Agentura Moody’s snížila Velké Británii rating z nejvyššího stupně AAA na AA1 kvůli slabému růstu britské ekonomiky. Tamní média záležitost hodnotí různě. Z komentáře deníku The Times je znát tolerance vůči vládě. The Guardian vidí situaci výrazně odlišně.
Dopady snížení britského ratingu se pravděpodobně ukážou jako méně dramatické, než se obecně čeká. Vesměs všichni tušili, že v příštích týdnech Británie o rating AAA přijde. Jediným překvapením bylo, že agentura Moody’s to udělala ještě před březnovými údaji o státním rozpočtu.
Bezstarostnost investorů poté, co nejvyšší rating ztratila Francie nebo Spojené státy, ukazuje, že trhy zareagují spíš pokrčením ramen než zemětřesením. Politický význam to samozřejmě má už proto, že George Osborne prohlásil, že navrácení nejvyšší známky je metou, jíž bude měřit úspěch své strategie snižování schodku. Někteří kritici ministra financí tvrdí, že ztráta ratingu ukazuje, že strategie selhala a že je třeba změnit kurz.
Náš list ovšem věří, že problém není v tom, že by koaliční strategie z roku 2010 byla chybná. Jde spíš o to, že koaliční vláda nedokázala svou strategii prosazovat s dostatečným zápalem a politickou kuráží. Osborne má naprostou pravdu, že prioritou musí být jasný plán na snížení deficitu, jehož je třeba dosáhnout škrtáním veřejných výdajů spíše než zvyšováním daní. To by znamenalo dlouhodobější posun od nákladného státu k ekonomice nízkých daní, v níž je prostor pro rozvoj soukromého sektoru bez regulací. Důvody, proč byl dosavadní vývoj spíše zklamáním, leží z velké části mimo kontrolu vlády. Růst je slabší, než jsme doufali, protože export byl zasažen krizí v eurozóně. Oslabení libry pak vedlo k inflaci, která podkopala domácí poptávku.
The Times: Kdo může za rating
The Guardian: To není selhání, ale katastrofa
Bylo by to legrační, kdyby následky nebyly tak smutné. Neexistuje špatná zpráva z ekonomiky, již by George Osborne nedokázal uvítat jako potvrzení správnosti své politiky. Po snížení britského ratingu agenturou Moody’s ministr financí prohlásil, že je to jen další důvod držet se úspor. A také „nejjasnější možné varování“ každému, kdo by v nich chtěl polevit. Žádný důkaz z reálného světa zřejmě nemůže Osborna a Camerona vychýlit z kurzu.
Stanoviska ratingových agentur bychom neměli brát příliš vážně. Ale pro Osborna a vládní koalici bylo střežení britského ratingu základním ospravedlněním nejdrastičtějšího úsporného programu a zvyšování daní za posledních 90 let. Spolu se snižováním deficitu a omezením zadlužení šlo o hlavní test důvěry trhů, který pro sebe vláda vymyslela. A selhala v něm na všech frontách.
Zpráva Moody’s uvádí, že „hlemýždí tempo růstu“ bude zřejmě „pokračovat i ve druhé polovině dekády“, pročež lze očekávat „vysoké a dál rostoucí dluhové břemeno“. Jinými slovy, Cameron s Osbornem selhali ve svém hlavním úkolu snížit deficit a dluh právě kvůli své politice úspor. Ta v kombinaci s bumerangovým efektem krize v eurozóně, neschopností poradit si s bankami a pádem reálných mezd vysává poslední zbytky života z naší ekonomiky.
Čtěte také:
