ICT A STRATEGICKÉ SLUŽBY - Jen dva měsíce zbývají do uzavření první výzvy dotačního programu ICT a strategické služby. O jeho pět set milionů korun ale zatím přílišný zájem není. Je to chyba, šťavnaté příspěvky nejsou určeny jen ryze počítačovým firmám, šanci má více podnikatelů.
Máte za úkol rozdělit evropské peníze, ale loučit se s nimi ve skutečnosti nechcete? Snadná pomoc. Programu na jejich distribuci dejte nějaký pořádně nudný název, vytrvalejší zvědavce potom odraďte jeho zacílením, třeba na nesrozumitelnou „podporu vybraných strategických služeb s úzkou návazností na informační a komunikační technologie“. A jestli ani tato fráze vytrvalce nezaplaší, tak nabídka dotace na vybudování technologického centra pro opravu elektronických zbraňových systémů už určitě ano.
Jenže pozor, i když si komplikovaný jazyk programu ICT a strategické služby špetku ironie zaslouží, jeho obsah už je jiná káva. V rámci čtyř priorit se totiž podnikatelům bez rozdílu velikostí nabízí až 75milionová dotace na rozmanité projekty. Zbystřit by přitom měli nejen vývojáři počítačových programů, ale třeba i účetní, architekti nebo personální společnosti.
PROGRAM ICT A STRATEGICKÉ SLUŽBY
Jde o výhradně podnikatelský program zaměřený na spolufinancování nových počítačových produktů a služeb. Podporuje vývoj software, budování center sdílených služeb, zákaznické podpory a center opravy high-tech výrobků a technologií. Dotace se pohybuje v rozmezí 2 až 75 milionů korun a 30 až 60 procent uznatelných nákladů. Celkově je na první výzvu vyčleněno 500 milionů korun. Schvalování bude kontinuální, uzávěrka registračních žádostí je posunuta na 31. 6. 2008, příjem plných žádostí bude probíhat od 11. 7. 2008 do 31. 10. 2008.
Trumfněte Windows!
„Zdaleka nejzajímavější a alespoň u nás nejfrekventovanější částí programu je určitě podpora vývoje softwaru. O peníze si zde mohou žádat vývojáři všech možných programů, třeba kancelářských nebo účetních,“ zdůrazňuje projektová manažerka společnosti Raven EU Advisory Dita Kabelková. Navíc je podle ní možné tento software z evropských peněz také inovovat a rozšiřovat, ať novými funkcemi, nebo s úmyslem zasáhnout širší skupinu zákazníků.
„My jako malá softwarová firma jsme do programu šli hlavně kvůli financování našeho nového produktu Lithium. Zvolili jsme si přitom dotaci na mzdové prostředky, protože u společnosti naší velikosti a zaměření jsou právě ony největší nákladovou položkou,“ kalkuluje Václav Novotný, jednatel společnosti PROG-SOFT. Podle něj by v případě úspěchu měli být schopni vybudovat velmi kvalitní vývojový tým v relativně krátké době, aniž by to firmu finančně přetížilo.
Určitým specifikem celého programu je totiž nutnost vybrat si, na který ze dvou možných směrů europeníze ve výsledku půjdou. Podnikateli se nabízí buď podpora zmíněných mzdových nákladů, nebo pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, jako jsou pozemky, stavby a jejich rekonstrukce, stejně jako hardwaru, sítí, licencí i softwaru. Obě možnosti pak lze doplnit vybranými provozními náklady, třeba na energie, vodu nebo internet.
Výjimkou oproti ostatním programům je navíc možnost zahrnout do uznatelných nákladů také nájmy nezbytných budov a nemovitostí. Na rozdíl od obecného názoru ale rozhodně není možné použít dotaci k podpoře nákupu nových osobních aut pro zaměstnance.
