Časově úsporný trend značkování přitahuje davy surfařů po síti i společnost Yahoo!
Joshua Schachter se kdysi ostatním webovým surfařům hodně podobal. Na síti projížděl články a po několika dnech zjišťoval, že si nemůže vzpomenout, kde viděl stránky, které ho zaujaly. Ovšem na rozdíl od většiny z nás je tento třicetiletý Newyorčan softwarovým programátorem, a tak proti nedostatkům své paměti něco udělal. Zhruba před dvěma lety vytvořil program, který mu umožnil označit webová spojení slovy, jež byl schopen si pamatovat, a pak je uložit, aby k nim měl snadný přistup. Když zahlédl článek o videoklipech islandské zpěvačky Björk, dal mu značku „hudba“ a zařadil jej.
Koncem roku 2003 Joshua Schachter otevřel webovou stránku del.icio.us, aby technologii značkování (tagging) mohl používat každý. S její pomocí si lidé můžou označit jakékoli spojení, které budou chtít později snadno vyhledat. Důvod, proč jsou značky (tags) účinnější než webové záložky (bookmarks), je ten, že mohou být snadno sdíleny s jinými lidmi. Když si například někdo označí článek o Iráku, toto spojení se přidá k seznamu s dalším iráckým obsahem na del.icio.us. Každý uživatel této služby, který chce číst o Iráku, pak může najít seznam označených článků a dozví se, kdo je označil. Tuto bezplatnou službu v současnosti využívá přes 85 tisíc lidí. „Značkování je asi nejvýznamnějším nástrojem loňského roku,“ uvádí Clay Shirky, mimořádný profesor zapojený do Interaktivního telekomunikačního programu na Newyorské univerzitě.
Metoda se opravdu rychle ujímá. Technologii přejímá blogový rejstřík Technorati a firma Plumtree Software vyvíjející podnikové portály. Společnost Amazon.com v únoru ohlásila investici do startu značkování pod názvem 43 Things. A v březnu zaplatil internetový gigant Yahoo! Inc. nezveřejněnou částku za Flickr, rok starou službu sdílení fotografií, která svůj úspěch, že přilákala 420 tisíc abonentů, vysvětluje tím, že využívá značkování. Třebaže Yahoo nechce o plánech hovořit, očekává se, že značkování rozšíří do všeho, co jí na síti patří. „Doufám, že se spoluzakladatelé Flickru začlení do našeho předvoje a pomůžou nám, až se do nového světa směle a tak trochu naslepo odvážíme vstoupit,“ uvádí Jerry Yang, spoluzakladatel Yahoo.
Existuje dobrý důvod, proč Yahoo bere značkování vážně. Tento trend představuje nový přístup k třídění a nacházení informací online a bedliví pozorovatelé celého odvětví očekávají, že odláká lidi od tradičního vyhledávání v síti, jak ho nabízí Yahoo a Google. Značkování sice Google a spol. nenahradí, ale je možné, že časem budou lidé se značkami pracovat častěji, čímž se sníží využití zavedených vyhledávacích strojů.
Jaké je riziko? U vyhledávačů by to mohlo vést k poklesu příjmů z reklam, které mají pro Google a Yahoo zásadní význam. Nikdo neodhadl potenciální ztráty, ale přijít každý den jen o několik minut uživatelů by mohlo být drahé. „Vyhledávaní už není jedinou cestou, jak může člověk něco najít,“ konstatuje Howard Rheingold, autor knihy Smart Mobs: The Next Social Revolution (Chytré davy: příští sociální revoluce).
Vyhledávače mají i přes všechna zlepšení, jež zaznamenaly v posledních letech, evidentní nedostatek: bez ohledu na to, kolik stránek indexují nebo jak rychle dodávají výsledky, nemohou výsledky zařadit do kontextu. Najdou určité slovo, ale nerozluští, co to slovo znamená. Vyhledejte v Googlu například slovo „python“ (krajta) a v seznamu výsledků se zobrazí dohromady stránky o plazu, programovacím jazyce, a dokonce o pořadech Monty Python's Flying Circus. Je potřeba prozkoumat mnoho stránek s irelevantními výsledky, aby se člověk dostal k tomu, co chce. Aby nedocházelo k nejasnostem, webové stránky často manuálně označují svůj obsah názvy kategorií, verzí značek zvanou metadata. Ovšem hromadné vyhledávače, jako Google, metadata nepoužívají, protože mohou obsahovat spamy nebo zavádějící popisy.
