Návrh sankcí USA za Nord Stream 2 je rusofobní, zlobí se Kreml

1. 8. 2019

Za nový projev rusofobní kampaně dnes ruské ministerstvo zahraničí označilo rezoluci zahraničního výboru amerického Senátu o sankcích proti osobám a společnostem zapojeným do stavby plynovodu Nord Stream 2. Návrh zákona o ochraně energetické bezpečnosti Evropy ve středu ve výboru prošel v poměru dvacet ku dvěma hlasům. Je projevem obav některých amerických zákonodárců z posílení ruského vlivu v Evropě.

Plynovod Nord Stream 2 má přivézt plyn z Ruska po mořském dně do západní Evropy mimo území východoevropských států, tedy hlavně Ukrajiny a Polska. Provoz by mohl být zahájen v příštím roce. Plynovod má podporu Německa a Ruska, kromě odporu Washingtonu naráží na kritiku Varšavy a některých dalších evropských států.

Souhlasíte se stavbou Nord Stream 2?

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová dnes na tiskové konferenci v Moskvě řekla, že rezoluce senátního výboru otevírá „další kolo rusofobní kampaně“. Mluvčí ale upozornila, že ve výborech amerického Kongresu se „probírá leccos“ a rozhodnutí nakonec ne vždy padnou. „Jaký bude výsledek, je obtížné předpovědět,“ soudí mluvčí.

Návrh sankcí schválil již v červnu zahraniční výbor Sněmovny reprezentantů. Čeká ho ještě projednání v právním výboru Senátu a po něm hlasování v plénu obou kongresových komor. V platnost vstoupí podpisem prezidenta Donalda Trumpa.

Nord Stream 2 je vybudován už z více než dvou třetin, oznámila dnes podle agentury TASS ruská společnost Gazprom. Ta na dně Baltu položila 1739,4 kilometru potrubí, což představuje 71 procent celkové délky nového plynovodu. Plány počítají s vybudováním dvou větví schopných do Německa ročně přepravit až 55 miliard metrů krychlových plynu. Polovinu projektu platí evropští partneři Gazpromu - německé společnosti Uniper a Wintershall, rakouská OMV, francouzská Engie a britsko-nizozemský Shell, připomíná TASS.

Půjde to postaru: Gazprom chce zvýšit dodávky do Evropy i bez nového plynovodu