Pamatujete? Slídivé oči domovních důvěrnic a členů uličních výborů pátrají po spoluobčanech, kteří si žijí lépe, než se sluší na poměry socialistického Československa. Nařčení pak musejí orgánům vysvětlovat, kde vzali peníze na pořízení svého majetku.
NA TAPETĚ
Tuto udavačskou mentalitu vláda vrací do hry návrhem na zavedení majetkových přiznání. Jde o čirou byrokratickou buzeraci. Na rozdíl třeba od Spojených států se u nás neplatí daň z majetku, takže podání jeho soupisu nemá jiný význam než přidat k daňovému přiznání druhý stupeň kontroly. Ministři se sice ještě trochu přou o to, jak moc chtějí občany otravovat - zda jim nařídí, aby úřadům poskytovali informace dvojmo, či nikoli - ale v zásadě panuje v koalici shoda, že práskačům se mají otevřít dveře. Tenhle nesmysl vláda nazývá bojem proti šedé ekonomice. Připomíná to starý vtip o tom, že socializmus se srdnatě vypořádává s problémy, které by v jiném systému nevznikly. Za úniky mohou vysoké a složité daně. Kabinetu nepomůže ani armáda financů a policistů, protože proti nim se okamžitě mobilizuje sofistikovanější a lépe placené vojsko daňových poradců. Majetková přiznání opět zahustí džungli finančních předpisů a vyvolají další kolo zbrojení na straně účetních. Jediné, čeho se tím dosáhne, je úžasné plýtvání časem, energií a prostředky, které by jinak šlo využít ke zvýšení výkonnosti a životní úrovně. No, a pak se samozřejmě podaří lapit pár chudáků, kteří podvádějí, aby v systému vydřidušských daní vůbec přežili, na drahé poradce nemají a jejich podnikání je přitom na očích závistivým sousedům. Ostatně za totality tomu bylo stejně a obětí honu na čarodějnice se stávali povětšinou pilní lidé, kteří zkrátka „nedovoleně“ podnikali. Kromě majetkových přiznání to chce vláda podnikatelům osladit ještě registračními pokladnami. Opět se vyhodí miliardy za drahé přístroje a úředníky, kteří budou kontrolovat jejich instalaci. Tohle opatření přitom daňové výnosy nikde nezvedlo - naposledy se o tom přesvědčili Slováci, kteří nakonec raději vsadili na nízkou rovnou daň. Právě ploché, případně paušální daně startují hospodářský růst, snižují nezaměstnanost a nakonec zvyšují příjmy vlády. Kromě toho šetří nervy podnikatelů a náklady na byrokratický aparát. To jsou ověřené informace, vláda si však před nimi zacpává uši a jde na věc s udavači. V zájmu všech občanů, nejen podnikatelů, bude nutné křičet na ni hlasitěji.
