Nové kádry Pekingu se vyznají v trhu, rozumějí byznysu a jsou možná i otevření změně
Sjezd komunistické strany by se mohl jevit jako reminiscence na starší, méně dynamickou Čínu. Z těchto akcí, konaných pravidelně každých pět let, veřejnost vidí jen videoklipy s více než dvěma tisíci byrokraty zasedajícími v Lidovém sjezdovém paláci, monumentální stavbě ve stylu socialistického realismu v samém centru Pekingu. V obrovském sále ovinutém spoustou rudých vlajek budou celé hodiny poslouchat bombastické projevy a potom téměř jednomyslně hlasovat.
Až se však 15. října shromáždí funkcionáři z celé země na sedmnáctém stranickém sjezdu, nebude to jen slavnostní příležitost. Je pravda, že se tváře na úplném vrcholu nezmění - prezident Chu Ťin-tchao a premiér Wen Ťia-pao budou téměř jistě vládnout dalších pět let. Je však pravděpodobné, že se do klíčových pozic pod nimi dostane nová generace lídrů.
Nejvýznamnější pro zahraniční byznys a obchodní partnery Číny je to, že půjde o nové vedení, které do značné míry zná a oceňuje pravidla cesty k hospodářství, jehož základem je trh. Mnozí z těchto energických představitelů usilovně bojovali o reformu v Číně, mají dovednosti potřebné k řízení složitých ekonomik a zbavili se nedůvěry k cizincům, jíž se vyznačovaly dřívější generace. Samozřejmě že v Číně nezavedou přesnou kopii amerického systému. Je však možné, že dialog, který začínají vést se Západem, bude dosud tím nejkultivovanějším.
Mluví anglicky.
Tato skupina padesátníků dosáhla zletilosti při chaosu a násilí „kulturní revoluce“ a většina z nich začala kariéru poté, co koncem sedmdesátých let Teng Siao-pching zavedl hospodářské reformy. „Předpovídá se, že budou progresivnější, pragmatičtější a prozíravější,“ uvádí Scott Kronick, prezident čínské pobočky mezinárodní sítě Ogilvy Public Relations Worldwide. Chu a Wen strávili své formativní roky v odlehlé západní Číně, kde se dostávali málo do kontaktu s lidmi odjinud. Přesto mnozí příslušníci této generace mluví anglicky a jsou zcestovalí. Někteří studovali na západních univerzitách a většina z nich má vysokoškolské tituly ve společenských vědách, ekonomii a právech.
Typickým příkladem je Čou Siao-čchuan, současný šéf Čínské lidové banky. Tento bývalý profesor ekonomie, který mluví plynule anglicky, je vážným uchazečem o post vicepremiéra odpovědného za finance. Jako jeden z nejvzdělanějších ekonomických mozků v Číně obstojí v porovnání s takovými lidmi, jako jsou Alan Greenspan, Ben S. Bernanke a šéfové dalších centrálních bank. Už se utkal s neústupnými rivaly, kteří vystupují proti jeho kampani za ozdravení čínských kapitálových trhů, jejichž záludnost je dobře známá. Svým úsilím o přijetí tvrdých opatření proti manipulátorům s akciemi si vysloužil přezdívku Stahovač kůží. Nese hlavní odpovědnost za otevření čínského finančního sektoru velkým západním bankám a makléřským firmám.
Porovná-li se Čouova dosavadní činnost se současným vedením, rozdíly bijí do očí. Dosud se čínští čelní představitelé necítili „evidentně ve své kůži, jednali-li s někým zvenku“, prohlašuje Kent D. Kedl, v posledních dvou letech odborník na Čínu a v současnosti generální ředitel šanghajské poradenské firmy Technomic Asia činné v oboru strategického marketingu. Většinou jde o kariérní byrokraty po šedesátce, kteří studovali exaktní vědy nebo techniku. Málo z nich má univerzitní titul a některým vysokoškolské vzdělání zcela chybí. Mao Ce-tungovi spolubojovníci jsou dávno pryč. Chuova skupina je však z první porevoluční generace a nezbavila se všech pozůstatků staré ideologie.
Hlubší západní vazby.
