Andrej Babiš, stát, nebo někdo ze zahraničí? Po padlém Mičánkovu Lessu se na trhu uvolnil prostor pro silného hráče
Zhroucení lesnicko-dřevařského impéria Less není jen bankrotem roku. Pád Mičánkova holdingu (Euro 41/2012) zároveň přikládá poleno do ohně, který může zachvátit i další dřevařské firmy. Čím větší bude spáleniště, tím větší prostor se uvolní pro silného hráče, který pak může začít konsolidovat odvětví rozklížené nadbytkem kapacit a vyčerpávajícím soubojem.
Logicky se o tuto roli může ucházet majitel Agrofertu Andrej Babiš. A stejný model, jakým opanoval české zemědělství, uplatnit také v lesnictví. Nemusí ho přitom odradit, že se mu v lesích zatím příliš nedaří. Jeho firma Wotan vytvořila loni ztrátu 163 milionů korun. V minusu skončila i první Babišova lesní akvizice Uniles, kde prodělek činil osm milionů. Úspěšné nebylo při pohledu zvenčí ani domlouvání agrárního magnáta s Janem Mičánkem na partnerství v lesnické jedničce Less, která Agrofertu zůstala dlužna 311 milionů korun. Za půjčené peníze má Agrofert v zástavě 51 procent akcií Lessu, po vyhlášení úpadku zřejmě bezcenných. Tentokrát se dá asi Babišovi věřit, když tvrdí, že netušil, jak na tom Less skutečně je. Coby věřitel se ale majitel Agrofertu přímo účastní hry o údajně zcela bezcenný Less. Bankéře hodlá přesvědčit, že právě jeho vstup do padlého Mičánkova kolosu bude pro všechny nejlepším krokem. Vyjedná si prodloužení splatnosti převzatých úvěrů a část mu jich banky možná odpustí. Když budou preferovat dostatečně silného investora, je takový scénář poměrně reálný.
Hráč na hrobě bankrotářů Agrobaron dobře ví, že současné nastavení lesnických zakázek – na kterém rekordně vydělávají státní Lesy České republiky, zatímco těžařské firmy úpí – nemusí platit navěky. S novou vládou, do níž se chce Babišovo politické hnutí ANO 2011 dostat, mohou přijít jiná pravidla, jež toky zisků opět obrátí. Z 5,3 miliardy korun, které Lesy ČR vydělaly loni, a podobnou sumu očekávají i letos, by se zisk mohl vrátit na mnohem nižší úroveň. Přesně v duchu Babišova hesla: „Každý dostane trochu nažrat.“ „V lesnictví se nevyznám a určitě ten sektor vnímám rizikově, když veškeré podnikání je o surovinách a u nás většinu suroviny v lesnictví vlastní stát. Ale je to výzva, nový sektor. Sám jsem zvědav, jak to dopadne, jestli Lesy ČR zničí většinu českých firem, nebo bude stabilizace, kde každý dostane trošku,nažrat‘ a přežije,“ prohlásil loni podnikatel v on-line rozhovoru na iHNed.cz.
Případnou lesnickou hegemonii Agrofertu by měl zarazit normálně fungující Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Dá se to ale od něj čekat poté, co firmě za šéfování Martina Peciny posvětil nadvládu nad tuzemským zemědělstvím? Když stát v letošním roce prodal Babišovi svůj poslední výkup – ZZN v Novém Jičíně – antimonopolní úřad si dalšího posílení pozice rozhodujícího skladovatele obilí a prodejce krmiv podle všeho ani nevšiml. Silný hráč, který by mohl vyrůst na hrobě bankrotářů, má šanci prospět konsolidaci oboru, nemusí být ale příjemný pro státní lesy. Jejich ekonomickým výsledkům nahrávala Mičánkova obchodní politika, kterou mu mnozí z branže vyčítali a předpovídali, že to nemůže udýchat. Díky nejvyšším cenám nabízeným za vytěžené dřevo a nejnižším cenám za práci odvedenou v lesích vyhrávala firma Less & Forest nejvíc zakázek Lesů ČR. Kdo chtěl v tendrech uspět, musel se cenové laťce nastavené nejsilnějším dodavatelem podřídit.
