Návrhy jako na zavolanou

Němečtí politici plány amerického prezidenta nadšeně uvítali,...

Celý podtitul: Němečtí politici plány amerického prezidenta nadšeně uvítali, banky je považují za zbytečné

To byla rychlost. Ani ne dva dny poté, co americký prezident Barack Obama představil své návrhy na přísnější regulaci bank, dočkal se podpory ze starého kontinentu. Silně se angažovali zejména politici z největší evropské ekonomiky. „Americký návrh považuji za potěšující. Dosud jsme pochybovali, zda i v USA přijmou přísnější pravidla pro finanční instituce, ale nyní se k tomu přihlásili. Navíc i my chceme, aby se banky přiměřeně podílely na nákladech současné i budoucích finančních krizí,“ řekl listu Welt am Sonntag německý ministr financí Wolfgang Schäuble.

Společný postup Přitom Schäubleho ambice rozhodně nekončí na německých hranicích, naopak jeho záměrem je získat pro přísnější regulaci bankovních domů širokou světovou podporu. Proto chce na toto téma uspořádat na konci května v Berlíně mezinárodní konferenci zástupců zemí G20. Ještě předtím si ale budou muset sami Němci ujasnit, jak přesně mají zpřísněná pravidla vypadat. Ani v Berlíně totiž zatím nepanuje shoda o jejich podobě, a to ani ve vládní koalici CDU-CSU a FDP. Například spolková ministryně spravedlnosti Sabine Leutheusser-Schnarrenbergerová (FDP) uvítala tvrdší úpravu ručení manažerů a bankéřů, ale zároveň se vyslovila proti požadavku CSU na zavedení daně ze spekulací ve formě akciových obchodů. „Akciový trh a dluhopisy nebyly příčinou krize. Pokud je začneme zdaňovat, dojde jen k jejich zdražení a dalším krizím nezabráníme,“ prohlásila.
Návrhy prezidenta Obamy zaujaly i německou opozici. „USA nám ukázaly, že nazrál čas k činům,“ řekl agentuře DPA místopředseda poslanecké frakce sociálních demokratů (SPD) Joachim Poß. Jeho strana prý v nadcházejících týdnech ve Spolkovém sněmu předloží vlastní návrhy. Zároveň by dle něj měla dát německá vláda jasně najevo, bude-li pokračovat v boji proti daňovým oázám a zda ohraničí daňové odpočty v případě bankéřských bonusů. Přitom opozice nezapomněla upozornit na skutečnost, že Německo se rozhoupalo k razantnějším návrhům v regulaci finančních institucí až po americké iniciativě. „Je to potvrzením neschopnosti této spolkové vlády, že potřebují Obamu, aby se začali věnovat regulaci bank,“ postěžoval si listu Handelsblatt (HB) šéf Zelených Cem Özdemir. „Kancléřka na veřejnosti, pokud jde o zodpovědnost finančních institucí, volí silná slova, ale ve skutečnosti nechává původce krize na pokoji,“ dodal předseda poslaneckého klubu SPD Frank-Walter Steinmeier.

Ackermann říká ne Naopak německé banky se proti návrhům Obamy důrazně ohradily. „Stabilita finančního systému se v případě omezení našeho podnikání nezvýší, a o to by přece mělo jít,“ řekl HB předseda Spolkového svazu německých bank Manfred Weber s tím, že namísto omezení obchodů na vlastní účet je třeba zlepšit bankovní dohled a zvýšit rozsah pokrytí rizikových aktiv vlastním kapitálem. Negativně plány amerického prezidenta přijali i investoři – index německé burzy DAX den po jejich zveřejnění ztratil téměř procento, přičemž nejvíce byly postiženy banky. To platí především pro lídra Deutsche Bank, jehož akcie se propadly o více než čtyři procenta a muselo s nimi být krátkodobě přerušeno obchodování. Právě Deutsche Bank by byla případným uskutečněním Obamových plánů nejvíce postižena. „V podstatě již jen ona jako jediná z větších bank ještě obchoduje na vlastní účet,“ řekl HB jeden z finančních analytiků, nicméně dodal, že ani pro Deutsche Bank by přijetí amerických plánů nemělo mít velké následky. Banka totiž v důsledku ztrát během finanční krize obchody na vlastní účet významně omezila. Nyní představují tyto operace asi jen pět procent z celkových výnosů, přitom v roce 2007 to bylo ještě 15 procent. Přesto se šéf Deutsche Bank Josef Ackermann proti americkým plánům ohradil: „Návrhy na rozbití bank nebo omezení jejich činnosti nejsou krokem správným směrem.“ Problémem podle něj není velikost finančních institucí, ale jejich rizikový profil. V tomto ohledu německé bankéře podpořili i ekonomičtí experti. Například členka prestižní Německé rady ekonomických expertů Beatrice Weder di Mauro uvedla, že Obamovy návrhy nevedou k cíli, a vyslovila se pro vznik fondu pro krizové situace. Ten by financovaly banky, jež by do něj měly přispívat dle rizikovosti svých aktivit.

Iniciativa pod Alpami Obamovy plány vyvolaly velkou rezonanci i v dalších německy mluvících zemích. „Velmi nás to zajímá,“ potvrdil šéf švýcarské centrální banky Phillip Hildebrand. Obchody finančních domů na vlastní účet podle něj nesmějí v budoucnosti růst tak rychle, jako tomu bylo doposud. Hildebrand zároveň upozornil, že již loni jím vedená instituce navrhla u obou velkých místních bank UBS a Credit Suisse vytvoření jakýchsi pojistek, které by umožnily v případě krizového vývoje vyvést z nich ty části, jež jsou zásadní pro fungování švýcarské ekonomiky. Zároveň šéf švýcarské centrální banky připustil diskusi na téma omezení tržních podílů. Ještě iniciativnější jsou při přebírání myšlenek amerického prezidenta Rakušané. To platí zejména pro kancléře Wernera Faymanna, který již ohlásil plány na zavedení nového odvodu ve výši 0,07 procenta z bilanční sumy bank, což by rakouskému rozpočtu mělo každoročně přinést půl miliardy eur. Proti takovému kroku se razantně vyslovily místní banky a pohrozily, že zavedení nové daně zdraží úvěry a může vést k přesunu jejich centrál pro východní Evropu mimo Rakousko. V případě UniCreditu se spekuluje o Miláně, Erste a Raiffeisen by se zase mohly odejít do Bratislavy. Nemusí jít o plané hrozby. Kancléř Faymann si na konec února sezval šéfy největších rakouských bank. Jde přitom o první hromadné setkání mezi vládou a finančníky od podzimu 2008, kdy Rakousko schválilo bankovní stabilizační balíček.