Nikdo soudný nemůže tvrdit, že odbory jsou na tom u nás zle. Široce pojaté právo na stávku a pracovně právní ochrana v souladu s posledními trendy sociálně citlivé Evropské unie. Přesto vláda cítí potřebu jít ještě dál. Nové hospodářské výhody, pokud projdou parlamentem, přiblíží odborové centrály okus blíže bývalému ROH.
NA TAPETĚ
Zřejmě už nestačí, že zaměstnavatelé musejí odborářům zdarma poskytovat místnosti k jejich práci. Nově by si je měli přímo vydržovat pevným procentem z peněz na mzdy. Filozoficky je to úžasný nesmysl. Odboráři jsou pro zaměstnavatele v podstatě obchodním partnerem, s nímž je třeba svádět tvrdý, leč férový zápas. Nyní by kapitalisté měli být nuceni svému soupeři platit apanáž, aby se stal silnějším. Nikoli vlastní pílí, náborem nových členů a vybíráním příspěvků, leč ze zákona. Je tu evidentní snaha učinit z původně dobrovolné organizace státní instituci. Návrat starých časů dýchá i z příkazu platit odborům odborníka na bezpečnost práce. Vrcholem všeho pak je právo odboráře odečíst si ročně z daní až tři tisíce zaplacené za členské příspěvky, tedy jakási obdoba finančních výhod ROH. Pikantní je, že celý legislativní úprk ze svobody, v níž odbory čím dál více strádají a chudnou, nemůže přinést kýžený efekt. Odbory byly nejsilnější v době, kdy je pracující opravdu potřebovali, aby chránily jejich legitimní zájmy: slušné zacházení, rozumnou pracovní dobu, tržnímu ohodnocení odpovídající mzdy. Nová doba, která všechny pracně vymáhané požadavky uzákonila a nádavkem postavila odbory při jednání se zaměstnavateli do nadřazeného postavení, paradoxně přinesla úbytek členstva i důvěryhodnosti. Zjevnou reakcí na tento úpadek je nynější nová vlna zákonných posilovačů ochablých odborářských svalů. Ten tlak bude určitě dost silný na to, aby vyvolal spoustu zlé krve. Příliš slabý na to, aby odborovým bossům vrátil ztracený lesk. Spíše půjde o návod, jak si zařídit mejdany zdarma - založte odbory, dostanete místnost, ještě peníze od zaměstnavatele a tři tisíce za alkohol odepíšete zdaní. To vše zřejmě netrápí ty, kteří přicházejí s těmito hloupými nápady, především ministra práce Škromacha a šéfa hlavní odborářské centrály Štěcha. Už tím, že zvedli rudý prapor ROH, si zajistili pozornost, která má být lékem na jejich upadající popularitu.
