Topolánek: Na podnikatelském prostředí mi vadí prakticky všechno S předsedou ODS Mirkem Topolánkem jsme se sešli v senátorské jídelně. V průběhu oběda jsme hovořili nejen o budoucnosti ODS, ale i jeho zkušenostech z podnikání. * Co vám jako bývalému podnikateli vadí na podnikatelském prostředí?
Topolánek: Na podnikatelském prostředí mi vadí prakticky všechno
S předsedou ODS Mirkem Topolánkem jsme se sešli v senátorské jídelně. V průběhu oběda jsme hovořili nejen o budoucnosti ODS, ale i jeho zkušenostech z podnikání.
* Co vám jako bývalému podnikateli vadí na podnikatelském prostředí?
Prakticky vše. Míra přeregulovanosti, nejrůznější selektivní dotace a subvence. Ohromné množství bariér, které se nakupilo v posledních letech nejenom díky péči naší vlády, ale také díky bezhlavému přejímání norem EU. Vadí mi, že jsou zde preferovány jedny skupiny podnikatelů na úkor druhých, a to právě v závislosti na míře přerozdělování. Špatný je i přístup k úvěrům, který souvisí s deficitní politikou vlády, a který postupně vytlačuje nejenom vládní, ale i soukromé investice. Také se stále hovoří o průhlednosti podnikatelského prostředí, o pevnějším zákonném a administrativním rámci. Bariér se nakupilo mnoho a podnikatelské klima se nezlepšilo od doby, kdy ODS ještě byla ve vládě.
* Co by podle vás potřebovalo malé a střední podnikání?
Předně si nemyslím, že existuje nějaký významný rozdíl mezi malým a středním podnikáním na straně jedné, a velkým podnikáním na straně druhé. Ekonomické zákony platí pro všechny a musí existovat rovné prostředí, které motivuje ty malé, aby se staly většími, a ty střední, aby se staly co největšími. Ti, kterým se to nepodaří, z trhu prostě odcházejí. Ale i odchody z trhu musejí být daleko průhlednější a daleko variabilnější, než jen to, že zákon o konkurzu a vyrovnání znamená likvidaci. Podnikatelé potřebují především, aby jim stát nekomplikoval život nejrůznějšími překážkami administrativními, technickými, daňovými či ekologickými. Tím nevolám po naprosté anarchii. Naopak, pravidla musí být jasná a vymahatelná, a především rovná. Jakékoli selektivní programy nakonec působí protisměrně, protože pomáhají jenom někomu. Navíc existuje substituce pracovního trhu, takže pokud někomu někde přidám, tak někomu jinde musím vzít. Pokud někde na saturovaném trhu pracovní místo vznikne, jinde ubude.
* Proslavil jste se výrokem, že „ODS by se neměla chovat jako politická prasata“. Co jste tím myslel?
Ten výrok byl poměrně ostrý a já jsem jím mířil více na naše politické soupeře než na vlastní kolegy. Myslím si, že bychom se neměli chovat stejně účelově. Na návrhu přímé volby mně vadila právě jednorázová účelovost, více než samotný fakt přímé volby. O ní jsem ochoten diskutovat. Nakonec jsem ochoten se i podřídit většinovému stanovisku, protože to, jak je volen prezident, ještě nic neříká o kvalitě naší demokracie. I když je politika uměním možného, a tedy uměním kompromisů, měli bychom užívat podobných účelových kroků co nejméně. Každá politická strana používá ve své praxi kroky, které by v normálním občanském životě neobstály, a já se budu snažit, aby jich bylo v ODS co nejméně. Nejsem ředitelem firmy, ale předsedou politické strany. Proto nemohu garantovat, že se všichni členové a funkcionáři strany vždy budou chovat jako Mirkové Dušínové, tedy čestně a sportovně. Mohu se jen snažit, aby jakýchkoli excesů bylo co nejméně. Za sebe mohu říci, že se budu chovat nadále stejně seriózně a korektně jako doposud. To samé budu vyžadovat i od svých spolupracovníků.
* V rámci změny image ODS se hovořilo o „otevření se, rozkročení se“. Vy zase hovoříte o „přiblížení se lidem“. Není to pouze formalistická floskule?
To jsem použil na jedné konferenci, kde jsem chtěl trochu žertovat na téma programového rozkročení se Josefa Zieleniece. Že nám nejde o rozkročení, ale že je to rozpažení. Čímž mám na mysli poměrně jasně formulovaný a vyhraněný program nejrůznějšími technikami přiblížit co největšímu spektru voličů. To znamená jít do nejrůznějších profesních a dalších skupin, které mají nesocialistický charakter, a které nás zatím nevolí, protože jsme je nedokázali oslovit. Přiblížení lidem chápu jako vysvětlení našeho programu tak, aby byl přístupný té které skupině občanů, aby se v onom programu našla. Musíme občanům vysvětlit, že tady nejsme jenom kvůli abstraktnímu ekonomickému programu a ideologickým dogmatům.
* Proč je ODS vnímána negativně i částí pravicových voličů, i značnou částí médií?