Ne všichni prodělávají Mičánkův holding dosáhl vloni rekordních tržeb 8,3 miliardy korun, vůbec poprvé se přitom propadl do ztráty 224 milionů. V červených číslech skončila také společnost LST Trhanov Václava Junka, bývalého šéfa zkrachovalého Chemapolu. Za loňský rok uvádí ztrátu 62 milionů korun. V roce 2010, tedy před změnou pravidel lesnických tendrů, měla firma zisk téměř 34 milionů korun, a to při polovičním obratu oproti loňskému roku.
„Následky tendrů Lesů ČR a související krachy jejich smluvních partnerů systémem dominového efektu stahují do ekonomických problémů i stovky nevinných subdodavatelů – drobných firem a živnostníků v lesním hospodářství – stejně jako stovky dřevozpracovatelů,“ reagovala Asociace českých a moravských dřevozpracovatelů na úpadek Lessu a jeho dcery Less & Forest.
Zdaleka ne všichni partneři Lesů ČR ale prodělávají a kolaps Lessu je upřímně potěšil. Vinit tedy státní firmu za Mičánkovy vysoké nabídky je nesmysl. Kupříkladu společnost Progles z Konecchlumí na Jičínsku, která je podle neoficiálních informací vítězem letošních tendrů vyhlášených na pětinu území, měla loni čistý zisk osm milionů při obratu necelých 1,1 miliardy korun. Se ziskem 17,5 milionu při tržbách 972 milionů skončila minulý rok firma Petra z Hodonína.
Na letošek si naplánovala víc než dvojnásobné tržby a zisk přes 59 milionů. Petra přitom stojí na státních zakázkách, jak uvádí na svém webu. Z těžeb vykonává 93,5 procenta pro Lesy ČR, přes pět procent pro Správu národního parku a CHKO Šumava a jen 1,4 procenta pro soukromé objednatele. Firmu Petra se zahraniční majetkovou účastí vlastní Zdeněk Bábíček mladší, u něhož obchodní rejstřík zmiňuje pobyt v Německu. Právě z Německa mají přicházet vážní zájemci o těžbu v českých lesích, zachytil informaci týdeník Euro.
Zkouška vlastních sil Svůj scénář připravují i Lesy ČR. Před několika měsíci přijaly novou strategii, která jako jednu variantu uvádí plán, že podnik bude svými silami obhospodařovat větší plochu než současnou desetinu z výměry státních lesů, jak nedávno informoval deník E15. „Nynější krach největší soukromé lesnické společnosti Less & Forest záměru Lesů ČR nahrává,“ uvedl list. Podnik se k plánu nevyjádřil. Znamenalo by to změnu v hospodaření státních lesů, jemuž začátkem devadesátých let pomohl na svět právě Mičánek. A byznys postavený na službách pro státní lesy mu dlouho vycházel.
Po vyhlášení úpadku lesnického lídra mu Lesy ČR vypověděly smlouvu na veškerou těžbu a práce v lesích. Podnik vedený Svatoplukem Sýkorou odůvodnil odstoupení od smluv tím, že partner neplní peněžité závazky za odběr dříví a přes výzvu Lesů ČR neprováděl řádně pěstební činnosti.
