Kriminální činy spáchané během silvestrovské noci v německých městech rozvířily veřejnou debatu o migraci v sousední zemi. Kvůli tomu, že mezi podezřelými z krádeží a sexuálního obtěžování žen jsou i žadatelé o azyl, sílí ve veřejné diskuzi hlasy proti dosavadní vstřícné politice vlády vůči migrantům. Komentáře médií se spíše snaží vášně krotit a nabádají k opatrným soudům.
Když se někdo stane obětí trestného činu, není důležité, odkud je pachatel. Důležité je, aby společnost dotčenému pomohla. Po incidentech v Kolíně se příliš spekulovalo o pachatelích a málo myslelo na oběti. Aby mohl právní stát dohnat pachatele k odpovědnosti, musí dostat jeho co nejbližší popis včetně barvy kůže nebo akcentu.
Různí svědci popsali aktéry silvestrovské noci jako „lidi, kteří nejsou Středoevropany“. Kolínský policejní prezident hovořil o pachatelích „převážně ze severoafrického či arabského prostoru“. To jsou pro policii důležité informace.
V obyvatelích však tyto údaje budí strach a zlost a posilují předsudky. Na sociálních sítích se už hovoří o „uprchlických pachatelích“. To nepomáhá nikomu. Obětem, policii ani obyvatelům této země. K objasnění případu nemůže přispět nikdo kromě obětí a svědků. Německo je už po generace multikulturním místem, nejde o národnost nebo původ, když člověk „nevypadá středoevropsky“.
Desetitisíce Němců nenaplňují klišovitý obraz Němce, přesto tu vyrostli, mluví naší řečí a mají německý pas. Jistě, jsou tu i uprchlíci. Kdo je však paušálně obviní, hraje do karet extremistům. Přitom nejde o to zamést nepohodlné informace pod koberec, nýbrž o to nakládat s nimi opatrně.
Jsou snad teď podezřelí všichni „severoafricky vyhlížející“ muži? Paušální obvinění povede k růstu strachu. Strachu žen před lidmi tohoto vzezření a strachu lidí tohoto vzezření ze společnosti. Chtělo by to upustit ventil. Začněme tím, že nebudeme soudit skupiny obyvatel.
Der Spiegel: Se strachem opatrně
Die Welt: Pozdě, ale přece
Politika pochopila. V nezvyklé jednotě a v neobvyklém tempu reaguje velká koalice na šokující události v Kolíně a přichází se zpřísňováním zákonů. Zahraniční pachatelé trestných činů by měli být napříště vyhošťováni hned po odsouzení k odnětí svobody za vážné trestné činy. A platí to i pro mladistvé. Jednou z motivací těchto změn je nepochybně snaha politiků vykázat činnost.
Bylo by ale chybou odmítat balíček opatření jako pouhý populismus, protože v právním státě by pachatelům trestných činů nemělo usnadňovat situaci to, že soudní řízení trvá dlouho a vyhoštění je komplikovaný proces.
Politický prostor není právnická disputace. Ve veřejné debatě vláda také utváří společenské klima a vysílá signály, které zasahují hluboko do všedních dnů. Ještě nedávno byla veškerá snaha politického Berlína podřízena „vítací kultuře“.
Po silvestrovské noci v Kolíně vysílá vláda nový, dvojitý signál: občanům, že politika vnímá nové výzvy a jedná, a potenciálním pachatelům, že jejich trestné činy budou mít následky. Mezitím i posledním humanistům dochází, že s uprchlíky přichází do země i kriminální potenciál.
A je třeba zdůraznit, že většiny z milionu migrantů se to netýká. Jenže stačí malé procento, které nebere ohled na zákony či civilizační standardy, aby se stabilní společnost, jako je ta německá, vychýlila z rovnováhy.
Die Tageszeitung: Pryč! Nebo také ne
Kdo přijde do Německa, aby kradl nebo sexuálně obtěžoval ženy, může být a měl by být vyhoštěn, i kdyby měl v běhu azylové řízení. Tento požadavek, který zaznívá především od unionistů, je pochopitelný. Jenže takový postup naráží na řadu nezbytných humanitárních pojistek – a na ještě více praktických potíží.
Předně musejí být pachatelé nejprve zatčeni a odsouzeni. Zprávy z Kolína ukazují, jak složité to může být. Kdo získal status uprchlíka nebo u něj probíhá azylové řízení, je chráněn před vyhoštěním. Tuto ochranu ztrácí až ve chvíli, kdy je odsouzen k trestu vyššímu než tři roky odnětí svobody. CDU by tuto ochranu ráda oslabila.
O tom lze diskutovat. I roční vězení se uděluje za poměrně závažné trestné činy – na to jedna drobná krádež nestačí. I rozhodnutí o vyhoštění ale lze zvrátit. Hlavně kvůli tomu, aby syrský zloděj nebyl poslán na jistou smrt do své vlasti. V jiných případech brání deportaci praktické věci – zejména když pachatel nemá pas nebo uvádí falešné údaje o svém původu.
Navíc jejich vlastní země mají málo chuti brát si zpět své kapesní zloděje. Šéf socialistů Sigmar Gabriel chce státům, které nespolupracují v návratové politice, krátit rozvojovou pomoc. To je ale z velké části prázdná hrozba. Protože rozvojová pomoc není žádná almužna, ale slouží i německým zájmům, zejména podpoře exportu nebo posilování daných států a jejich vlád. Takže stejně jako obvykle jsou hlasitá politická prohlášení především symbolická.
Čtěte také:
Německá CDU chce zpřísnit imigrační zákony. Kolín prý vše změnil
Němečtí ministři po sexuálních útocích: Zjednodušíme vyhošťování zločinců
