Na obou stranách Atlantiku došlo minulý týden k podivnému obratu, alespoň co se týče rétoriky. Poslední dva roky se v návaznosti na následky finanční krize neřeší v otázce veřejných financí prakticky nic jiného než vládní škrty a úspory. Nyní se začaly ve velkém připravovat plány, jak podpořit ekonomiku pomocí výdajů. Největší pozornost se přitom upínala na Washington, kde ve velmi očekávaném projevu představil prezident Barack Obama svůj nový plán na podporu pracovních míst. Ten zahrnuje nejen podstatné snížení daní, ale také rozsáhlé investice do dálnic, železnic a letecké dopravy.
„Poskytneme tím impulz ekonomice, která se zadrhává. Tento plán by měl být schválen okamžitě. Míním tento vzkaz rozhlásit v každém koutě naší země,“ řekl Obama s typickým prezidentským patosem, který s blížícími se volbami nabývá na intenzitě. Jádrem návrhu jsou sice daňové úlevy, ty jsou ale mířeny na zaměstnance, což by podle jeho architektů mělo podpořit spotřebu. Celkem půlbilionový balíček obsahuje také plán přímých investic v hodnotě 50 miliard a 35miliardový program pro podporu platů učitelů, policistů a hasičů. Obama to ale s prosazením návrhu nebude mít jednoduché, republikáni totiž vcelku logicky vyjadřují otevřený odpor. „Tohle není plán na podporu ekonomiky, tohle je plán na podporu znovuzvolení prezidenta,“ prohlásil republikánský lídr v Senátu Mitch McConnell.
Zvláštní je, že o ekonomických stimulech se začalo ve stejný den otevřeně hovořit také ve Velké Británii. Anglická centrální banka se snaží udržet hospodářství nad vodou pomocí odkupu vládních dluhopisů, nyní ale podnikatelé začínají tlačit na radu guvernérů, aby tento program rozšířila o dalších 50 miliard liber (ze současných 200). Britové si přitom hrají s ohněm. Tamější inflace se pomalu dostává k pěti procentům a podobné programy by mohly růst cen ještě akcelerovat. „Se současnou hodnotou inflace, která se navíc neustále zvyšuje, by to mohlo být velmi nebezpečné,“ varuje například Joost Beaumont, hlavní ekonom banky ABN Amro.