Lepší pohoda ve styku s vnějším světem nutně neznamená větší ochotu dělat to, co lidé zvenku chtějí. Je například možné, že se ministr obchodu Po Si-laj stane premiérem a bude nejvyšším obchodním představitelem Číny. Po by se ve Washingtonu nebo New Yorku cítil jako doma. „Stylem je velmi nečínský, typově připomíná (bývalého newyorského) starostu Eda Kocha,“ konstatuje sinolog Kenneth G. Lieberthal z Michiganské univerzity. Je neohroženým debatérem a má magisterský titul ze žurnalistiky na Čínské akademii společenských věd - často kritizuje Washington, pokud jde o obchod. „Po Si-laj nebude tak ochotně vycházet vstříc,“ tvrdí Čcheng Li, vedoucí badatel Brookings Institution, washingtonského vědeckého a výzkumného střediska. Navíc ti, kteří Poa viděli při práci v jednacích síních, uvádějí, že jeho rétorika se snoubí se suverénní znalostí problematiky.
Celkově však tato generace prohloubí napojení Číny na Západ. O Chuovu funkci se uchází šestapadesátiletý Li Jüan-čchao. Tento vystudovaný ekonom a právník řídí pobřežní provincii Ťiang-su a přispěl k tomu, aby se v ní vyvinula příkladná ekonomika, jež přitáhla rekordní sumy zahraničního kapitálu od společností, jako jsou Emerson Electric, Advanced Micro Devices a Sony. Nacionalista Po si dokonce vzal na starost zaostalé severovýchodní město Ta-lien a proměnil ho v outsourcingové centrum pro japonské podniky. Díky tomu tam vznikla nejvyhledávanější městská ekonomika v Číně.
Podle některých předpovědí je možné, že jakmile tito noví lídři převezmou nejvyšší posty, začnou dokonce fušovat do demokracie. Mnozí z nich, zvláště ti, kteří koncem sedmdesátých let a v osmdesátých letech chodili na Pekingskou univerzitu, se účastnili voleb na akademické půdě. „V ekonomice a společnosti existuje mnohem větší porozumění pro pluralitu zájmů,“ tvrdí Joseph Cheng, profesor politologie na Hongkongské univerzitě.
Boj tří politiků.
V příštích pěti letech se tito noví lídři začnou prosazovat, i když Chu a Wen budou mít řízení pevně pod kontrolou až do příštího stranického sjezdu v roce 2012. Mnoho pozorovatelů má za to, že o nástupnictví po Chuovi bojují tři politici. Vedle Li Jüan-čchaa je to i Li Kche-čchiang, dvaapadesátiletý stranický tajemník v provincii Liao-ning uprostřed starého průmyslového srdce Číny. Má doktorát z ekonomie a vystudoval práva, ale o jeho činnosti se toho ví jen málo. S ohledem na nástupnictví je možná nejdůležitější to, že působil ve vlivném Komunistickém svazu mládeže, Chuově mocenské základně, díky čemuž je hlavním kandidátem. Dalším jasným uchazečem o nejvyšší post je dvaapadesátiletý Wang Jang, který řídí největší čínské město Čchung-čching.
Vzhledem k tomu, že čínská ekonomika stále prudce roste, nové vedení bude mít před sebou spoustu náročných úkolů. Bude muset vymyslet rychlou a tvrdou reakci na vlnu závadného a nekvalitně vyrobeného zboží, jež se letos v létě vyvalilo z čínských továren. Bude čelit rostoucímu tlaku Washingtonu kvůli stoupajícímu obchodnímu přebytku. A aby všechno zvládlo - od znečištění životního prostředí přes bezpečnost práce a padělání až po korupci -, bude muset krotit lokální představitele, kteří často ignorují proklamace Pekingu a soustřeďují se na ekonomický růst, stůj co stůj. „Příští generace lídrů bude muset být naladěná na globální dění,“ konstatuje Yang Dali, ředitel Východoasijského ústavu Singapurské národní univerzity, „a ochotná přizpůsobovat se, učit se a rovněž podnikat rázné kroky, budou-li třeba.“
Předávání pochodně vedení Pět generací čelných představitelů
Revoluce 1949-1976
Mao si upevnil moc za podpory revolucionářů z občanské války a Dlouhého pochodu. Tato skupina se soustředila převážně na posilování strany a revoluce na úkor hospodářského růstu a pragmatismu.
