Černá Hora se dnes oficiálně stala 29. členem NATO. Přístupové dokumenty na americkém ministerstvu zahraničí při slavnostním ceremoniálu předal černohorský ministr zahraničí Srdjan Darmanović. Předání dokumentů se rovněž zúčastnili generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, černohorský premiér Duško Marković a náměstek amerického ministra zahraničí Tom Shannon.
„Dnes oslavujeme, že za nás nebude nikdo rozhodovat, jako tomu bylo v minulosti,“ řekl podle tiskových agentur předseda černohorské vlády Marković při předávání dokumentů.
Podle Stoltenberga vstup Černé Hory do Severoatlantické aliance bude „stabilizovat západní Balkán“ a „přinese mír a mezinárodní bezpečnost“.
Černá Hora byla přizvána do NATO v prosinci 2015. Protokol o přistoupení ratifikovali představitelé 28 členských zemí aliance. Jde o první rozšíření aliance od roku 2009, kdy do organizace vstoupily Albánie a Chorvatsko.
Po Slovinsku a Chorvatsku je Černá Hora třetí někdejší jugoslávskou republikou, která se stává součástí obranné aliance. V budoucnu by se členem měly stát i Makedonie, jejíž přičlenění blokuje nevyřešený spor s Řeckem o název země, a Bosna a Hercegovina.
Přečtěte si více o pozadí vstupu Černé Hory do NATO:
Na Černou Horu dopadaly bomby NATO, nyní bude členem. Hrozí odliv turistů z Ruska
Černá Hora disponuje asi 2000 vojáky a má přístup k Jaderskému moři. Další země, které mají přístup k tomuto moři, tedy Albánie, Chorvatsko a Itálie, už v NATO jsou.
Vůdci černohorské opozice slibují, že pokud se dostanou k moci, vyhlásí o členství Černé Hory v NATO referendum.
Obyvatelé Černé Hory, kterých je 620 tisíc, jsou rozděleni na stoupence prozápadní politiky a na ty, kteří věří ve spojenectví s ortodoxními křesťany, a přiklánějí se tak spíše k Srbsku a Rusku. Rusko i proruská opozice v Černé Hoře jako důvod nesouhlasu s členstvím rovněž uvádějí bombardování srbsko-černohorské Jugoslávie v roce 1999 kvůli událostem v Kosovu.
Čtěte také:
