Názory odjinud: Sarkozyho návrat komplikují opletačky s justicí

Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy byl zatčen, vyslýchán, propuštěn a obviněn z korupce. Údajně se snažil pomocí úplatku vymámit ze zástupců justice tajné informace o očekávaném soudním rozhodnutí. Evropské deníky se zamýšlejí nad otázkou, nakolik obvinění souvisí se Sarkozyho ambicemi vrátit se do nejvyšších politických pater.

Zatímco Financial Times píší, že ani čistý Sarkozy není dobrým vůdcem, německý list Die Tageszeitung rozebírá Sarkozyho pozici s ohledem na jeho vztah k francouzské justici. Slovenský deník SME zasazuje kauzu do evropského kontextu a tvrdí, že demokracie prostě bez skandálů neumí žít.

Financial Times: Sarkozyho šarm hasne

Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy vždy vyvolává mezi svými spoluobčany silné reakce od obdivu po opovržení. Jednou věcí, na níž se ale většina lidí shodne, je fakt, že plameny, jimiž žhnou politické ambice tohoto muže, zřejmě nikdy nehasnou. Problém tkví v tom, že jako Sarkozyho neopustily politické ambice, neopustila jej ani minulost.

Čelil už mnoha podezřením z nelegálního financování kampaní. Od úterý má další nepříjemnosti, když jej protikorupční policie zatkla a několik hodin vyslýchala ve vazbě. Sarkozy popírá, že by udělal něco špatného a tvrdí, že obvinění je dílem politických soupeřů. Pravdou je, že pochybnosti visely nad jeho návratem už před zatčením. Pravidelnost, s níž na hlavy vrcholných politiků dopadají různá podezření, podněcuje opovržení, které Francouzi cítí vůči své politické elitě.

Tato nespokojenost otevřela dveře Marine Le Penové. Sarkozyho příznivci trvají na tom, že po očištění se exprezident může stát vážným uchazečem o Elysejský palác. Ale Sarkozy není tím pravým. Jako hlava státu byl odvážný v zahraniční politice a tvrdě tlačil na právo a pořádek. Ale jeho prezidentství bylo poznamenáno hyperaktivitou a ješitností. Pravice by se měla poohlédnout po někom jiném, méně provařeném.

V Evropě dnes není země, která by tolik jako Francie trpěla nedostatkem mainstreamového politického vedení. Francie nutně potřebuje nové vůdce, kteří, na rozdíl od Sarkozyho, nabízejí pro národ čerstvé, smělé a minulostí nezatížené vize.

Libération: Pohrdání

Přátele Nicolase Sarkozyho nemusí vzrušovat jeho případný návrat do politiky, ale spíše jeho současný politický a morální profil. Protože od chvíle, kdy byl odhalen groteskní organizovaný podvod v Elysejském paláci, je jasné, že se dotýká nejbližších spolupracovníků bývalého prezidenta: informace, které se k němu dostávaly, daleko přesahovaly jejich právní možnosti.

Samozřejmě, soudci budou muset vymezit Sarkozyho trestní odpovědnost v této kauze, stejně jako museli učinit v případu společnosti Bygmalion a jejích příspěvků na Sarkozyho kampaň v roce 2012. Před soud se tak dostává celá francouzská politická praxe posledních let. Praxe založená na manipulaci, zákulisních dohodách a ohýbání pravidel, pokud nešlo rovnou o otevřené pohrdání spravedlností.