Nemyslím si, že ODS je vnímána tak kontroverzně v onom smyslu, jak se ptáte. Ale vždycky bude existovat určité procento voličů, kteří nevolí socialisty nebo komunisty, ale přesto mají určité výhrady vůči ODS. Buď jim připadá příliš vyhraněná, nebo zrovna neakcentuje ty problémy, které oni vidí jako zásadní. Tito voliči budou mít tendenci buďto nechodit k volbám, nebo volit různé alternativy v politickém spektru. Náš cíl je, abychom „vyluxovali“ co nejvíce tuto část politického spektra. Ani ne tak tím, že bychom se s někým spojovali, ale důslednou realizací našeho programu i v těch bodech, na něž občas jak na celostátní, tak komunální úrovni, zapomínáme. Pokud nás lidé i přesto nebudou volit, tak chceme mít s programově blízkými subjekty natolik otevřenou komunikaci, aby nám to po příštích volbách umožňovalo sestavit funkční koalici.
* Nepovažujete za jistou schizofrenii, že ODS je schopna na krajské úrovni spolupracovat s pravostředovými stranami, vůči nimž je na úrovni celostátní v opozici?
Neuznávám sice něco jako velká a malá politika, ale v dané obci, městě či kraji je vždycky konkrétní situace. Výsledek voleb zde pokaždé předjímá povolební uspořádání. Takto můžeme spolupracovat na obecní úrovni se sociálními demokraty, protože jiná varianta není. Někdy je to dokonce o tom, zvolit si buď KSČM nebo sdružení nezávislých estébáků. Pokud se na vládní úrovni vytvoří nějaká koalice, může to předjímat řešení i na dalších úrovních, ale není to pravidlo.
* Blíží se reforma veřejných financí. Jak se na ni díváte?
Pochopitelně, že budu celý proces bedlivě sledovat, protože jak ta tvrdší, tak měkčí varianta reformy z pera ministra financí není dostatečná. Jsou to vyzobané problémy. S některými řešeními se dá bezpochyby souhlasit, protože nám nejsou neznámy, a řadu z nich jsme již i mnohdy navrhovali. Jsme například pro snížení daní z příjmů jak fyzických, tak právnických osob, ale bez odplevelení daňové soustavy je to krok jednoúčelový. Největším problémem je právě onen nepřehledný systém výjimek, které se snaží uplácet jednotlivé skupiny obyvatelstva. Budeme protestovat proti zvyšování spotřebních daní i DPH, přestože to po nás EU požaduje. To není daňová reforma, ale hra ad hoc se sazbami, aby do státního rozpočtu přiteklo více peněz.
* Jak podle vás dosavadní vládní kroky dopadají na podnikatele, případně na některé veřejné instituce?
ODS bude bojovat za skutečnou sociální, zdravotní a důchodovou reformu, a ne za to, co se provádí dnes. Škromach a Součková za dohledu pana Ratha prakticky likvidují zdravotní pojišťovny. Rovněž zamýšlenými platbami nemocenské chce paní ministryně přenášet na bedra podnikatelů starosti, které má mít někdo jiný, v tomto případě stát. Stát poškozuje i kraje a obce, protože se ukazuje, že není možné přesunout na nižší články veřejné správy majetek, například nemocnice, či kompetence, aniž by stát spolu s nimi přesunul i příslušné finanční prostředky. Takže zatímní kroky vlády, byť je vláda považuje za proreformní, považujeme my spíše za kontraproduktivní.
* Co vám vadí na Evropské unii? Samotný projekt, nebo to, že je v současnosti ve vleku socialistických vlád či socializujících tendencí obecně?
Dílem obojí. Například celá společná zemědělská politika je neskutečný relikt poválečné doby, naprosto neufinancovatelný projekt, který brzdí celou EU. Špatný je i onen přístup přerozdělování či princip sociálního státu. Pokud nakonec do EU vstoupíme, chceme se věnovat oněm základním, původním hodnotám. Ty znamenají, že z ekonomické prosperity plynou občanské svobody a zamezení konfliktlů a válek. Já si myslím, že tomu není naopak. První pilíř, na němž byla EU postavena, je nejcennější, a nemůže se to obracet. V tomto smyslu budeme prosazovat i takový koncept evropské ústavy. Koncept, který by neboural národní státy, a který by nenadsazoval Evropský parlament parlamentům jednotlivých evropských států. Všechny pokusy o sjednocení Evropy shora vždycky ztroskotaly. Já na podobně ambiciózní, ale naivní projekt nevěřím.
* Myslíte si, že záporné vyznění referenda o vstupu do EU by bylo pro ČR tragédií?
Pokud by referendum dopadlo negativně, tak ne díky ODS, ale kvůli sociální demokracii a dalším takzvaným proevropským stranám. Ty svým voličům permanentně lhaly. Slibovaly jim nemožné zvýšení životní úrovně, peníze, různé fondy, prostě ráj na zemi a vyřešení všech problémů této země - od ekonomických přes politické až po morální. Nic takového se však nestane. Vnímal bych to jako velkou prohru, protože ČR investovala velké peníze do integračního procesu, nesli jsme všechny náklady spojené se vstupem, ale neměli bychom mít žádné výnosy. Představa budování schengenské hranice kolem ČR je naprosto morbidní. V tomto neexistuje řádná alternativa, a proto budeme svým voličům říkat zcela pragmaticky, aby v referendu řekli ano.
FOTO: ČTK