Reforma 1978-1989
Teng Siao-pching měl za sebou stejnou revoluční dráhu jako Mao a přestál několik čistek, ale nakonec otevřel Čínu hospodářské reformě v podobě „socialismu s čínskou tváří“. Jeho omezená tolerance k radikální změně se projevila v krvavém zákroku na náměstí Tchien-an-men v roce 1989.
Růst 1989-2002
Vedení Ťiang Ce-mina a Žu Rong-žia, kteří se vyškolili v nezávislé čínské finanční metropoli Šanghaji a měli pravidelný kontakt se zahraničními byznysmeny. Ťiang zajistil místo finančnímu podnikání tím, že začlenil jeho roli do ústavy, a ekonomika se začala rozvíjet.
Stabilita 2002-2012
Někteří pozorovatelé se domnívali, že by současný prezident Chu Ťin-tchao a premiér Wen Ťia-pao mohli zavést polickou reformu, ale zatím tvrdě zasahovali proti disentu a zároveň se snažili zlepšit osud nejchudších Číňanů. Ekonomika se přiblížila k přehřátí, protože lokální představitelé usilují o to, aby HDP rostl za každou cenu.
Vize 2012-?
Na rozdíl od inženýrů Chua a Wena a jejich technokratů mají noví čelní představitelé právnické, ekonomické a společenskovědní vzdělání. Očekává se, že se pustí do politické reformy a že budou obratněji řídit stále složitější ekonomiku Číny.
Tváře zasluhující pozornost Několik možných pekingských lídrů příští generace
Po Si-laj
VĚK: 58
VZDĚLÁNÍ: Bakalářský titul v oboru historie na Pekingské univerzitě; magisterský titul v oboru žurnalistika na Akademii společenských věd.
ZKUŠENOSTI: Ministr obchodu, guvernér provincie Liao-ning.
Jeho otec byl stranickým funkcionářem a důvěrným přítelem Teng Siao-pchinga. Po je hlavním kandidátem na post vicepremiéra zodpovědného za zahraniční obchod.
Wang Jang
VĚK: 52
VZDĚLÁNÍ: Titul v oboru managementu na Vědeckotechnické univerzitě.
ZKUŠENOSTI: Stranický tajemník v Čchung-čchingu, náměstek ředitele Národní komise pro rozvoj a reformu.
Kariéru začal v Komunistickém svazu mládeže. Téměř jistě bude zasedat v politbyru.
Čou Siao-čchuan
VĚK: 59
VZDĚLÁNÍ: Bakalářský titul v oboru automatizace na Vysoké škole chemicko-technologické v Pekingu; doktorát ekonomie na Univerzitě Tsinghua.
ZKUŠENOSTI: Guvernér Čínské lidové banky, předseda Čínské regulační komise pro cenné papíry.
Jeho otec byl ministrem strojního průmyslu. Čou mluví anglicky a vysloužil si uznání jako šéf centrální banky.
Si Ťin-pching
VĚK: 54
VZDĚLÁNÍ: Bakalářský titul v oboru chemie a doktorát práv na Univerzitě Tsinghua.
ZKUŠENOSTI: Stranický tajemník v Šanghaji, stranický tajemník v provincii Če-ťiang, guvernér provincie Fu-ťien.
Při své první cestě do Číny zajel americký ministr financí Hank Paulson do Chang-čou výhradně proto, aby se setkal se Siem.
Li Kche-čchiang
VĚK: 52
VZDĚLÁNÍ: Bakalářský titul v oboru práv na Pekingské univerzitě; doktorát ekonomie na Pekingské univerzitě.
ZKUŠENOSTI: Stranický tajemník v provincii Liao-ning, guvernér provincie Che-nan.
Li se podobně jako Chu Ťin-tchao dostal nahoru jako člen Komunistického svazu mládeže. Je považován za preferovaného Chuova nástupce.
Li Jüan-čchao
VĚK: 56
VZDĚLÁNÍ: Bakalářský titul v oboru matematiky na Univerzitě Fu-tan; magisterský titul v oborech ekonomie a managementu na Pekingské univerzitě; doktorát práv na Ústřední stranické škole.
ZKUŠENOSTI: Stranický tajemník v provincii Ťiang-su, náměstek ministra kultury.
V roce 2002 byl na vědecké stáži na Harvardu. Je považován za Chuova chráněnce, protože oba působili v Komunistickém svazu mládeže.
Copyrighted 2007 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
