Ačkoliv rok 2023 zpočátku provázela velká očekávání, optimistické odhady některých ekonomů se letos určitě nenaplní. Data, jež postupně zveřejňují různé společnosti či Mezinárodní měnový fond (MMF), naopak ukazují, že světové hospodářství se letos rozhodně nijak zásadně nezotaví, za což může kombinace mnoha různých faktorů.
Nepříliš pozitivní výhled očekává třeba společnost Coface, jež je globálním lídrem v pojištění pohledávek firem a obchodních rizik. „Hospodářský výhled zůstává úzce spjat s vývojem inflace a s reakcí centrálních bank. Naše prognózy proto vidí řadu rizik, včetně přístupů firem k energiím a úvěrům. Jsou tu sice některé ukazatele potvrzující zlepšení výhledu, avšak celé prostředí zůstává velmi náročné a nejisté,“ představuje výsledky analýzy Ján Čarný, generální ředitel Coface pro Českou republiku a Slovensko.
Česko je závislé na vývoji v Německu
Údaje o mírném růstu hlavních světových ekonomik na začátku roku přinesly i minimálně jednu pozitivní zprávu. Tou je skutečnost, že přízrak recese aspoň prozatím ustoupil. Důvodů tohoto dění je hned několik. Jednak se Evropě podařilo zabránit narušení dodávek energie, zároveň došlo k nárůstu spotřeby v Severní Americe nebo Číně a svoji odolnost potvrdily také ekonomiky rozvíjejících se zemí.
Česká republika si pak podle Čárného udržela stejný rizikový rating na stupni A4, což značí přiměřené riziko: „Na vině je mimo jiné jen pomalu klesající inflace, které byla po řadu měsíců na jedné z nejvyšších úrovní v celé Evropské unii. Její zkrocení je přitom důležité pro nastartování růstu české ekonomiky. Nejde jen o zlevnění finančních zdrojů pro investice firem, ale je to podstatné i pro znovuoživení domácí poptávky.“
Aktuální výše tuzemské inflace, která v květnu dosáhla míry 11,1 procenta meziročně, představuje problém také podle ekonoma z Metropolitní univerzity Praha Dominika Stroukala. „Inflace je po válce to nejhorší, co nás trápí, protože navždy odmaže naše celoživotní úspory. Kromě toho dopadá na obyvatelstvo nerovně, skrze valorizace trápí veřejné finance a nutí vlády dělat populistická a drahá opatření, která by jinak dělat nemusely. Nejhorším scénářem by bylo, kdyby se nám vysoká inflace trvaleji propsala do inflačních očekávání, poté už se jí zbavuje mnohem bolestivěji,“ upozorňuje Stroukal.
Současné dění však naznačuje spíše to, že se míra všeobecného zdražování bude v následujících měsících postupně snižovat. „Už jsme na sestupné dráze a i přes velkou nejistotu všechny solidní prognózy ukazují, že inflace bude dále klesat. Zkraje příštího roku bychom se tedy měli dostat do cílového pásma České národní banky – pod tři procenta,“ tvrdí Stroukal, podle něhož ale zůstává otázkou, jak se budou zejména v zimě vyvíjet ceny energií.
Česko může zároveň potrápit i vývoj v sousedním Německu. Tamní ekonomika se totiž v letošním prvním čtvrtletí propadla do recese, když se její HDP ve srovnání s předchozími třemi měsíci snížilo o 0,3 procenta. „Německá ekonomika je přitom největší v Evropě a je na ní závislá řada českých firem. Nyní se však na poptávku z našeho tradičního exportního trhu můžeme spolehnout jen v omezené míře,“ shrnuje Čarný. Obtížnou situaci dokládá také analýza Institutu Ifo, který podle Reuters letos očekává pokles HDP našich západních sousedů o 0,4 procenta.
Situaci ovlivňuje zvyšování úrokových sazeb
Vysoká inflace zůstává velkým problémem i pro většinu ostatních vyspělých ekonomik. Její míra sice v posledních měsících zpravidla klesala, v eurozóně, Velké Británii a USA se ale stále drží na relativně vysokých úrovních – zatímco v zemích, kde se platí eurem, se v květnu nacházela na hladině 6,1 procenta, na Ostrovech byla 8,7procentní a ve Spojených státech ji statistici vyčíslili na 4,9 procenta.
I přesto se ale některé z hlavních centrálních bank rozhodly pozastavit zvyšování sazeb. K tomuto kroku se odhodlala například Bank of Canada, Reserve Bank of Australia a pravděpodobně i americký Fed. Naopak Bank of England má, co se sazeb týče, v plánu jejich další růst, přičemž stejnému kroku se nevyhne ani Evropská centrální banka.
Řečeno jinak, v nadcházejících měsících se budou muset podniky potýkat s nepříznivým prostředím vyšších cen, přísnějších úvěrových podmínek i současně s pomalou domácí poptávkou. „Po celkovém zvýšení marží v roce 2022 navíc firmy pravděpodobně zaznamenají pokles provozní ziskovosti pod vlivem postupného poklesu jádrové inflace a rostoucích jednotkových nákladů práce. Prudký nárůst počtu podnikových insolvencí od začátku roku ve většině vyspělých ekonomik bude v nadcházejících měsících pravděpodobně pokračovat, a dokonce se zintenzivní,“ odhaduje Čarný.
Čeká se na Čínu
Jestli na slova šéfa Coface dojde, ukáže pochopitelně až čas. Faktem je, že zejména ve vyspělých zemích zůstávají hospodářské vyhlídky pro letošní a další roky poměrně nejisté. Prognóza pro letošek každopádně předpovídá světové ekonomice růst na úrovni 2,2 procenta, zatímco v následujícím roce by pak mělo dojít k mírnému zvýšení o 0,1 procentního bodu.
O něco lépe vidí situaci MMF. Jeho aktuální data počítají se zvýšením globálního HDP na úrovni 2,8 procenta pro letošek a 3,0 procenta pro rok 2024. Analytici ovšem zároveň upozorňují, že mezi jednotlivými zeměmi budou panovat opravdu výrazné rozdíly.
V případě rozvíjejících se států bude vývoj pravděpodobně o něco povzbudivější. Měly by si polepšit o zhruba 3,9 procenta, přičemž přispět k němu má hlavně postupné oživení čínské ekonomiky, z něhož budou těžit vývozci komodit. Dalším významným faktorem pak bude očekáváná pauza v cyklu zpřísňování měnové politiky ze strany Fedu.
