Chemický byznys zažívá zlaté časy. Velké i menší podniky zvyšují zisky a optimisticky hledí i do budoucnosti. Neutuchající hlad po nových materiálech a zvedající se prodeje chemikálií hrají podnikatelům do karet. České molekuly jsou ale někdy polapeny do zkumavek zahraničních vlastníků, do jejichž kapes plynou i výdělky.
Chemický průmysl Chemický byznys zažívá zlaté časy. Velké i menší podniky zvyšují zisky a optimisticky hledí i do budoucnosti. Neutuchající hlad po nových materiálech a zvedající se prodeje chemikálií hrají podnikatelům do karet. České molekuly jsou ale někdy polapeny do zkumavek zahraničních vlastníků, do jejichž kapes plynou i výdělky.
Chemický průmysl se dostává do velmi dobré kondice. Nad velkou částí tohoto tradičního českého odvětví se přitom po změnách v roce 1989 lámala hůl. Provozy byly tehdy zastaralé a hlavně se rozpadly východní trhy, kam chemičky vyvážely téměř většinu produkce. Řada firem se topila ve ztrátách, ze kterých nemohly vybřednout, a zahraniční rivalové si mnuli ruce. Po hubených letech však nastává tučné období. „Příznivě pokračoval zejména růst konkurenceschopnosti ve většině oborů chemického průmyslu, z části též díky vstupu zahraničního kapitálu,“ říká prezident Svazu chemického průmyslu Pavel Švarc.
Doba plastová na vlně motorismu
Doba, ve které žijeme, by se mohla bez nadsázky pojmenovat podle fenoménu „umělé hmoty“. Člověkem stvořené látky nahrazují stále více přírodních materiálů a žádné jiné odvětví netáhne výkony chemického průmyslu tak, jako právě plastikářství. Jestliže chemičky zvýšily zisky v roce 2006 bezmála o pětinu na celkových 25 miliard korun, mezi nejrychleji bohatnoucí firmy patřili producenti plastů. Tržby chemického odvětví stouply o více než sedm procent na 370 miliard korun, na čemž měly největší zásluhu opět plasty. Řady zaměstnanců se rozrostly o tisíce lidí na více než 110 tisíc, opět díky „umělým hmotám“.
„V odvětví, které je pro nás cílové, tedy v automobilovém průmyslu, je vývoj a uplatnění nových materiálů velmi dynamické,“ potvrzuje obchodní ředitel společnosti Tanex plasty Zdeněk Prokop. Nové hmoty mají snížit energetickou náročnost provozu vozidel, zvýšit podíl recyklovatelných materiálů a tím podpořit ekologickou výrobu. Zřejmá je i snaha po větším komfortu a bezpečnosti automobilů. Příkladem nástupu těchto novinek mohou být polykarbonáty, které nahrazují sklo, či polypropylenové prvky k ochraně osádky a chodců při střetu s vozem.
„Chemický průmysl a zpracování plastů jsou v současnosti na vzestupu, který trvá již několik let,“ říká ředitel firmy Incot Radek Kovář. Neustále podle něj probíhá vývoj nových inženýrských plastů. Budoucnost plastikářství je tak zajištěna, neboť třeba automobily se budou vyrábět stále. „Automobilový průmysl dnes výrazně ovlivňuje hospodářství každé země a je jedním z jeho nejvýznamnějších podílníků z hlediska tvorby HDP, neboť dodavatelské řetězce pokrývají téměř všechna průmyslová odvětví,“ tvrdí Prokop.
Chemici, kde jste?
Jaroměřský Tanex, který letos očekává 13procentní růst tržeb, exportuje tři čtvrtiny produkce, hlavně do zemí Evropské unie. Přes expanzi si firma s obratem kolem 650 milionů korun udržuje počet zaměstnanců v rozmezí 230 až 245 lidí, což je ovlivněno nedostupností vhodných pracovníků i snahou o potlačení lidské práce ve prospěch strojů. „V současné době považujeme za největší problém zajištění vhodných pracovníků, jejich kvalifikaci a udržení ve společnosti,“ stěžuje si Prokop. Nestačí podle něj ani investovat do rozvoje kvalifikace stávajících pracovníků, byť s pomocí unijních dotací. Podnik se tak snaží vyškolit samotný management, aby podřízené vhodně motivoval.
