V úterý byla oznámena jen rámcová dohoda fúze pivovarských velikánů, k jejímuž uskutečnění má teprve dojít. Světová média však k informaci přistupují jako k hotové věci. Americký deník Wall Street Journal a britský Independent sledují globální rozměr spojení tržní jedničky a dvojky, komentář jihoafrického deníku BusinessDay zkoumá, čím je vlastně akviziční cíl zajímavý.
Když šéf africké divize SABMilleru Mark Bowman před nedávnem hodnotil činnost skupiny na kontinentu, zmínil misi v Keni, kde skupina v letech 1998 až 2002 při snaze urvat desetiprocentní tržní podíl tratila desítky milionů dolarů, než se ze země stáhla. Naopak vstup do Nigérie přinesl mnohem více, než pivovarnický obr zamýšlel.
Průměrná roční spotřeba piva v Africe dosahuje devět litrů na hlavu, zatímco světový průměr je 45 litrů. Prostor pro růst by tedy byl. Jeho nastartování však brání objektivní příčiny, a to i gigantu SABMiller, který je ve všech afrických zemích, kde působí, jedničkou nebo dvojkou na trhu. SAB své africké aktivity řídí z jihoafrické základny a v průběhu let získal vhled do fungování lokálních trhů a uzpůsobil tomu marketing.
Právě dominantní postavení na africkém trhu a jeho hluboká znalost jsou nejzajímavějším aktivem společnosti právě akvírované skupinou AB InBev, která na africkém území vůbec nepůsobí.
Je to takové lákadlo, že AB InBev neváhal opakovaně navyšovat svou nabídku na převzetí. Na novém vlastníkovi nyní je, aby potenciál neprohospodařil. Například tím, že SABMiller bude pozvolna přicházet o svou silně jihoafrickou identitu.
Business Day: SABMiller nabízí znalost Afriky
The Independent: Samí poražení
V období mezi prvním oťukáváním a knokautem SABMilleru jsme viděli mnoho stínových nabídek a pokusných balonků od InBevu stejně jako snah o mobilizaci akcionářů SABMilleru. Byla to nezajímavá šaráda, která sloužila jen k dalšímu ztučnění už tak dost nafouklých těl všelijakých poradců.
Teď je konečně u konce, z nějž by se měl zrodit pivovarský kolos s třetinovým podílem na světovém trhu. Vítězi transakce jistě budou top manažeři v SAB, až budou vyplaceni. Zato všude jinde budou poražení. Dělníci v obou firmách přijdou o práci, až InBev začne těžit synergické efekty, které by ospravedlnily cenu, již zaplatil. Zákazníkům se zúží výběr, zvlášť jestli se obr rozhodne racionalizovat prodeje jednotlivých značek na různých trzích.
Ačkoli, abychom byli fér, rozdíly v chuti mezi jedním a druhým průmyslovým ležákem zase tak velké nejsou. Ti, kteří stojí mezi firmou a jejími zákazníky, tedy hospody a obchodníci, také pocítí tlak. Stejně jako konkurenti. Při srovnávání velikosti se z nich rázem stanou střevle.
Regulátoři v zemích, v nichž firmy operují, by měli rozeznat nebezpečí a konat. Ale kromě pár formálních kroků nejspíš nebudou. Protože je tu ještě jedna skupina vítězů – lobbisté, kteří budou špitat sladká nic do uší vlád, aby státní autority zůstaly v klidu.
The Wall Street Journal: Šance pro rivaly
Spojením SABMilleru a AB InBev vznikne monstrum, které svou velikostí zastíní konkurenci. Může ale vést také k výhodám pro globální trojku a čtyřku, tedy Heineken a Carlsberg. Kvůli překonání regulatorních překážek bude nový velký hráč muset přistoupit k divesticím, které mohou představovat zajímavé příležitosti k nákupu.
Heineken by mohl chňapnout například po některých aktivech v subsaharské Africe, protože AB InBev bude zřejmě nucen některé tamní firmy spadající pod SABMiller prodat. Dánský Carlsberg je v pozici o něco horší, protože jej omezuje nedostatek financí. Mohl by sice využít své páky v Číně, která je jeho největším růstovým trhem, ale není moc pravděpodobné, že by se dostal k 49procentnímu podílu SABMilleru v čínském pivovaru CR Snow.
V Rusku, kde je Carlsberg lídrem trhu, může čelit ostřejší konkurenci, pokud se AB InBev dohodne s tamním partnerem SABMilleru, tureckým Anadolu Efes. Heineken i Carlsberg však mohou z obří fúze profitovat i jinak. Nový obr se bude muset soustředit na to, aby megafúze byla zisková, což Carlsbergu otevírá příležitost „ukrást kousek růstu“. Část může plynout z praxe prodeje piv v menších objemech, ale s větší marží.
Objem prodeje pivních speciálů od menších výrobců roste v posledních pěti letech v průměru o 7,8 procenta ročně, zatímco celý pivní trh jen o 1,3 procenta. Carlsberg má v portfoliu řadu menších pivovarů a jejich speciálů a například loni investoval 13,5 milionu dolarů v norském Trondheimu do stavby nového malého pivovaru.
Čtěte také:
Pavel Páral: Plzeňská příchuť velké pivní fúze
Gigant Anheuser-Busch koupí majitele Prazdroje za 2,5 bilionu korun
Pivovarníci: Kvalitu českého piva ani ceny prodej majitele Prazdroje nezmění
