DIAG HUMAN Majitel panství Bechyně, bývalý obchodník s krevní plazmou Josef Šťáva, na rozhodčím řízení rozhodně netratil. Pomohli mu i politici a státní úředníci?
DIAG HUMAN
Majitel panství Bechyně, bývalý obchodník s krevní plazmou Josef Šťáva, na rozhodčím řízení rozhodně netratil. Pomohli mu i politici a státní úředníci?
Kauza Diag Human se dostala k rozhodčímu soudu v roce 1996. Smlouvu o arbitrážním řešení sporu o náhradu škody za zmařené obchody s krevní plazmou podepsal tehdejší ministr zdravotnictví Jan Stráský. Předcházela jí žaloba majitele firmy, Čechošvýcara Josefa Štávy, který původně žádal 500 milionů korun za zmaření spolupráce s dánskou farmaceutickou firmou Novo Nordisk. Přímo u soudu pak sice požadoval jen 197 milionů korun, ale poté žalobu několikrát změnil a nakonec nezaplatil soudní poplatek. Spor vznikl na začátku devadesátých let, kdy ministerstvo zdravotnictví vypsalo výběrové řízení na zpracování tuzemské krevní plazmy a v něm odmítlo nabídku Diag Human. Ryze obchodní firma se tehdy jmenovala Conneco a na zpracování plazmy měla dohodu s dánským farmaceutickým koncernem Novo Nordisk. Ministr Martin Bojar v březnu 1993 v dopise pro Novo Nordisk uvedl, že „jedním z důvodů odmítnutí nabídky byla i pochybnost o solidnosti společnosti Conneco“ a že „obchodování s krví je v rozporu s etickým principem dárcovství krve.“
SKONČILA ŠANCE NA SOUDNÍ ŘEŠENÍ
Ministr Jan Stráský si sice nechal zpracovat právní expertizy, ale jeho podpis pod rozhodčí smlouvou z roku 1996 znamená, že se stát definitivně vzdal možnosti soudního řešení. Rozhodčí soud byl poměrně rychlý a už na jaře 1997 dal za pravdu firmě Diag Human. Nerozhodl ovšem o výši náhrady. Diag Human o rok později svůj přístup znovu přehodnotil a ministerstvu zdravotnictví zaslal dopis s žádostí o smír a okamžitou náhradu ve výši pouhých 50 milionů korun. Tehdejší ministryně Zuzana Roithová tuto nabídku nepřijala a naopak podala žalobu na neplatnost rozhodčí smlouvy. Zdroje z ministerstva zdravotnictví pro týdeník Profit potvrdily, že Šťávu k nabídce smíru nevedly filantropické důvody. Kromě 50 milionů chtěl, aby mu stát bezúplatně převedl akcie podniku Sevac, do jehož modernizace předtím ze státní pokladny nalil zhruba 700 milionů korun, a další částky věnoval na humanitární a kulturní akce dle výběru od Diag Human. Tedy například na rekonstrukci Šťávova zámku v Bechyni.
**STÁT V TICHOSTI ZAPLATIL
Soudy - krajský a později i vrchní - žalobu o neplatnost rozhodčí smlouvy zamítly. Stát zaplatil Šťávovi vloni na začátku roku 326,6 milionu korun. Vláda si tuto informaci nechala pro sebe a veřejnost se o prohrané kauze dozvěděla až v květnu z tisku. Média v dalších týdnech informovala i o tom, že Šťáva čelí v N ěmecku v souvislosti se svým obchodováním s krevní plazmou obvinění z korupce a že na něj byl vydán mezinárodní zatykač. Štáva, který se pohybuje mezi Švýcarskem a Českem, protože v těchto zemích mu nehrozí zatčení, označil německé obvinění za vykonstruované a ve sporu s Českou republikou pokračuje. Letitá kauza Diag Human se v minulých dnech znovu dostala do médií hlavně proto, že si nedávno odvolaná ministryně zdravotnictví Marie Součková najala na její řešení právníka, se kterým bez výběrového řízení podepsala smlouvu na 170 milionů korun. Součková, která už dříve tvrdila, že stát není bez šance, na svou obranu mimo jiné uvedla, že si proplacení 326 milionů přál jak premiér Špidla, tak i předseda KDUČSL Miroslav Kalousek. Oba však rezolutně popřeli, že by se do kauzy Diag Human nějak vměšovali.