S hledáváním nových pracovníků si lámou hlavy i v neratovické Spolaně. „Některé velké firmy s více než tisícem lidí si zakládají vlastní školicí střediska, my to řešíme rekvalifikacemi stávajících zaměstnanců s jinými profesemi na chemiky v SOŠ a SOU Kralupy nad Vltavou,“ přibližuje generální ředitel Spolany Petr Lipták. Žádný podnik se nevyhne rovněž rozsáhlým nákupům technologií, aby se udržel v tvrdé soutěži. „Míra investic dosáhla zhruba sedmi procent z obratu firmy. Při těchto investicích jsme aktivně využívali podporu z rozvojových fondů Evropské unie,“ uvádí Prokop.
V Evropě popelkou
Česká chemie a farmacie však nepatří v rámci Evropy k nejvýznamnějším hráčům. Porovnáme-li tento průmysl podle evropských kritérií, to jest bez zpracování ropy a plastů, vyjde nám zhruba jednoprocentní podíl na tržbách celé Unie. České firmy převyšují Evropu v produkci základních chemikálií a krok drží ve spotřební chemii. Naopak zaostávají v chemických „specialitách“ a farmaceutikách.
Největší tuzemská firma Chemopetrol utržila v roce 2006 v přepočtu přibližně 1,5 miliardy dolarů, což nestačí ani na umístění ve světovém žebříčku chemických koncernů TOP 100, které vévodil německý koncern BASF s prodeji téměř 70 miliard amerických dolarů. V první světové desítce se ještě z evropských premiantů zaskvěli německý Bayer, Shell, Ineos, DuPont a francouzský Total.
Pro zachování konkurenceschopnosti jsou bez pochyby důležité investice do výzkumu a vývoje. Jejich poměrná výše je přitom stejná jak v Evropské unii, tak i v Česku, a činí přibližně pět procent celkových tržeb oboru. Nadprůměrné jsou jen v gumárenském a plastikářském odvětví.
Mecenáši od Visly a Dunaje
Chemický průmysl se vyznačuje určitou anomálií oproti ostatním průmyslovým odvětvím. Zatímco strojírenství či elektrotechniku dobyli investoři především ze západních zemí, katalyzátory domácích chemických procesů se staly polské zloté a maďarské forinty. Podnikatelé od Visly a Dunaje ovládli jedny z nejvýznamnějších společností ve svých oborech.
Unipetrol koupil polský naftařský koncern PKN Orlen, jeho dceřiná firma Anwil SA pak ovládla neratovickou Spolanu. V rytmu čardáše zase tancuje ostravský BorsodChem MCHZ, bývalé Moravské chemické závody. Ostravskou firmu koupili její současní maďarští majitelé v roce 2000 od Aliachemu. Od té doby byl BorsodChem MCHZ úspěšný, každoročně mu rostl zisk i tržby a zvyšoval investice do nových technologií. Firma, kterou protékají miliardy korun hlavně v anilínu, přes 97 procent produkce vyváží. Zhruba polovina exportu míří do mateřského Maďarska, další zboží prodává na Slovensko.
Budoucnosti se neobává ani Unipetrol. „Současné období dynamického růstu jak v České republice, tak ve střední Evropě, celé Evropské unii i v Asii je pro chemický průmysl velmi příznivé,“ soudí mluvčí skupiny Unipetrol Michaela Lagronová. Všechny produkty se podle ní dobře uplatňují. „Výrobky trvale směřující k poklesu či k vyřazení z portfolia společnost nezná,“ tvrdí. Z celkové roční produkce v hodnotě přibližně 30 miliard korun tvoří export přibližně jednu polovinu. Týká se to zvláště polyetylenu a polypropylenu. Mezi hlavní teritoria patří Německo, Švýcarsko a Rakousko.
Celá skupina Unipetrol zaměstnává přibližně 4000 lidí. V minulosti, před prodejem společností Kaučuk Kralupy a Spolana Neratovice, to bylo 6000 lidí. Obě společnosti Unipetrol prodal, protože nezapadaly do základního portfolia společnosti. Firma vydělává hlavně na petrochemických výrobcích, agrochemii či energetice. „Pro rok 2008 se plánují investice ve výši přibližně tří miliard korun. Na rozvoj petrochemických výrob z toho připadne přibližně 40 procent, do agrochemie 20 procent, do energetiky 29 procent a do oblasti ekologie 11 procent,“ vyčíslila mluvčí.
