Malé kamenné prodejny jsou nuceny držet kvalitu, říká zakladatel sítě prodejen Náš grunt
Aleš Kotěra je jedním ze zakladatelů sítě prodejen Náš grunt a zároveň jedním z těch, kteří znovu učí Čechy dobře jíst. Po dvaceti letech, kdy lidé přivykli ošizeným potravinám, nabízí Náš grunt šunku z masa, kuřecí maso bez vody, pečivo z kvásku. Ano, kdysi to bylo běžné. Dnes to chce ale velkou porci odvahy začít prodávat jídlo v původním složení.
* Jak před pěti lety, když jste začínali, vlastně vznikl nápad postavit síť farmářských prodejen?
S kamarádem Jiřím Málkem jsme chtěli spustit nějaký společný projekt. Znali jsme se vlastně už od průmyslovky a práce manažerů ve středně velké firmě, kde jsme byli, pro nás přestávalo být to pravé. Když jsme se bavili o nápadech, co v budoucnu dělat, vždycky to sklouzávalo k tématu jídla. Jsme konzumenti, kteří mají rádi kvalitní jídlo a suroviny, a přišli jsme na to, že je vlastně není kde koupit.
* V té době jste tuhle svoji tezi ale museli také vysvětlit zákazníkům…
Tehdy jsme objížděli farmáře a ještě neměli kde svoje zboží prodávat. První trhy teprve pomalu začínaly. My jsme nejprve nechtěli použít termín „farmářská prodejna“, ale nenapadlo nás, jak lépe lidem říci, že jde o poctivé, chutné a neošizené české potraviny.
* Proč se zákazníci začali o tento typ potravin podle vás zajímat?
Bylo to dané jednoznačně situací na trhu, která do určité míry panuje dosud. Řetězce během let kvalitu výrobků natolik změnily, že zákazníci začali hledat alternativu. Trefili jsme se tehdy do doby, kdy ještě nebyly farmářské trhy, ale už se kvalita potravin hodně probírala v médiích. Pomohlo nám, že se začalo ukazovat, jak řetězce diktují výrobcům postupy, aby byly výrobky co nejlevnější.
* Postupně se stal z kvalitních potravin fenomén. Je to dobře?
Ano, ale nesmí se toho zneužívat. V současnosti vidíme, jak řetězce prodávají rádoby farmářské produkty a jak se v tržnicích prodávají produkty, které nemají s českou farmou nic společného. Naštěstí alespoň malé kamenné prodejny jsou nuceny si svou kvalitu držet.
* Co všechno musí splnit vašich tři sta farmářů, aby mohli svoje produkty u vás prodávat?
Dodavatele musíme osobně poznat, navštěvujeme jeho výrobu, zkoumáme složení produktů, ověřujeme je, zajímá nás, jak chutnají a jakou mají cenu. Navíc probíhají i návštěvy zaměstnanců prodejen u těchto producentů. Drtivá většina opravdu ctí tradiční přístup, jdou přece jen ven se svým jménem nebo jménem své rodiny.
* Takové potraviny jsou často dražší než ty v supermarketech. Kde vidíte strop vašeho trhu?
Opticky se kvalitní potraviny mohou zdát dražší než v supermarketech. Pokud však porovnáte složení, tak třeba u šunky s podílem masa výrazně nad devadesát procent máme ceny shodné, mnohdy dokonce nižší. Cenově se nakonec zásadně nelišíme od řetězců. Obecně však naše prodejny vyhledávají spíše zákazníci se vztahem ke kvalitě potravin. Ale chodí k nám i lidé, kteří si kupují potraviny obvykle jinde. Chtějí si udělat radost a pochutnat si třeba právě na dobré šunce. Snažíme se nabízet kvalitní a zároveň cenově dostupné produkty.
* Z předloňských 90 milionů jste loni navýšili tržby na 150 milionů. Co ten nárůst způsobilo?
Je to především nárůstem počtu prodejen; otevřeli jsme jich sedm. Co je důležitější, v drtivé většině z nich roste počet zákazníků a zvyšuje se i útrata za nákup. To je dáno tím, že rozšiřujeme sortiment. Zatímco dřív k nám zákazník chodil pro šunku, kváskový chléb nebo kvalitní jogurt, teď může udělat klidně i víkendový nákup.
* Letos se chystáte otevírat další prodejny a rozšiřovat sortiment. O co půjde a jaký vidíte do budoucna tržní podíl svých obchodů a franšíz?
Vždycky bude větší část franšízových prodejen. Nechceme mít příliš velkou strukturu pro řízení své sítě prodejen. Co se týče prodejen, rádi bychom jich letos otevřeli zase zhruba sedm, ale záleží to na nalezení správné lokality v daném místě. Někdy hledáme i rok. U sortimentu se chceme soustředit na maso, klidně i zvěřinu, jehněčí, přeštické prase. Začali jsme také se zdravějším sortimentem, jako jsou třeba bezlepkové kaše.
* Jak je to s cestováním produktů? V Evropě je běžné, že se někde zvíře narodí, jinde vyroste, jinde ho porazí a jinde se prodá. U vás je možné koupit výrobek od farmáře z jižní Moravy třeba v severních Čechách?
Důležité je, aby všechno maso bylo z bezstresových porážek. To znamená, že se zvířata nikam nepřevážejí. Ona dokážou vycítit, že jdou na porážku. Například u hovězího se to dělá tak, že skot chodí opakovaně třeba z důvodu ošetření na místo, kde bude později poražen, aby se tam nebál nakonec vstoupit a neměl stres. Takže pokud převážíme produkty, nejde o převoz živých zvířat. l
O autorovi| Petr Weikert * weikert@mf.cz
