Pohraniční tržnice patřily ke koloritu divokých 90. let. Jejich duch z tuzemského obchodu dodnes nevymizel. Dovoz padělaného zboží do českých obchodů patří i tři desítky let od sametové revoluce k hlavním problémům, které křiví tuzemské podnikatelské prostředí a vytvářejí dlouhodobou konkurenční nevýhodu pro poctivé podnikatele.
Čeští celníci stále zachycují zásilky padělků, které míří především do asijských tržnic. „Pražští celníci provedli kontrolní akci v tržnici Sapa v Praze 4 – Libuši. Stánek, který zkontrolovali, byl doslova od podlahy po strop napěchován padělky hraček pro děti. Celníci zajistili téměř tři tisíce kusů hraček, falzifikáty přemístili do svého skladu a následně, až bude ukončeno správní řízení, vše skončí v drtičce. Hodnota zboží vyjádřená v ceně originálních výrobků by byla více než jeden milion korun,“ popisuje případ z prosince roku 2018 Ivana Kurková, mluvčí Celního úřadu pro hlavní město Prahu.
Falešné stavebnice
Ve stejném období celníci prověřili také kontejner, který si z Číny přes německý Hamburk nechal dovézt asijský obchodník. Při kontrole zjistili, že uvnitř se nachází téměř 11 tisíc kusů plyšových a plastových hraček pro děti a různých stavebnic. „Hračky byly neoprávněně označeny logy My Little Pony, Frozen, Walt Disney a Lego. Hodnota zboží vyjádřená v ceně originálních výrobků by byla téměř čtyři miliony korun,“ dodává Kurková.
Koupili jste si někdy padělané zboží?
Kromě Prahy řeší celníci padělky také v pohraničních regionech, kde se asijské tržnice staly fenoménem divokých devadesátých let. I po přesunutí části prodejců do kamenných obchodů se však jejich „byznys plán“ příliš nezměnil. „V rámci kontrol celníci zajistili téměř tisíc litrů neznačených lihovin, přes 280 tisíc neznačených cigaret, více než 400 kilogramů tabáku a přes 800 litrů nezdaněných minerálních olejů. Zabránili tak daňovému úniku ve výši přes dva miliony korun,“ říká Lenka Havelková, zástupkyně mluvčí Celního úřadu pro Karlovarský kraj, k situaci v regionu za rok 2018.
„Karlovarští celníci v regionu zabránili prodeji bezmála 20 tisíc kusů zboží, u něhož bylo podezření, že tato práva porušuje. Prodejci zboží nabízeli jako originály světoznámých značek. Nejčastěji se jednalo o padělky či napodobeniny značkového textilu, obuvi či kabelek, ale také o pirátské nahrávky CD a DVD. Jejich prodejem by majitelům ochranných známek vznikla škoda převyšující 76 milionů korun,“ dodává Havelková.
Ze stánků na internet
Odborníci přitom upozorňují, že padělky se zdaleka netýkají jen tržnic s napodobeninami značkových triček nebo kabelek. Dlouhodobý problém představuje například používání nelegálního softwaru. Na rozdíl od tržnic se ale situace v této oblasti postupem času zlepšuje. Podle údajů protipirátské organizace BSA z roku 2018 se v Česku užívá 32 procent nelicencovaného softwaru, což je nejméně v historii.
Odklon od nelegálních kopií nastává hlavně kvůli strachu firem z kybernetických útoků a ztráty dat. „Míru nelegálního softwaru tlačily směrem dolů hlavně nákupy nových softwarových produktů a využívání softwaru jako služby. Rovněž přispěl stabilní a soustředěný tlak na dodržování autorských práv k softwaru,“ shrnuje výsledky analytiků Jan Hlaváč, mluvčí BSA pro Českou republiku.
Přečtěte si:
Trh s padělky má hodnotu 440 miliard eur. Němci ty „nejlepší“ odměňují anticenou
Česko v této oblasti předehnalo některé země západní Evropy, ve střední Evropě je na tom zdaleka nejlépe. Například Slovensko má míru pirátství 35 procent, a Polsko dokonce 46 procent. „Máme dokonce nižší míru pirátství než Itálie (43 procent), Španělsko (42 procent) a Portugalsko (38 procent). Je ale stále co dohánět, s 32 procenty jsme výrazně nad 28procentním průměrem EU. Sousední Německo má 20procentní, a Rakousko dokonce 19procentní míru nelegálního softwaru,“ upozorňuje Hlaváč.
Podezřelé slevy
Fenoménem posledních let však je, že si řada uživatelů kupuje padělané programy v domnění, že jde o originály. Podle statistik BSA padělky tvoří čtvrtinu případů pirátství v ČR. Podvodníci prodávají padělaný software jako „zlevněné“ originální kopie. Padělky jsou tak často distribuovány přes online obchody a aukční stránky, kde je pro podvodníky snazší se skrýt za smyšlená jména. Obětí podvodníků se stalo i několik veřejných institucí a státních organizací, když se padělky začaly objevovat ve veřejných výběrových řízeních.
„Většina dotazů, které obdržíme, se týká způsobů, jak rozeznat padělaný software. Je tedy zcela zřejmé, že lidé jsou zmateni a nejsou si jisti. Zájemci často tuší, že nemusí být vše v pořádku, ale nevědí, jak padělky rozpoznat,“ dodává Jan Hlaváč.
| Padělky na českém trhu (počty kusů) | |
|---|---|
| Pokémon | 2901 |
| Salomon | 2597 |
| Apple | 2158 |
| Lego | 2111 |
| Nike | 2042 |
| Adidas | 1914 |
| Tommy Hilfiger | 1801 |
| Calvin Klein | 1096 |
| Gucci | 1023 |
| Louis Vuitton | 1016 |
Zdroj: ČOI
Podvodníci se velmi snaží vypadat důvěryhodně. Mohou si například založit firmy s působností v rámci Evropské unie a padělky prodávat s relativně malou slevou, aby nevzbudili podezření.
„Třeba ve výběrových řízeních může i malá sleva rozhodnout o vítězi. Avšak nákup padělaného softwaru v dobré víře nezbavuje kupujícího odpovědnosti za porušování autorských práv a odpovědnosti za škodu, pokud software instaluje a užívá,“ varuje Jan Hlaváč. Že jde o padělek, kupující zjistí často až později, například když není možné provést aktualizaci programu.
Lékárny doplácejí na podvodníky
Boj s padělky přitom často přináší další administrativu seriózním obchodníkům, zatímco podvodníků se nedotkne. Týká se to například padělaných léků. Ty se snaží řešit evropská protipadělková směrnice neboli FMD (Falsified Medicines Directive), která má garantovat bezpečné léky v legálním dodavatelském řetězci.
Podle prezidenta České lékárenské komory Lubomíra Chudoby se padělky léků v České republice vyskytují, ale výhradně na internetu nebo v tržnicích, nikoli v lékárnách. „Současné nastavení distribuce léků a bezpečnostní pravidla lékáren výdej falzifikátů v lékárnách prakticky vylučují.
Dokládá to i fakt, že se v českých lékárnách dosud neobjevil ani jeden jediný padělek léčivého přípravku. Proto považujeme zavedení FMD v navržené formě za nepřiměřeně administrativně náročné, pro lékárny neúměrně drahé a za současné situace de facto zbytečné,“ varuje Chudoba. Naopak prodeje v tržnicích či na internetu se směrnice nedotkne.
Článek vyšel v magazínu Profit