Unipetrol však upozorňuje na nástup levné produkce z dalekého východu. „Z pohledu Evropy se do budoucna jedná o to, udržet potřebnou konkurenční schopnost i růstovou dynamiku především ve vztahu k prudce se rozvíjejícím kapacitám a výrobním oborům v asijských zemích,“ upozorňuje Lagronová.
Uvažují o továrně v Asii
Zřejmě jedinou cestou, jak zamést s asijskou konkurencí, je postavit továrnu v tomto teritoriu. Bohumínský výrobce dezinfekčních a čisticích prostředků Bochemie vyváží okolo 60 procent produkce a loňské tržby stouply o pětinu zhruba na 1,3 miliardy korun. „Nejrychleji rostly prodeje do Ruska, Indie a jihovýchodní Asie. K překonání magické miliardy v tržbách nám pomohl také úspěch domácí značky Savo s inovovaným designem,“ říká generální ředitel Bochemie Ladislav Kraus.
Poptávka rostla také po Chloraminu B, účinnému proti viru ptačí chřipky. Zájem o něj byl hlavně ve Vietnamu. V dalších asijských zemích Bochemie zaznamenala nárůst objednávek speciálních dezinfekčních přípravků pro nemocnice a zemědělskou prvovýrobu. Bohumínská společnost proto zvažuje, že časem postaví ve Vietnamu svou výrobní pobočku. Stavbu továrny v Asii začne připravovat ve chvíli, kdy bude na místní trh vyvážet polovinu přípravků s vyšší přidanou hodnotou. Bochemie zaměstnává 420 lidí. „Do budoucna počítáme s mírným růstem,“ dodává asistentka obchodního ředitele Veronika Gemrotová.
Svou filiálku již má na Ukrajině jeden z největších českých výrobců plastových přepravních obalů Alfa Plastik ze severní Moravy. Loni zvýšil tržby na více než miliardu korun, o plných 17 procent. Firma poroste i letos. K překonání miliardového obratu společnosti rovněž pomohlo rozšíření kapacit na Ukrajině, které vlastní její stoprocentní dceřiná firma AlfaInterplast ve městě Luck. AlfaInterplast se vedle Ukrajiny zaměřuje na trhy pobaltských států, Běloruska i Ruska. Podnik v minulém roce těžil též z výhod, které získal převzetím zkrachovalé konkurenční firmy Strojplast v západočeském Tachově. Šlo o největší investiční projekt v historii Alfa Plastik.
„Společnost tak získala strategickou výhodu zejména díky umístění svého nového závodu v západních Čechách blízko německých hranic, a tedy blízko německému trhu,“ prozrazuje generální ředitel Aleš Herma. Společnost má české akcionáře, majoritní balík akcií kontroluje havířovský podnikatel Ivan Kožušník.
Obchodní výměna se propadá
Přes lámání rekordů v aktivní obchodní bilanci České republiky se zahraniční obchod chemickými výrobky stále krčí v hluboké defenzívě. V roce 2006 se dále saldo propadlo o sedm miliard korun, přestože vývoz rostl rychleji než dovoz. Podniky dokázaly najít v cizině odběratele zboží za 236 miliard, import však dosáhl téměř 358 miliard korun. Schodek se tak vyšplhal téměř na 122 miliard korun.
„Nepříznivá je situace především u léků a speciálních chemikálií, například agrochemikálií, ale rovněž u základních výrobků a plastů vzhledem k poptávce v automobilovém a elektronickém průmyslu,“ vysvětluje ve své analýze Svaz chemického průmyslu. Naproti tomu jsou v cizině úspěšné čisticí a kosmetické přípravky a především gumárenské výrobky, a to vzhledem k vysokému vývozu pneumatik. Tratíme se všemi významnými obchodními partnery, vyjma Polska a Maďarska, se kterými má Česko kladnou obchodní bilanci, a to díky výše uvedeným nákupům českých podniků a z toho vyplývajícího zásobování tamějších trhů z tuzemských továren.
