Bolívie je stát, v němž se v některých etapách historie měnil režim každým rokem. Prezidentské volby, které zemi čekají 18. října, k tomu bizarnímu profilu dost možná znovu přispějí. Hlavním favoritem je podle průzkumů levicový kandidát Luis Arce. Pokud opravdu vyhraje, v podstatě se v Bolívii vrátí k moci socialistický režim, který padl před necelým rokem. To když musel loni v listopadu po zmanipulovaných volbách a následných masových protestech obyvatel ze země uprchnout socialistický autokrat Evo Morales, který v zemi panoval 14 let.
Luis Arce je de facto náhradní marionetou právě za exprezidenta Moralese.
Ten nyní žije v exilu v Argentině a na politickou scénu své domoviny se zkusil vrátit tím, že se zaregistroval aspoň jako kandidát na post senátora za svůj rodný department Cochabamba. Bolivijský vrchní volební soud ale jeho kandidaturu zrušil s tím, že částí společnosti stále zbožňovaný „Evo“ nesplňuje podmínku bydliště v místě kandidatury.
Z našeho lithia naše baterie
Hlavní tváří Hnutí za socialismus MAS (Movimiento al Socialismo) se tak nyní stal Luis Arce, který dlouhá léta sloužil v Moralesově vládě jako ministr pro ekonomiku. Strana MAS se opírá hlavně 0 podporu chudších venkovských vrstev a původních etnik, na něž v době Evovy éry cílily velkorysé sociální programy.
Morales, který sám pochází z nejpočetnějšího bolivijského původního etnika Ajmárů, spustil v zemi jakousi indiánskou renesanci. Nebylo to nezištné, roli hrál 1 ryzí populismus. Bolívie je totiž s odhadovaným až šedesátiprocentním podílem původních etnik na populaci považována za poslední zemi světa, kde převažuje indiánské obyvatelstvo. Jeho hlasy tak držely Eva u moci napříč několika volbami.
Hlavně na venkově nyní loví voliče i Luis Arce. A volí osvědčenou taktiku: apel na to, aby zůstalo velké bolivijské nerostné bohatství v domácích rukou.
S plundrováním nerostných zdrojů cizinci za využití otrocké práce místních indiánů mají totiž Bolivijci neblahé zkušenosti už několik století.
Aktuálně se vedle těžby ropy, plynu a různých cenných kovů hraje také o vybudování domácího průmyslu kolem lithia. „To první, co musíme zaručit, je, že my, Bolivijci, budeme sami ovládat své přírodní zdroje a mezi ty patří lithium. Chceme se dohodnout a podepsat dohodu s jednou zahraniční společností a spustit výrobu lithiových baterií a hydroxidu tady,“ řekl Arce minulý týden v rozhovoru pro bolivijskou televizi. Podle něj dá nově budovaný lithiový průmysl vzniknout přímo v zemi 41 výrobnám baterií a dalších produktů.
S podporou koronaviru
Podle posledních odhadů má Arce podporu až 40 procent oprávněných bolivijských voličů, kterých je zhruba 7,5 milionu.
Existuje tak reálná šance, že by mohl vyhrát už v prvním kole. Podpora jeho hlavního konkurenta Carlose Mesy se nyní drží na úrovni zhruba 26 procent. Mesa také není v nejvyšších patrech bolivijské politiky žádným nováčkem. Před raketovým nástupem Eva Moralese byl dokonce v letech 2003 až 2005 sám prezidentem.
Nyní kandiduje de facto jako hlavní kůň demokratické části politického spektra. Prozatímní prezidentka Jeanine Áňezová, která se ujala v době loňských protestů úřadu s cílem dovést zemi ke svobodným volbám, totiž ze soutěže odstoupila. Kandidaturu složila v půli září, když se pohybovala co do podpory voličů na čtvrtém místě, „Proto aby se neštěpily demokratické hlasy mezi různé kandidáty a kvůli tomu nevyhrála volby strana MAS,“ vysvětlila své rozhodnutí. Reálně ale může být důvodem i nepopularita dočasné prezidentky u velké části veřejnosti kvůli tomu, jak vedla sektor zdravotnictví a celou ekonomiku v době pandemie.
