Správce páteřní sítě plynovodů Net4Gas spouští miliardovou investici do posílení kapacity. V příštím desetiletí tak bude moci na hlavní trase z Krušných hor na Břeclavsko a dále na Slovensko až 40 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně. Česko tím posílí svou pozici tranzitní země pro ruský plyn.
Jednou z prvních konkrétních investic je posílení kompresní stanice v Břeclavi. Záměr na konci září prošel posouzením na ministerstvu životního prostředí. Investici bude možné spustit po získání dalších potřebných povolení, samotnou realizaci Net4Gas plánuje na letní měsíce příštího roku.
Spuštění investičního programu v rozsahu až 500 milionů eur (13 miliard korun) je reakcí na úspěšný průběh celoevropské aukci přepravních kapacit, která se odehrála letos v březnu. „V aukci byla nabídnuta a úspěšně prodána nová přeshraniční kapacita propojující německou tržní oblast Gaspool a tržní oblast České a Slovenské republiky, a to o celkovém objemu až 40 miliard metrů krychlových ročně v období let 2020 až 2039,“ dodává mluvčí Net4Gas Zuzana Kučerová.
Po spuštění první etapy plynovodu Nord Stream v roce 2011 došlo k přesměrování toku plynu ve střední Evropě. Ruský plyn dnes do Německa směřuje hlavně po dně Baltského moře. Jedna z větví vede napříč východním Německem do oblasti Krušných hor. Odsud plyn míří buď plynovodem Gazela do Bavorska, nebo napříč republikou po trase Hora Svaté Kateřiny - Lanžhot a poté k zákazníkům na Slovensku, v Rakousku a Itálii.
Význam Česka pro přepravu ruského plynu dokládají loňské statistiky Energetického regulačního úřadu. Domácí zákazníci za celý rok spotřebovali 8,25 miliardy kubíků plynu, zatímco tranzit přes naše území pro potřeby jiných zemí dosáhl 25,85 miliardy kubíků.
Spotřeba zemního plynu podle většiny předpovědí v Evropské unii poroste. Plynové elektrárny nahrazují méně ekologické uhelné bloky (v německém případě i politicky nepřijatelné jaderné reaktory) a současně jsou ideální k vykrývání nestabilní produkce elektřiny z větru a slunce.
Dále čtěte:
