Šéfová dozoru nad pojišťovnami se těší do České národní banky
Svou bankovní kariéru začínala v lednu 1990 v rodící se Komerční bance, která tehdy stejně jako Investiční banka sídlila v prostorách centrální banky na pražských Příkopech. V případě, že slučování dozorů nad pojišťovnami, penzijními fondy a kapitálovým trhem proběhne tak rychle, jak si ministr financí přeje, vrátí se Milada Staňková (47), která od konce července vede dozor nad pojišťovnami a penzijními fondy, po šestnácti letech do budovy České národní banky.
Golfisté místo úředníků.
Milada Staňková se stala pracovnicí ministerstva financí počátkem června. Rozšířila tak počet lidí z finančního byznysu, kteří v odborech, spadajících pod náměstka ministra Tomáše Prouzu, postupně nahrazují tradiční kariérní úředníky. „Na ministerstvu financí se okolo náměstka Prouzy utvořila skupina pozitivně myslících osob s profesními zkušenostmi z finančních institucí. Nástupu do státní správy jsem se díky tomu nebála, není to již jiný svět sám pro sebe,“ řekla týdeníku EURO Staňková. Do služeb ministerstva ji přivedla Eda Hekšová, někdejší manažerka Credit Suisse Asset Management, která do státních služeb nastoupila loni v září a v současnosti pracuje jako vrchní ředitelka pro finanční služby. „Znám se s ní stejně jako s většinou ostatních lidí z trhu velmi dlouho, občas spolu hrajeme golf,“ uvádí Staňková. „Těší mne, že se nám postupně daří získávat kvalitní lidi, kteří svou kompetenci prokázali v soukromé sféře. I v tomto případě se stalo to, co již několikrát. Když jsme vyhlédnutému odborníkovi z byznysu vylíčili, jak si představujeme fungování ministerstva a dozoru, projevil zájem u nás pracovat,“ komentoval pro týdeník EURO jmenování nové ředitelky Úřadu státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění náměstek Prouza.
Partner trhu, ne kamarád.
Náhradu za Václava Křivohlávka (62), který úřad vedl od jeho založení v roce 1993, hledalo ministerstvo financí delší dobu. Hlasy z finančního trhu tvrdí, že hlavními důvody ke změně byly potřeba větší spolupráce při slučování dozorů a jejich včleňování do ČNB, přílišná vstřícnost předchozího šéfa vůči regulovaným subjektům a jejich spíše formalistická kontrola. „Křivohlávek to nevedl špatně, ale příliš postupně. Jeho model spolupráce s trhem nebyl zdaleka špatný, ale měl často rysy toho, že mu šel až moc na ruku. Ovšem pojišťovny jsou příliš silná lobby, takže si své prosazovaly i přímo v Parlamentu,“ komentoval práci bývalého šéfa dozoru jako jediný neanonymně šéfredaktor časopisu Finanční poradce Petr Fejtek. „Od této personální změny si slibuji zejména posílení analytické a koncepční činnosti dozoru. Druhým velkým úkolem bude důraz na vyšší transparentnost sektoru pojišťovnictví a penzijního připojištění s cílem vyšší ochrany spotřebitele,“ říká náměstek Prouza. Zlepšit spolupráci s regulovanými subjekty a přispět k plynulému včlenění úřadu do ČNB patří mezi hlavní ambice Staňkové. „Chceme lépe znát trh, vědět, jak se vyvíjí, umět analyzovat jeho skutečné potřeby a být mu oporou. Ráda bych také zlepšila spolupráci s tvůrci legislativy,“ plánuje Staňková. Mezi konkrétní cíle patří v případě pojišťoven větší transparentnost kapitálových životních pojistek: „Klient by měl mít vždy možnost vědět, jaká část jeho peněz jde na spořicí a jaká na pojistnou složku,“ zdůrazňuje Staňková. U penzijních fondů patří mezi priority příprava legislativy, která by vedla k oddělení majetku fondu a klientů podobně, jako je tomu u podílových fondů. Ředitelka dozoru v rozhovoru s týdeníkem EURO také zmínila, že by byla ráda, kdyby její úřad fungoval efektivněji, a naplnily se tak závěry procesního auditu z letošního jara. Kolik ze současných 67 zaměstnanců jí řízeného dozoru je dle závěrů auditu Deloitte & Touche nadbytečných, ale zatím říci nechtěla. Připustila však, že by ráda přijala několik pojistných matematiků a finančních analytiků. Deloitte & Touche dospěl k závěru, že asi sedmnáct procent pracovníků ministerstva financí je v tomto úřadu zaměstnáno zbytečně.
Vidět na všechny.
Vidět do útrob všech bank a penzijních fondů není pro Miladu Staňkovou novinkou: po odchodu z Komerční banky v roce 1996 nastoupila do ČSOB, jejímiž klienty v té době díky kvalitním službám obchodování a úschovy cenných papírů (dealing a custody) byla většina tuzemských pojišťoven a penzijních fondů. Staňková stála v roce 1998 u zrodu útvaru bankovnictví pro nebankovní instituce, který měl o klienty z řad fondů a pojišťoven pečovat. „Bavilo mne být nad trhem, proto jsem nikdy nepřijala žádnou z nabídek na práci v pojišťovně nebo penzijním fondu, vnímala jsem to jako krok zpět,“ vysvětluje. Přiznává, že možnost být znovu nad celým trhem byla hlavním lákadlem, proč na nabídku z ministerstva kývla. Z pohledu současného zaměstnavatele má jednu nespornou výhodu: je dobře obeznámena s fungováním penzijních fondů a pojišťoven, zároveň ale nepřichází z instituce, kterou by měla nyní regulovat. Milada Staňková ale na ministerstvo financí nepřichází přímo z ČSOB. Z největší tuzemské banky odešla loni v létě. „Zlákala mě nabídka vést v České spořitelně nový projekt. Ten se ale kvůli pomalým změnám legislativy zatím neuskutečnil, a tak jsem na jaře ze spořitelny odešla,“ vysvětluje.
Těší se do ČNB
. „Pozoruji, že lidé zde jsou méně agresivní než v soukromém sektoru, šetří se a myslím, že ze sebe nevydávají maximum. Proto mnoho věcí ve veřejném sektoru prostě nejde nebo trvají déle, než jsem byla zvyklá,“ porovnává rozdíly v pracovním nasazení na ministerstvu a v bankách Milada Staňková. To je také důvod, proč se těší na včlenění úřadu, který vede, do České národní banky. „Myslím, že tam budeme mít výrazně lepší i materiální podmínky, ať již jde o kvalitu informačního systému, nebo dostupnost špičkového software,“ očekává matka dvou dcer, která kromě golfu udává jako svého koníčka zahrádku.
