Pentagon zřejmě přiklepne zakázku na "český radar" zbrojovce Boeing
Při pokusu o záchranu vodochodského Aera americká zbrojovka Boeing totálně selhala a nakonec s ostudou opustila české území. Teď zřejmě dostane šanci napravit si reputaci. Výzva k reparátu ovšem nepřijde od české, ale od americké vlády. Podle předběžných informací americké Protiraketové agentury USA to bude totiž právě Boeing, komu Pentagon přidělí zakázku na vybudování protiraketové základny ve střední Evropě. Odpalovací zařízení má být v Polsku, naváděcí radar na českém území.
Kariéra bez skvrn.
Americká zbrojovka Boeing už pro „hvězdné války“ Pentagonu vybavila základny ve Fort Greely na Aljašce a Vandenbergu v Kalifornii. A mluvčí Protiraketové agentury USA Richard Lehner před pár dny prohlásil, že v případě výstavby třetí základny systému v Evropě bude systémovým integrátorem prací zvolen se vší pravděpodobností opět Boeing. Šlo by o přidělení zakázky bez výběrového řízení, tedy i v Česku nechvalně známou výzvou jedinému uchazeči.
Kongres Spojených států už na „přípravné práce k vybudování třetí základny“ schválil pro letošní rok 30 milionů dolarů, takže experti Boeingu se mohou v Česku objevit opravdu brzy. V týmu ale s velkou pravděpodobností nebude nikdo, koho firma v minulosti vyslala do Vodochod u Prahy „spasit“ kdysi slavnou a prosperující zbrojovku, která po revoluci upadla do hluboké krize.
Manažeři z Boeingu si v Aeru vypláceli statisícové platy. „Aero jeden čas platilo dvaadvacet Američanů, základ byl 600 tisíc měsíčně,“ řekl týdeníku EURO zdroj z ministerstva obrany. Podnik ale ze ztráty rozhodně nevyvedli. Před jejich nuceným odchodem v roce 2005, kdy firmu převedli zpět na stát za symbolické dvě koruny, dosáhla ztráta deseti miliard korun.
Ostuda v Česku ale americkým manažerům Boeingu vyslaným v minulosti do Aera kariéru podle všeho nepřekazila. Například bývalý šéf firemní pobočky Thomas Ryan nyní řídí v USA divizi podpůrných a logistických systémů pro speciální armádní operace. Další z bývalých manažerů, které Boeing vyslal do Čech, Scott White, nyní pracuje v centrále firmy jako generální manažer pro program strategických bombardérů B-1 a B-2.
Proč ten spěch?
Před vstupem Boeingu do Aera nikdo nepochyboval o tom, že jde o správný krok. Vždyť je to silná, velká, globální firma… Stejně tak se zdá, že v Česku ani nyní nikdo nepochybuje o tom, že by projekt protiraketové obrany mohl mít nějaké nedostatky, nebo že by mohl dokonce zcela zkrachovat. Američtí experti nezávislí na Pentagonu a administrativě prezidenta George W. Bushe ho už ale tvrdě kritizují poměrně dlouho. A ke své kritice mají mnoho závažných argumentů. „Musím se ptát, proč Spojené státy vůbec uvažují o budování třetí základny v Evropě, když mají stále tolik problémů se střelami, které mají nepřátelské balistické rakety ničit,“ řekla týdeníku EURO analytička amerického Center for Defense Information (CDI) Victoria Samson. A dodala: „Nechápu, proč tolik pospíchají s rozmístěním něčeho tak nespolehlivého a neodzkoušeného?!“
Nezpochybnitelným faktem je, že Protiraketová agentura USA i systémový integrátor Boeing jsou pozadu s potřebnými testy. Řada zkoušek navíc nedopadla podle předpokladů, některé zcela zkrachovaly. V lednu 2000 například střela minula cíl, protože přestal fungovat chladicí systém infračervených naváděcích senzorů. V červenci téhož roku pokus selhal kvůli nekvalitnímu přenosu dat: vlastní projektil se neoddělil od nosné rakety. Podobná závada se objevila i v prosinci 2002 a Boeing už musel zaplatit pokutu. V prosinci 2004 měla raketa odstartovat z ostrůvku Kwajalein v Pacifiku a sestřelit střelu letící z Kodiaku na Aljašce. Neodstartovala, třiadvacet sekund před plánovaným odpálením - ještě na zemi, v silu - vybuchla. Prý kvůli „chybě v softwaru“. Prakticky totožná situace se opakovala i v únoru 2005.
Průtahy s testy a jejich špatné výsledky znepokojují i některé americké politiky, zejména demokraty (kteří se už brzy chystají dobýt Bílý dům). Když Pentagon loni v létě požádal o 55,8 milionu dolarů na „přípravu třetí protiraketové základny“, následoval tvrdý odpor. Třeba Výbor pro ozbrojené síly dolní komory Kongresu konstatoval, že „je přesvědčen, že výdaje na třetí základnu jsou zatím - v době, kdy ještě nebyly dokončeny všechny naplánované testy - předčasné“. A navrhl akci prozatím zmrazit. Do přesvědčování se museli osobně zapojit tehdejší ministr obrany Donald Rumsfeld i prezident Bush.
Fakta:
* USA nabídly české vládě účast na systému protiraketové obrany v pátek 19. ledna 2007. O pět dní později, ve středu 24. ledna, vyjednávání o umístění americké radarové základny na českém území posvětila Bezpečnostní rada státu
* na českém území by měl stát speciální radar k navádění „protiraket“ odpalovaných z Polska
* americká základna by mohla vzniknout buď ve středočeských Jincích nebo v Libavé u Olomouce