Rychlost může být důležitější než kvalita
Druhou, neméně zajímavou oblastí podpory programu, je určitě podkapitola zaměřená na budování center oprav high-tech výrobků a technologií. To sice zahrnuje také už popsané opravárenské středisko pro bojovou techniku, nicméně daleko pravděpodobněji si eurodotace najdou cestu do servisů počítačové nebo kancelářské techniky, zdravotních přístrojů, CNC strojů, navigačních, telekomunikačních a různých vědeckých přístrojů.
Program má pochopitelně tendenci podporovat spíše odbornější a ambicióznější projekty než je opravna psacích strojů. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že výzva bude hodnocena kontinuálně. Nebude se tedy čekat na uzávěrku, po níž by byl vybrán omezený počet těch nejlepších, ale projekty budou schvalovány postupně tak, jak přicházejí,“ upozorňuje Dita Kabelková.
To v praxi znamená, že i slabší žádost, která splní povinné kritérium alespoň padesáti bodů a bude podána hned v úvodu výzvy, má velmi slušnou šanci na úspěch. A naopak na vypilovaný záměr odevzdaný třeba až koncem tohoto roku už prostě nemusí zbýt peníze. Při maximální výši dotace 75 milionů korun totiž může být půlmiliarda vyčleněná na aktuální výzvu programu vyčerpána velmi rychle, stačí úspěch několika robustnějších projektů větších firem.
I to je proto důvod, proč s případnou přípravou na podání žádosti začít už dnes. A nemění na tom nic ani skutečnost, že v posledních několika dnech posunul CzechInvest data odevzdání registrační i plné žádosti do ICT poněkud utajeně o několik týdnů.
Nabídka je široká
Své zájemce si pochopitelně najdou i dvě poslední kapitoly programu, z nichž je možné spolufinancovat vybudování centra sdílených služeb nebo centra zákaznické podpory.
„Ta první možnost se vztahuje například na účetní a mzdové firmy, které využívají různé specifické počítačové programy a formou outsourcingu nabízejí své služby dalším společnostem. Ale šanci mají i odborné kreativní aktivity, čímž jsou myšleni různí grafici, animátoři nebo projektanti. Třeba pokud využívají náročné a drahé aplikace typu Ansys, jejichž pořizování a obsluha může být pro menší firmy zbytečně náročné,“ nabízí Dita Kabelková.
A poslední položka, tedy dotování center zákaznické podpory, na svůj cíl upozorňuje samotným názvem. Účast by zde měly zvážit třeba firmy, které jiným společnostem zajišťují management jejich vztahu se zákazníky, ať už jejich evidencí, kontrolami plateb či obecně řízením obchodních kontaktů. Stejně tak ale může peníze z této kapitolky využít i podnikatel pro vybudování systému komunikace se zákazníky čistě v rámci své vlastní společnosti.
Problém bude v lidech
Samozřejmě, i když se dnes z Evropské unie peníze sypou jako na povel, do hloupého oslíčka má Brusel velmi daleko. Zisk dotace je tak podmíněn několika povinnostmi ze strany podnikatele, z nichž minimálně dvě mohou žadatele velmi rychle zarazit v rozletu.
V prvé řadě, schválení projektu je podmíněno vytvořením určitého počtu pracovních míst. Číslo se liší kapitolu od kapitoly, stejně jako je jejich počet ovlivněn velikostí podniku, minimálně jde ale o pět zaměstnanců. Ti přitom musí skutečně do firmy přibýt, nelze je pouze v rámci společnosti přesunout. Vytvořená místa pak musí firma udržet alespoň tři roky po jejich prvním obsazení.
Druhou pastí na příliš optimistické žadatele je nutnost vlastní investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku spojeného s projektem. Ta u malé firmy činí jeden milion korun, u střední miliony dva a u velké pět.
„Určitou dobrou zprávou naopak je, že každé překročení těchto limitů, ať už u lidí nebo u peněz, znamená pro žadatele body navíc. Stejně tak skutečnost, že je projekt zapsán do integrovaného plánu rozvoje města, což navýší celkový dosažený počet bodů o 10 procent,“ ukazuje na možnosti posunout svůj projekt o kousek výše Dita Kabelková.