„Vrstva sociálních vědomostí.“
Značkování sice postrádá algoritmická kouzla vyhledávacích strojů, ale umožňuje lidem, aby organicky spolupracovali a vytvářeli kontext, který tradičnímu vyhledávání příznačně chybí. Blogger Thomas Vander Wal vytvořil k označení této společné práce slovo „folksonomy“, kombinaci slov „folk“ a „taxonomy“. Je to jako základní Deweyho desetinné třídění pro internet. Jeho podstata spočívá v tom, že společná práce lidí pilně značkujících obsah tvoří další způsob, jak porozumět hromadám online informací.
Lidé používají značky ke sdílení své práce a svých vrtochů. Skupiny na del.icio.us si volí určité značky, které jim pomáhají spolupracovat na projektech. Například v lednu si skupina bloggerů zajímajících se o využívání techniky u neziskových organizací zvolila značku „NPTech“. Do této značky zapisují spojení, čímž vytvářejí výzkumnou bibliografii, jež obsahuje víc než 900 článků, webových spojení a blogových schránek. Na Flickru jednotlivci často vytvářejí značku určenou k tomu, aby inspirovala jiné, aby pořizovali a sdíleli fotografie. Například pod označením „Co máte v tašce?“ uživatelé posílali fotografie obsahu tašek na počítač, batohů a peněženek. „To, co mě opravdu zaujalo, je tato tvořící se vrstva sociálních vědomostí,“ uvádí David Weinberger, vědecký pracovník Berkmanova centra pro internet a společnost při Harvardově univerzitě. „Zatím nemůžeme ani tušit, jaký druh výzkumu budeme moci provádět nebo jaké služby se objeví.“
Rostoucí popularita značkování podněcuje debatu o potenciálních problémech. Ve značkách v blogovém rejstříku Technorati už se objevují spamy. V boji proti těmto počátečním marketingovým pokusům používají Flickr i Technorati kombinaci automatického filtrování a manuálního odstraňování. Když však spamy nic neudrží na uzdě, podkope to užitečnost značek. „Každý zdravý ekosystém má parazity,“ poznamenává David L. Sifry, zakladatel a generální ředitel Technorati. „Snažíme se brát v úvahu to, co jsme se naučili u e-mailových spamů.“
Další obavu vyvolává otázka, zda by se značkování mohlo zhroutit svou vlastní vahou, protože nejde o standardizovaný systém vytvořený odborníky. Ve volném proudu značkování by někdo mohl použít značku „fototelefon“ pro fotografie pořizované mobilním telefonem, kdežto někdo jiný bude používat slov „mobilní telefon“, což zničí celou myšlenku sdílení cenných informací. Lidé by mohli jako značky používat příliš široké výrazy, jako třeba Paříž nebo rádio, což by vedlo k tomu, že by bylo třeba se prokousávat příliš velkým množstvím informací.
Zastánce značkování Clay Shirky tvrdí, že žádný jednotlivý podnik si nemůže dovolit nést náklady použití standardních značek na všechno na síti – že jen hodně jednotlivců věnujících se značkování každý den by mohlo pomoci strukturovat nekonečné oblasti obsahu sítě. A tito jednotlivci a firmy zkoumají cesty, jak usnadnit hledání těch správných informací pomocí značek. Například blogový rejstřík Technorati nedávno napodobil Flickr tím, že začal nabízet seznamy souvisejících značek, když někdo vyhledává generickou značku. Takže i když značkování může vypadat neuspořádaně, v tomto přívalu virtuálních poznámkových lístků je logika.
Lidé dávají k dispozici své záliby a averze jako ukazatele, aby tak pomohli jiným při volbě cesty kyberprostorem. Značkování vnáší do chaosu sítě nový druh pořádku.
Tagging 101 Značky jsou štítky, jimiž lze označit fotografie, články a videa na internetu. U průkopníka del.icio.us fungují následujícím způsobem:
- Uživatel del.icio.us navštíví stránku, řekněme, SomaFM, webovou rozhlasovou stanici hrající nezávislou hudbu. Uživatel si spojení uloží do osobní oblasti del.icio.us se značkou „rádio“.
- Spojení se zároveň přidá k celkové službě del.icio.us, kde ho můžou vidět ostatní uživatelé.
- Další uživatel del.icio.us najde toto spojení při prohlížení značek nazvaných „rádio“. Uživatel si tento záznam uloží do své osobní oblasti a přidá si k němu vlastní štítky s popisem hudby stanice, jako například „trance“ a „techno“. Na del.icio.us se nyní objevuje také s těmito značkami.
Copyrighted 2002 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
PŘEKLAD: Jiří Kasl, j.kasl@volny.cz
