní prodejny nejlevnější. Komunikační strategie diskontů je tedy velmi účinná,“ říká Lucie Hrušová. Reklamní kampaně diskontů jsou totiž postaveny právě na image levných prodejen, i když reálně mnohdy v některých typech výrobků být nejlevnější nemusejí.
Nástup diskontů je znát zejména u potravin. „Spotřebitelé tam nakupují především čokolády, limonády nebo sušenky. Zajímavé ale je, že ve velkém množství i čerstvé ovoce a zeleninu. Naopak v prodeji drogistického zboží mají stále minimální podíl,“ uvádí Hrušová.
TŘIKRÁT DENNĚ NA NÁKUP
Pro zákazníka ale není už zdaleka levné zboží tou jedinou vábničkou. „Nízké ceny už považuje spíš za samozřejmost, nakonec si vybírá obchod podle jiných priorit,“ říká Hrušová. Stěžejní je tak lokalita. „Český trh je stále specifický průběžným doplňováním zásob domácnosti. Některé nakupují i třikrát denně. Je tedy typické větší množství nákupů a menší objem jednotlivých útrat. Lidé se třeba cestou domů z práce zastaví dokoupit jen nějaké drobnosti,“ říká David Vacl. Proto je tak důležitá lokalita. V České republice stále ještě není masově rozšířen model, kdy spotřebitel jen jednou týdne zajede autem na periferii, udělá velký nákup v hypermarketu, a pak sedm dní nic nedokupuje. Dalším trendem je stále menší význam slevových akcí. „Ty mají už minimální váhu. Pryč jsou ty doby, kdy spotřebitel cestoval přes půl města, aby koupil mléko o korunu levněji,“ komentuje Lucie Hrušová.
MODERNÍ, ALE ROZTŘÍŠTĚNÝ MALOOBCHOD Výzkum chování spotřebitelů dělá The Nielsen Company každoročně, letos se konal v 50 zemích. V Česku a na Slovensku se jej účastnilo celkem tisíc respondentů. Studie tak ukázala i další zajímavá srovnání s okolními státy. Česko je například v rámci středoevropského regionu na špičce v podílu moderního způsobů prodeje, který představuje celkem 68 procent obratu. Naopak na rozdíl od většiny evropských zemí má velmi roztříštěný trh. Tři největší řetězce dohromady koncentrují jen 35 procent obratu, zatímco třeba v Německu je koncentrace 62 procent a v Rakousku dokonce 81 procent.
Pro nejbližší období se tedy dají předpokládat dva trendy. Jednak postupné slučování subjektů, které jsou ve hře, jednak již zmíněné posilování pozice diskontů. Pro drobné soukromé obchůdky bude na trhu naopak stále těsněji.
