V poslední době se v různorodých, multikulturních společnostech často skloňuje tzv. diversity management. Výběr a řízení různorodých pracovních týmů je náročná disciplína, která se neustále vyvíjí a klade i vysoké nároky na manažery a jejich soustavné vzdělávání. Příkladem může být situace, kterou jsme zažili nedávno.
Pro americkou společnost jsme vybírali na českém trhu vysokého manažera, obchodníka s technickými znalostmi. Přestože šlo o americkou společnost, člověk zodpovědný za Evropu byl Němec. Výborný manažer, velmi příjemný, který jasně vyjádřil nároky, které bude klást na svého budoucího podřízeného. Nabídka skvělá, kandidáti erudovaní se zkušeností z mezinárodní firmy splňovali požadovaná kritéria.
Pro vzájemnou spolupráci jsou pro Němce rozhodující pracovní role a odborná způsobilost zúčastněných a jejich motivace k výkonu. Při pohovorech vznikaly situace, které můžeme nazvat střetem kultur, a vyplývaly z neznalosti rozdílného prostředí a společenského chápání.
První drobné nedorozumění přišlo při vysvětlování vzdělání. Němci neznají pojem střední škola, takže: co je to „střední průmyslová škola“? A vážné nedorozumění nastalo u jednoho z favorizovaných adeptů. Jak jsem již zmínila, hledali jsme obchodníka s technickým vzděláním.
Samozřejmě i favorizovaný člověk byl především obchodník. Otázka, čím se cítí on, byla při pohovoru založena na krásném příměru. O Nikim Laudovi se dá úspěchem říci, že je konstruktér, pilot i jezdec formule 1. Nicméně když byste se zeptali přímo jeho, čím se cítí být, nejspíš by odpověděl, že jezdcem formule 1. A jeden z favorizovaných kandidátů na otázku, zda je prodejce, či technik, odpověděl k překvapení všech, že technik.
Vysvětlení bylo založené na kulturní odlišnosti chápání pojmů. „U nás v hospodě nemohu říci, že jsem prodejce, to by mne společensky degradovalo, jsem technik.“
Opět se potvrdilo, že znalost, pochopení kulturních zvyklostí a tolerance je pro práci v multikulturním prostředí nezbytným předpokladem.
ČLÁNKY DO MAILU