Lodní dopravou putuje podle CNN až 90 procent veškerého zboží a vznikají při tom zhruba tři procenta celosvětových emisí skleníkových plynů. I proto se rejdařské společnosti snaží dopad na životní prostředí zmírnit a přicházejí s novými typy lodí, které alespoň částečně využívají obnovitelné zdroje energie.
A zatímco některé pohání sluneční záření, jiné zase vítr. To je ostatně i případ lodi Canopée – plavidla speciálně určeného pro přepravu vesmírné rakety. Konkrétně se jedná o největší evropský raketový nosič Ariane 6, který loď začátkem listopadu převezla na kosmodrom Evropské kosmické agentury ve Francouzské Guyaně.
Na rozdíl od některých futuristických prototypů disponuje Canopée i dieselovými motory, aby se včas dostala do cíle i při špatných větrných podmínkách. V ideálním případě ale využívá především obrovské plachty, jež díky speciální konstrukci dokážou snížit spotřebu paliva i na polovinu. Podobných technologií existuje více a věnují se jim i tak známé firmy jako Michelin nebo BAR Technologies, jejichž moderní plachty je dokonce možné dodatečně instalovat na klasické nákladní lodě.
Na křídlech změny
Díky svým čtyřem plachtám o výšce 37 metrů je Canopée nejen nepřehlédnutelná, ale i připravená snižovat emise oxidu uhličitého na minimum. Říká se jim Oceanwings, protože připomínají křídla letadla a mají celkovou plochu téměř 486 metrů čtverečních. Dokážou tedy pohánět i loď o hmotnosti přes tři tisíce tun. Posádka navíc může upravovat výšku plachet podél stěžně tak, aby vyhovovaly měnící se rychlosti větru.
„Při nejlepších větrných podmínkách můžeme ušetřit až 50 nebo 60 procent energie, ale v některých případech to může klesnout až na 10 nebo 15 procent,“ řekl CNN Nils Joyeux, výkonný ředitel Alizés, francouzské společnosti, která loď provozuje. A dodal, že v současnosti odhaduje úsporu přibližně na 30 procent, leč s jistotou bude moci prognózu potvrdit až po několika letech provozu.
Canopée byla postavena v Polsku a na moře se poprvé dostala koncem roku 2022. Instalace samotných plachet ovšem proběhla až letos v létě, a proto si na přesné zhodnocení efektivity a šetrnosti k životnímu prostředí její tvůrci zatím netroufnou. Jisté každopádně je, že přepraví až pět tisíc tun nákladu rychlostí 16,5 uzlu (zhruba 30 kilometrů za hodinu) a nyní se po úspěšném převozu rakety vrací do Evropy, kde se bude pravidelně pohybovat mezi přístavy v Brémách, Rotterdamu, Le Havre a Bordeaux.
Ve víru čisté energie
Mezinárodní námořní komise, která spadá pod OSN, počítá do roku 2050 s nulovými emisemi v celé lodní dopravě. Už do konce současné dekády ale chce produkci oxidu uhličitého snížit alespoň o pětinu ve srovnání s hodnotami z roku 2008.
Alizés i další plavební společnosti věří, že těchto cílů dosáhnou právě díky větrné energii a také ekologičtějším palivům, jako je například zelený čpavek. „Jsme zcela přesvědčeni, že větrná energie bude v nadcházejících letech stále více konkurenceschopná,“ dodal Joyeux s tím, že dekarbonizace lodního průmyslu není stoprocentním řešením, nýbrž jeho dílčí součástí, kterou nelze opomíjet.
Kromě Canopée je v současnosti po celém světě v provozu dalších 30 nákladních lodí poháněných větrem. Vyplývá to z tvrzení Gavina Allwrighta, generálního tajemníka International Windship Association, což je nezisková skupina propagující větrnou energii v lodní dopravě. „Když se podíváme do minulosti, trvalo nám celých 12 let, než jsme dokázali zprovoznit prvních 23 zařízení, a nyní stačí jen o něco více než rok k tomu, abychom dodali dalších 23 lodí. Do začátku roku 2025 by jich tedy mělo být minimálně sto,“ uzavřel Alwright.
