Každé volby jsou svým způsobem referendem. Můžete si vybrat o čem – o vládě (volby do Evropského parlamentu 2004), o osobnostech (sněmovní 2010) nebo i o tématech (letošní zlínská nemocnice Jiřího Čunka). Proto je vždy podstatné sledovat i vedlejší ukazatele, než jen souhrnný počet hlasů pro jednu stranu. Stejně tak je užitečné pozorovat, kolik získají hlasů jednotliví celostátní politici.
I letos se na kandidátkách stran objevila známá jména – ať už z vládních stran, nebo těch opozičních. Zajímavý je výsledek Jany Maláčové, ministryně a místopředsedkyně sociálních demokratů. Průzkumy veřejného míněbá dlouhodobě ukazují, že podstatná část společnosti ministryni důvěřuje, opakovaně se objevuje mezi nejoblíbenějšími politiky v zemi. Avšak ve volbách se to neprojevilo – Maláčová kandidovala ve Zlínském kraji ze 45. místa a získala pouze 924 preferenčních hlasů. Pro srovnání, lídryně kandidátky, bývalá europoslankyně Olga Sehnalová, si od voličů vysloužila 3 606 kroužků.
Podobně si vedli i další vládní politici. Předseda Sněmovny Radek Vondráček získal 1 573 hlasů, poslankyně ANO Barbora Kořanová 158 hlasů, místopředseda ČSSD Michal Šmarda lehce přesáhnul 600 preferenčních hlasů a šéf poslaneckého klubu téže strany Jiří Chvojka v Pardubickém kraji získal pouze 414 kroužků od voličů. Pro zmíněné politiky to tak může být připomínka, že jejich voliči volí spíše partaj než její osobnosti.
Za pozornost naopak stojí výsledky bývalých hejtmanů. Stanislav Juránek obdržel slušných 4 413 hlasů a Michal Hašek 1 327 hlasů, oba v předešlých letech vládli Jihomoravskému kraji. Dařilo se i šéfovi Senátu, bývalému hejtmanovi kraje Vysočina, Miloši Vystrčilovi, od voličů získal 3 277 preferenčních hlasů. Žádný z uvedených politiků přitom nevedl intenzivní kampaň, Hašek dokonce v ČSSD pracuje jako volební manažer, Vystrčil se už pár let naplno věnuje pouze Senátu.
V Jihomoravském kraji se v dresu sociální demokratů zadařilo i senátorovi Janu Žaloudíkovi, který byl v posledních měsících mediálně exponovaný, neboť tvrdě vystupoval proti koronavirovým opatřením. Zřejmě i díky těmto postojům a výstupům Žaloudík zasedne v krajském zastupitelstvu, voliči ho ocenili 1 705 hlasy.
Z předsedů stran se do volebního klání zapojili jen dva – Vít Rakušan (STAN) ve Středočeském kraji ze druhého místa kandidátky a Marian Jurečka (KDU-ČSL), který vedl v Olomouckém kraji společnou kandidátku lidovců a TOP 09. V tomto minisouboji zvítězil suverénně Rakušan, obdržel 12 243 hlasů, Jurečka „pouze“ 8 129. Rakušan svým výsledkem překonal jedničku Petru Peckovou, zajímavostí je, že podobná situace se udála i před čtyřmi lety, kdy byl ale naopak lídr Rakušan přeskočen dvojkou Danou Drábovou.
Nejdůležitější zprávou voleb je fakt, že počet voličů podporujících současnou vládní koalici znatelně klesá. Počet hlasů pro trojici ANO, ČSSD a KSČM se oproti minulým volbám snížil o 43 procent, nominálně se pak jedná o pokles z celkových 387 zastupitelů na 219. Babišovo hnutí si polepšilo o dva mandáty, stalo se tak ale na úkor právě sociálních demokratů a komunistů.
To by pro příští volby do Poslanecké sněmovny mohl být pro premiéra Andreje Babiše problém. Pokud veškeré levicové voliče „vyluxovalo“ ANO a ČSSD ani komunisté se nedostanou příští rok do dolní komory Parlamentu, může to pro Babiše znamenat nemožnost sestavit další vládu. ANO sice bude stále nejsilnější sněmovní stranou, avšak dost možná v izolaci. A jak Andrej Babiš už několikrát zopakoval, on v opozici sedět nebude.
Navzdory tomu, kdo volby vyhraje na počet hlasů, konečným vítězem je vždy strana, která dokáže složit koalici získat podporu pro své vedení. Krajské volby nám opět, stejně jako v roce 2016, napověděly, jaké výsledky můžeme očekávat příští rok. Strany si úspěšně vyzkoušely společné koalice, které by mohly být příští rok způsobem, jak porazit Andreje Babiše.
