Po přečtení Manažerského barometru v týdeníku EURO 5/2003 si dovoluji Vám zaslat pár poznámek. Problém korupce je závažná věc a nelze než uvítat schválený princip policejních provokatérů, ať se konečně korupčníci přichytí při činu a nehází se všichni zaměstnanci katastrálního úřadu do jednoho pytle. Je zarážející, že dotazovaní se vyjadřují o vlastní zkušenosti s korupcí, ale nikdo neuvedl, že by podnikl další kroky, podal trestní oznámení a podobně. Zřejmě mají sami máslo na hlavě a nejsou dost odvážní a stateční. Což připomíná případ s Pepou z Hongkongu: nikdo si nic nepamatuje, nikdo nic neví, tak co se pak divíme.
Jedním z problémů urychleného zápisu do katastru je skutečně personální vybavení. Faktem je, že právníci většinou odcházejí na lépe placená místa poté, co získali zkušenosti na katastrálním úřadě, a nabyté zkušenosti zhodnotí na jiném místě.
Dalším problémem je fakt, že návrhy na vklad, smlouvy a tak dále jsou zpracovány velmi neprofesně, až polovina má různé závady, což vede k doplňování, k zastavení či zamítnutí návrhů. Navrhovatelé se snaží ušetřit na odborném zpracování a cestou pokusů a nápravy omylů se pokouší dosáhnout zápisu do katastru.
Častou příčinou nezapsání do katastru je i to, co označujeme za stav zápisů v katastru. Zápisy v katastru by měly být v takovém pořadí, jak se právní události chronologicky staly. Nelze například převést budovu, aniž by byla napřed zapsána do katastru. Většinou to nebývá tak jednoduché, předchází ještě jiné nedoložené právní události. V podstatě se jedná o zanedbanou ohlašovací povinnost. Náprava je pak složitá a laik ji nezvládne a právníci se v takových případech orientují jen velmi obtížně. Ještě dnes se stává, že občan přinese k zápisu listinu vyhotovenou někdy v padesátých letech. Co to vyvolá za problémy, nemusím snad rozepisovat. Je to tak, že od roku 1950 byl zápis do pozemkových knih dobrovolný (zápisem nevznikalo právo) a od té doby se táhne „černá díra“. Ani dnešní stav není ideální, myslím tím takzvanou dualitu zápisů do katastru, když právo vzniká i ze zákona, aniž bylo zapsáno do katastru. V poslední době sice se již zákonodárci naučili vkládat do zákonů pasáže o tom, na základě jakých listin se provádí zápis do katastru. Takových zákonů je však málo a právní sféře činí velké problémy pochopit, že mají předložit souhlasné prohlášení nebo potvrzení ve smyslu příslušné vyhlášky. Tím jsem jen nastínil problémy, které také vedou k nerychlému zápisu do katastru a které veřejnost pak šmahem označuje za bujení administrativy a byrokracie a v těchto problémech se samozřejmě málokdo vyzná. Přitom katastrální úřad nefunguje jako právní poradna, jak si to veřejnost často myslí.
Josef Albrecht
(Josef.Albrecht@cuzk.cz)
