Jak potichu se bývalý náčelník generálního štábu Josef Bečvář loni vytratil, o to hlasitěji se začátkem roku 2019 připomenul.
„Vím, co armáda potřebuje.“ Nebo: „Modernizace armády dneska skutečně je na pořadu dne.“ Či: „Česká republika si zaslouží, aby měla armádu, která je schopná čelit v současném bezpečnostním prostředí současným bezpečnostním hrozbám.“
Tohle je pár vět, které pro agenturu ČTK pronesl Josef Bečvář. Jeden by mohl mít pocit, že se Česko vrátilo o dva roky zpátky nebo že na generálním štábu proběhl palácový převrat a Bečvář je opět náčelníkem. Ovšem tahle slova už řekl v nové funkci prezidenta společnosti Glomex MS.
Proti jeho výrokům se nedá nic namítnout. Souhlasit s ním budou jistě všichni bezpečnostní analytici a politologové. Jenže má to jeden zásadní háček. Josef Bečvář mezi roky 2015 a 2018 českou armádu vedl. Pokud dnes mluví o tom, že ví, co vojsko potřebuje, proč se podle toho nechoval jako náčelník generálního štábu a vojákům to neobstaral?
Česká superzbraň od firmy, kterou nikdo nezná: pistole Alien má dobýt americký trh
Během jeho tříletého „náčelníkování“ neproběhla ani jedna zásadní modernizace, technika pouze zastarávala a konglomerát Bečvář-Stropnický řešil maximálně to, kdo bude první českou generálkou. Možná se tedy Bečvář vlastně celou dobu připravoval na svou budoucí kariéru v civilu a teď chce konečně začít pomáhat.
Když tak dnes v médiích promlouvá o tom, jak chce s firmou Glomex MS budovat ozbrojené síly, nejdřív by měl říct, proč je nemodernizoval jako náčelník generálního štábu nebo z jakého důvodu netlačil na ministra Martina Stropnického, jehož lidé v kontraktech jen přešlapovali a báli se cokoliv rozhodnout.
Zkrátka jak zvláštní Bečvářův odchod z vojska byl – loni v lednu mu nejdřív ministryně Karla Šlechtová nevyhověla a jeho kontrakt neprodloužila, aby pak na konci listopadu tiše zmizel úplně –, o to zajímavější je jeho návrat.
