Menu Zavřít

Navýšení rezerv. Centrální banka koupila 1,2 tuny zlata

13. 7. 2020
Autor: ČTK

Poprvé v novodobé historii nakoupila Česká národní banka (ČNB) do svých rezerv zlato. Zásoby nejcennějšího kovu se v červnu zvýšily o 1,2 tuny.

ČNB neuvedla, kolik zlata a za jakou cenu nakupovala, nad
rámec svých výročních zpráv parametry správy devizových rezerv nekomentuje. Na
konci června se ale cena trojské unce pohybovala na úrovni 1780 dolarů. Za tuto
cenu by vycházela hodnota nakoupeného zlata zhruba na 1,5 miliardy korun.

První úvahy, že by se zlato do rezerv dokupovalo, padly v
roce 2018, teprve loni ale schválila záměr bankovní rada. První nákupy proto
mohly začít až letos. “Primárním cílem nového postupu pro držbu zlatých zásob
je udržet objem zlata ČNB na určité minimální úrovni. Podíl zlata na devizových
rezervách centrální banky však zůstane i nadále nízký,” řekla už minulý měsíc
týdeníku Euro mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová.

[democracy
id="2724"]

Kvůli výrobě mincí mizely z trezoru ČNB každý rok stovky
kilogramů zlata. Loni se rezervy snížily dokonce o 764 kilogramů. V červnu
centrální banka týdeníku Euro potvrdila, že
nebude snižovat a spotřebované zlato dokoupí
. Zatímco ještě letos v květnu
Česká národní banka držela 0,252 milionu troyských uncí zlata, ke konci června
už to bylo 0,291 milionu, jak vyplývá z aktuálních statistik, které zveřejnila
ČNB.

Na navýšení zlatých rezerv upozornila jako první společnost Zlato. „ČNB v tomto tisíciletí až doposud zlato do svých devizových rezerv nikdy nenakoupila. Pořízení 1,2 tuny zlata představuje meziměsíčně patnáctiprocentní nárůst a zásoby zlata v centrální bance se tak vrátily na úroveň ze srpna 2018,“ říká šéf společnosti Zlato David Marášek.

ČNB ujišťuje, že postavení zlata v rámci devizových rezerv
se nemění. “Budeme dokupovat zlato tak, aby nedocházelo k jeho dalšímu úbytku v
devizových rezervách. Z hlediska celkových rezerv by nemělo zlato dle metodiky
Mezinárodního měnového fondu tvořit více než 2 až 3 procenta celkových
devizových rezerv centrálních bank,” řekla ještě před zvýšením zásob zlata v
devizových rezervách Vodstrčilová.

Zlato ale nakupují i ostatní země. Už loni a předloni nakoupila centrální banka Polska 126 tun a maďarská více než třicet tun. “Ze statistik World Gold Council je zřejmé, že během posledních let víceméně v tichosti rozšiřují své zlaté poklady i další evropské státy. Například Bělorusko si podle údajů MMF letos připsalo ve zlatých rezervách zatím 0,7 tuny, přičemž za posledních 18 let pořídilo 28 tun zlata. Celkové aktuální zásoby země jsou ve výši 49,5 tuny,” popisuje situaci Marášek.

Zlato je víc než kdy jindy považováno za historicky
osvědčeného chovatele hodnoty, pomáhá snížit snížit váhu dolaru v devizových
rezervách a vyhnout se případnému riziku geopolitických tlaků.

MM25_AI

Česko si drželo odmítavý postoj ke zlatu od konce
devadesátých let. ČNB vlastnila v druhé polovině devadesátých let 70 tun zlata.
V letech 1997 a 1998 ale 56 tun rozprodala. Z výroční zprávy ČNB za rok 1998
vyplývá, že o prodeji zlata rozhodli centrální bankéři po zvážení poklesu
významu zlata jakožto rezervního aktiva, dále dlouhodobě klesající ceny ceny a
nízkých výnosů z jeho držby. Centrální banka tehdy inkasovala za prodej 16,4
miliardy korun. Kdyby ho prodala letos, mohla získat přes osmdesát miliard
korun.

  • Našli jste v článku chybu?