Chateau Beaucastel Chateauneuf-du-Pape je pojmem, který není nutno příliš vysvětlovat. Zřícenina starého zámku vévodí kopci nad městečkem, obklopeným až neuvěřitelně kamennými vinicemi - na některých z nich není mezi kameny půda vidět vůbec.
Chateau Beaucastel
Chateauneuf-du-Pape je pojmem, který není nutno příliš vysvětlovat. Zřícenina starého zámku vévodí kopci nad městečkem, obklopeným až neuvěřitelně kamennými vinicemi - na některých z nich není mezi kameny půda vidět vůbec. Tyto specifické podmínky vytvářejí základ věhlasu této oblasti, která byla mimochodem jako první, kde byly v roce 1936 stanoveny přísné zákonné podmínky pro pěstování révy a její zpracování. Mezi přibližně třemi sty vinařskými podniky z tohoto městečka jsme zamířili rovnou k tomu nejslavnějšímu Chateau Beaucastel. Přijal nás Francois Perrin, jeden ze dvou bratrů, kterým dnes tento rodinný podnik patří. To, co nás při prohlídce okamžitě zaujalo, byly obrovské sudy, zvané „foudre“, s kapacitou až 6000 litrů. V těch probíhá fermentace vína. Tedy žádné nerezové ani betonové tanky, ale staré dřevěné sudy o velikém objemu. Českou návštěvu Perrin nezapomněl upozornit na zajímavou kuriozitu - nejstarší z nich pochází z plzeňského Prazdroje. Chateau Beaucastel je právem považováno za jedno z tzv. „velkých vín“, tedy vín, která jsou určena k dlouhodobému skladování a dokonalosti dosahují až po 10-25 letech. Taková vína jsou v Bordeaux i v Burgundsku zpravidla školena v dubových sudech „barrique“, aby získala dostatek tříslovin pro tak dlouhé zrání. Zdejší réva má ale tolik přirozených tříslovin, že dubové sudy nejsou používány vůbec. I tak je totiž potenciál více než dostatečný a více taninu by již bylo na škodu. Návštěvníky (jsou-li ohlášeni s dostatečným předstihem) na Chateau Beaucastel rádi přivítají. V jednom jim ale nevyhoví - žádná vína zde neprodávají, neboť prakticky celá úroda je každoročně již dopředu prodána úzkému okruhu stálých odběratelů.
