Severoatlantická aliance a Evropská unie budou daleko těsněji než dosud spolupracovat v oblastech jako jsou obrana proti hybridním a kybernetickým hrozbám, operace na moři, vojenská cvičení či rozvoj obranných schopností. Na společném postupu v podobě 42 konkrétních kroků se dohodli ministři zahraničí zemí aliance a členské země Evropské unie.
„Silnější NATO je dobré pro EU a silnější EU je dobrá pro NATO,“ řekl odpoledne novinářům generální tajemník aliance Jens Stoltenberg na společné tiskové konferenci s šéfkou unijní diplomacie Federicou Mogheriniovou. Posílení strategického partnerství obou organizací je nyní podle Stoltenberga důležitější než kdy dříve.
Podle Mogheriniové je dnešní rozhodnutí dokonce „začátkem nové éry“. Oněch 42 konkrétních kroků, které začnou podle ní být neprodleně realizovány, daly obě organizace dohromady společně. „Nejsou tam návrhy EU a návrhy NATO,“ upozornila.
Unie a aliance mají společných 22 členů a obě mají centrály v Bruselu. Přesto spolu obě organizace řadu let v zásadě nespolupracovaly, situace se začala měnit až v posledních letech, především v souvislosti s ukrajinskou krizí a rostoucími otazníky kolem záměrů daleko méně přátelského Ruska.
| Přečtěte si profil nového amerického ministra obrany: Sejměte je všechny! S Trumpovým ministrem obrany si nezahrávejte  |
Mogheriniová dnes poznamenala, že nejen Evropané, ale i lidé jinde na světě by současné hrozby neměli podceňovat. „Nikdy jsme nezažili takové překrývání krizí ve světě. A určitě je pod zátěžovým testem to, čemu se dá říkat na pravidlech postavený světový řád, rámovaný systémem Spojených národů,“ připustila.
Záměr obou organizací spolupracovat byl zformulován ve společné deklaraci podepsané letos v létě na summitu NATO ve Varšavě Stoltenbergem a šéfy Evropské komise a Evropské rady Jeanem-Claudem Junckerem a Donaldem Tuskem. Dnešní krok je rozvinutím tehdy oznámeného záměru společného postupu v sedmi širokých oblastech.
„NATO a EU čelí sérii nebývalých bezpečnostních výzev vycházejících z jihu a východu,“ upozornila dnes v prohlášení aliance. Tyto výzvy je podle názoru ministrů zahraničí zemí NATO potřeba řešit sehraným způsobem, který se vyhne zbytečnému zdvojování kapacit.
Splní Češi závazek NATO? Přečtěte si, co si o tom myslí premiér a ministr obrany:
Dvě procenta HDP na obranu v roce 2025? Je to reálné, shodují se Sobotka a Stropnický
Stoltenberg připomněl, že hrozby dnes často znamenají kombinaci vojenských a nevojenských výzev, ať už se to týká hybridních konfliktů, kybernetických útoků nebo třeba terorismu. „Ani EU ani NATO nemají samy plný vějíř nástrojů potřebných k odpovídající odpovědi. Proto musí spolupracovat,“ vysvětlil.
NATO: společné hodnoty jsou důležité
Aliance dnes v prohlášení také zdůraznila význam silné transatlantické vazby založené na společných hodnotách. Evropu a Ameriku podle Stoltenberga spojuje právě užší spolupráce NATO, v níž jsou USA významným členem, s Evropskou unií.
Členské země EU, které spolupráci potvrdily při jednání svých ministrů financí, ve vlastní tiskové zprávě zdůraznily, že praktická kooperace s aliancí je pro EU klíčovou prioritou. Upozornily, že státy EU mají k dispozici „jednu sadu sil“, které mohou využívat v různých rámcích. Promyšlený rozvoj jejich schopností tak prakticky podpoří možnosti obou organizací při zachování jejich různé povahy a odpovědnosti.
„Celkový cíl NATO a EU zůstává stejný: zachovat mír a stabilitu a podporovat bezpečnost našich občanů,“ poznamenala aliance k dohodě.
O stavu české armády čtěte více:
Armáda oživuje sovětské stroje. Na nákup nových nejsou peníze
Stropnický chce 30 tisíc profesionálních vojáků
Armáda chystá jednotku odstřelovačů, koupí jim americké pušky