Ostatně právě nešťastný časový souběh nástupu demokratů do vlády a příchodu koronaviru může být důvodem, proč znovu roste podpora socialistů. Chudší vrstvy populace, na něž ekonomické problémy způsobené pandemií dopadly nejsilněji, směřují svou nevoli přirozeně na současnou vládní garnituru. A právě kvůli rychlému šíření koronaviru v zemi byly i samotné volby dvakrát odloženy.
Začaly létat kameny
Jak se blíží finální datum, uvnitř polarizované společnosti roste napětí k bodu varu. V půli září byl při volebních mítincích kamenován centristický kandidát Miguel Roca i pravicově orientovaný politik Luis Fernando Camacho. V hornickém městě Oruro došlo k pouliční bitce mezi přívrženci a odpůrci socialistické strany. Umírněná část veřejnosti se obává, aby vyhrocená atmosféra nepřerostla do velkých násilností podobně jako loni na podzim, kdy bylo při nepokojích zabito 35 lidí a dalších 800 bylo zraněno.
Dlouholetý Evův odpůrce, vlivný pravicový politik a ekonom Samuel Doria Medina, varuje před opětovným nástupem socialistů. „Návrat levicové strany k moci by přinesl mstu, perzekuci demokratů, represi lidí, kteří bojovali proti dřívější vládě na ulicích, a válku mezi regiony,“ citoval Medinu deník El País. Politik, který v roce 2014 sám kandidoval na nejvyšší post v zemi, proto letos podpoří „kteréhokoli kandidáta, který bude mít šanci zastavit stranu MAS“.
V bolivijských médiích nyní začala série hlavních rozhovorů s prezidentskými adepty. Poslední dny rozhodnou. Stále se totiž hraje o hlasy téměř 20 procent dosud tápajících voličů, převážně ze střední třídy. Ortel nad dalším osudem země zřejmě nakonec vynesou oni. Evo Morales, který vše pozoruje z bezpečného odstupu z Argentiny, může být zatím spokojen. Vypadá to, že v poslední indiánské zemi světa možná znovu zavládne socialismus. A že vyhraje ve svobodných volbách.
Kandidáti na prezidenta Bolívie
luis arce
Hlavní architekt bolivijského socialistického hospodářství za éry Eva Moralese byl byl ministrem pro ekonomiku. V té době zažívala země ročně až pětiprocentní růst ekonomiky, hlavně díky těžbě nerostných surovin. Arceho preference coby favorita s blížícími se volbami ještě rostou. Je přirozeným pokračovatelem Evova odkazu a jeho „zástupcem“ v Bolívii.
carlos mesa
Nejpravděpodobnější soupeř Arca v případném druhém kole většinové volby. Původně působil jako novinář a historik, v letech 2003 až 2005 byl prezidentem. Jeho tématem je rozvoj demokratických institucí v Bolívii a potírání korupce.
chi hyunchung
Evangelický pastor původem z Jižní Koreje je představitelem křesťanskodemokratického proudu politiky. Kandidoval už v loňských problematických volbách, kde překvapil třetím místem a ziskem téměř devíti procent hlasů. Kontroverzi si vysloužil svými postoji proti homosexuálům.
luis fernando
CAMACHO Náboženský vůdce z důležitého regionu Santa Cruz prosazuje v Bolívii častý kult matky země - Pachamamy. Loni patřil k výrazným figurám demonstrací proti režimu Eva Moralese.
jorge quiroga
Kandidát liberálního uskupení Libre 21 patří mezi matadory - v letech 2001 a 2002 byl krátce prezidentem. Znovu kandidoval ještě ve volbách v roce 2014, kdy ale přesvědčivě zvítězil Morales. Ani letos průzkumy nedávají Quirogovi příliš šancí na vítězství. Bolívie v číslech • Počet obyvatel: 11,5 milionu • Rozloha: 1,1 milionu km2 (14krát více než ČR) • Růst HDP v roce 2019: 2,7 % • Odhad poklesu HDP v roce 2020: -5,9 % • Lidé pod hranicí chudoby: 34 % • Nezaměstnanost v roce 2019: 3,5 %
ZDROJ: SVĚTOVÁ BANKA
O autorovi| Tomáš Stingl, stingl@mf.cz
