První kroky prozatímní ředitelky Jůzlové nebudí důvěru
Pár nabiflovaných uklidňujících frází pro novináře, jednání za zavřenými dveřmi a pak už jen neprofesionálně zaryté mlčení a útěk. Chtěla-li prozatímní ředitelka Národního bezpečnostního úřadu (NBÜ) Zdeňka Jůzlová svým vystoupením minulé úterý před sněmovní Komisí pro kontrolu NBÚ obnovit otřesenou důvěru v tuto instituci, pak se jí povedl pravý opak. „Nedokážu vám na tuto otázku odpovědět,“ zareagovala Jůzlová třeba na dotaz médií, zda už dříve věděla o kontaktech exředitele Jana Mareše s lidmi kolem konkurzního gangu soudce Berky. Pouhá neobratnost? V rozpacích byli i někteří poslanci: „Je placena z daní, a tak má povinnost komunikovat s veřejností. Zvlášť v této situaci. To mlčení bylo špatně,“ řekl týdeníku EURO jeden ze členů komise. Jůzlová přitom nebyla v Parlamentu poprvé. Coby Marešova náměstkyně se například letos 31. ledna chlubila Výboru pro obranu a bezpečnost, jak úřad úspěšně odráží stížnosti na vydávání prověrek.
Konečně Konečný.
Náznakem, že se na NBÚ přes ujišťování Jůzlové o plné stabilitě a funkčnosti úřadu přeci jen něco děje, je nucená dovolená pro ředitele personální bezpečnosti Pavla Konečného. Za oficiálním důvodem („šetření o jeho bezpečnostní způsobilosti“) je podezření, že Konečný, bývalý zaměstnanec BIS, získal prověrku na stupeň přísně tajné, přestože mu Okresní soud v Plzni údajně v roce 2001 a 2002 dvakrát nařídil zaplatit dluhy. Fáma mluví o tom, že jejich důvodem byla hra na automatech. Sdružení Růžový panter své podezření na zmanipulovanou prověrku Konečného už dříve sdělilo policii i sněmovnímu bezpečnostnímu výboru.
Možná dojde i na jiné resty. Jak uvedl poslanec Pavel Severa (KDU-ČSL), komise si nechá od Jůzlové předložit seznam lidí, kteří na NBÚ působili, a to včetně jejich životopisů, důvodů příchodu a odchodu. „Budeme si ty lidi zvát,“ řekl. Teoreticky by si komise mohla pozvat i Marešovy komplice Vladislava Větrovce a Jana Harangozzu nebo tandem zakladatelů úřadu Tomáše Kadlece a Martina Hejla, možná dojde i na poslech odposlechů.
O stupeň horší Kozel.
Ani druhý týden po Marešově pádu neměl premiér Jiří Paroubek jasno, koho jmenuje definitivním ředitelem. Kandidátů by prý chtěl mít pět, dosud má jen jednoho. Nebo jednu? Za definitivu pro Jůzlovou už nyní lobbují někteří poslanci. „Podle nového zákona musí mít jakýkoli ředitel NBÚ prověrku na stupeň přísně tajné, jejíž získání trvá dvanáct až třináct měsíců. S touto úvahou vláda bude muset vybírat nového ředitele,“ připomíná Tomáš Kladívko(ODS) přednost Jůzlové.
Zatímco Šiša a Mareš už na angažmá v Berkově gangu doplatili, na bývalé „očko“ této skupiny na úřadu vlády Františka Kozla došlo až minulý pátek. Navzdory dva roky starému podezření vydržel Kozel na pozici ředitele odboru pro lidská práva a rovné příležitosti ve Strakovce, teprve před pár týdny se přesunul na ministerstvo spravedlnosti, kde se stal ředitelem odboru vládních a parlamentních analýz. Předminulý pátek si od něj ministr Pavel Němec vyžádal vysvětlení a celý týden vyčkával s verdiktem. Až minulý pátek rozhodl: Kozel nebude ředitelem, ale na úřadě může zůstat.
ČSSD a Větrovec aneb pálení čarodějnic Zápis z členské schůze místní organizace ČSSD v Lovosicích konané 22.dubna 2004 dokazuje, že jen náhodou nestihla hlavní postava Berkovy konkurzní chobotnice, Vladislav Větrovec, vstoupit do sociální demokracie. Partaji ho tehdy představil lovosický místopředseda Arpád Gebur, podle něhož mohl mocný podnikatel přilákat ČSSD voliče (EURO7/2006). Gebur Větrovce osobně znal a dodnes mu přezdívá „Větrák“. Přijetí do ČSSD bylo odloženo a pár dní po schůzi na Větrovce prasklo zapojení do Berkovy aféry. Jeho stranická přihláška tiše spadla pod stůl.
Pramen: lovosická ČSSD