Problematické vztahy mezi Nicolasem Sarkozym, Gilbertem Azibertem, Patrickem Buissonem nebo Bernardem Tapiem stejně jako zatajování údajů o kampani stále dokola dosvědčují pochybnou politickou etiku. Přestože bývalá hlava státu při svém jednání nikdy nestavěla morálku na nejvyšší stupeň, ani ona se nemůže zpronevěřovat některým zcela základním hodnotám naší demokracie. Jestli si Nicolas Sarkozy přeje návrat do velké politiky nebo se domnívá, že se dostane zpět do úřadu, bude muset předstoupit před Francouze a dostatečně vysvětlit všechny pochybnosti, které se nyní objevují.

die tageszeitung: Pomsta soudců

Po Silviu Berlusconim v Itálii si musí vyzvedávat soudní obsílky i Nicolas Sarkozy ve Francii. Stěží mohl doufat, že jej imunita hlavy státu ochrání před obžalobou nebo že se případy z větší části ukážou jako promlčené podobně jako v případě jeho předchůdce Jacquesa Chiraca.

Na rozdíl od něj totiž Sarkozy nemůže od francouzské justice očekávat shovívavost. Příliš často se během svého pobytu ve funkci míchal do záležitostí třetí složky státní moci. Znovu a znovu cítil potřebu komentovat rozhodnutí soudů a předhazoval justici nedostatečnou tvrdost či ledabylost. To jistě lahodilo mnoha voličům, ale stěží soudcům. Právem trvají na své nezávislosti.

Zvláště je popudil Sarkozyho pokus zrušit institut nezávislých vyšetřujících soudců, kteří prezidenta štvali svou neúplatností a neústupností v citlivých politických kauzách. Pomsta proto bude těmto vyšetřovatelům chutnat sladce, když nyní mohou jít proti exprezidentovi, aniž by jim z ministerstva spravedlnosti či z prezidentského paláce létaly klacky pod nohy. Levici jde samozřejmě k duhu, že Sarkozy podobně jako Berlusconi bude stát před soudem kvůli aférám a „kavalírským deliktům“, což definitivně zhatí jeho politický comeback. Francouzská justice by však ráda pouze ukázala svou nezávislost na politické moci. To musí brát v úvahu i Sarkozyho nástupce a protivník François Hollande.

SME: Sezona skandálů

Skandály mají toto léto opět sezonu a vrcholovým politikům je úzko. Samozřejmě ne na Slovensku, kde jsou jak známo jen politici poctiví a ještě poctivější. Ve Francii teď ruka zákona dosáhla až na Nicolase Sarkozyho. Dva roky podmíněně už přede dvěma lety dostal Sarkozyho předchůdce Jacques Chirac. Vzhledem k Sarkozyho ambicím vrátit se jako protikandidát Hollanda znějí i spekulace, že zákon a „egalité“ nejsou jedinými pohnutkami, které vedou vyšetřování.

Na druhé straně „ještě teplá“ kauza s financováním kampaně, v níž bylo zastaveno vyšetřování, nahrává i předtuše, že Sarkozy chodí v botách izraelského expremiéra Olmerta. Ten nedávno dostal za korupci šest let natvrdo. Zneužití pravomoci je z podstaty věci paragraf, s nímž mají vrcholní politici a úředníci největší problémy. V případě Jany za svobodna Nagyové, která dostala rok s podmínkou, je vtip jen v tom, že sotva mohla zneužít pravomoc, kterou nikdy neměla. Ale dobře…

Zajímavé je, že zatímco aféra Nagyové dokázala položit českou vládu, mnohem „výživnější“ polský skandál s nelegálními nahrávkami ministrů a šéfa centrální banky Tuskova vláda ustála téměř v pohodě. Na Slovensku, kde se na milou Gorilu dávno zapomnělo, je stát natolik rozložený, že spíš uvidíme okřídleného koně než zadrženého, obviněného či dokonce odsouzeného politika. Úlevou může být, že zneužití pravomocí, korupční chování a podobně nejsou slovenská specifika. Je to součást demokratického politického provozu, který bez skandálů fungovat neumí.

Čtěte také:

Sarkozy si užil 15hodinový výslech. Prý aktivně uplácel a zneužil svůj vliv

Sarkozy zadržen. Francouzská policie ho viní z ovlivnění vyšetřování