Lesy také oznámily, že na dotčené lokality připravují vypsání nových zakázek. Mezitím zajišťují těžbu vlastními silami a nezbytné práce chtějí zadat na dobu několika málo měsíců formou jednacího řízení bez uveřejnění. Větší těžba ve vlastní režii může být průpravou pro zvažovaný mohutnější nástup státního podniku do práce v lesích, kterému vyklidil pole zkrachovalý Less. Lesy ČR podle všeho nechtějí využít Mičánkova pádu pro to, aby si zahrály roli strategického investora a například kapitalizovaly pohledávku. Peníze sice mají, ale nemohou si dělat, co je napadne. Na rozdíl od Agrofertu, který si peníze pravděpodobně sežene. Přesvědčit banky, aby mu půjčily na lesnický deal, nemusí být složité. Agrofert je významným klientem České spořitelny a Citibank, které jsou rovněž věřiteli Mičánkových firem v úpadku.
Rvačka o věřitelský výbor V minulém týdnu bohatě narostl seznam pohledávek, které lze za firmami Less a dceřinou Less & Forest přihlašovat do 1. listopadu.
Insolvenční správkyně Monika Cihelková zveřejnila rovněž přehled o zahraničních věřitelích z Evropské unie, dohromady jich je 85. Bojuje se také o složení prozatímního věřitelského výboru vůči dlužníkovi Less & Forest. Volksbank, která se o členství neúspěšně ucházela, protestuje proti jmenování některých členů. „Postup byl v několika ohledech nestandardní, ne-li přímo v rozporu s ustanoveními insolvenčního zákona,“ tvrdí banka. Na bankovních zárukách prý vyplatila 59,5 milionu korun a uplatnění zbývající výše záruky 34,7 milionu korun očekává v blízké době. Z tohoto titulu uplatňuje zájem o účast ve věřitelském výboru.
Soudce Krajského soudu v Praze Tomáš Jirmásek nejprve jmenoval tříčlenný výbor ve složení Raiffeisenbank, Agrofert a Lesy ČR.
O dva dny později ho doplnil o Českou spořitelnu.
Nakonec do výboru dosadil Citibank na její vlastní žádost a také Lesy města Prostějov a firmu L. E. S. CR, které si výslovně přál dlužník. Pohledávky obou firem představují dohromady asi 437 tisíc korun. Soudce obhajoval složení sedmičlenného výboru tím, že je vyvážené z pohledu odvětvové struktury i věřitelských skupin.
Bankovní podezření Společnost Volksbank ovšem vyslovila pochybnosti, zda členové výboru prosazení dlužníkem budou hájit společný zájem věřitelů a nebudou upřednostňovat zájmy dlužníka.
Banka také namítá, že ve věřitelském výboru by neměly být ani Lesy ČR kvůli majetkovému sporu, který vedou s Mičánkovým Lessem.
„Pokud budou mít Lesy ČR z pozice člena prozatímního věřitelského výboru přístup k veškerým písemnostem a účetnictví dlužníka, existuje důvodná pochybnost, zda informace nepoužijí v probíhajících soudních sporech,“ vysvětluje Volksbank. Less totiž zažaloval státní podnik kvůli takzvané indexaci cen dřeva, která firmu údajně finančně poškodila.
Banka se zároveň ohradila proti přítomnosti Agrofertu v prozatímním věřitelském výboru. „Vzhledem k tomu, jak dlouho se Agrofert snažil o majetkové převzetí Lessu, je krajně nepravděpodobné, že by jeho ambice ustaly pouze z důvodu, že byl na dlužníka prohlášen úpadek,“ míní Volksbank. Za flagrantní porušení insolvenčního zákona považuje postup, kdy soud jmenoval většinu členů výboru předtím, než se přihlásili jako věřitelé.
S výhradami k průběhu insolvenčního řízení se ozvaly také Lesy ČR. Míní totiž, že dlužníkovi „Krajský soud v Praze vyhovuje i v případech, kdy by tomu tak být nemělo“. Podnik se proto obává vzniku škod na majetku státu v řádech stovek milionů korun. Soud tudíž oslovil Krajské státní zastupitelství v Praze, ať zváží vstup do insolvenčních řízení probíhajících u Mičánkových firem.
Všechny ty spory věřitelů Less se zakládají na předpokladu, že úpadce ještě má nějakou ekonomickou hodnotu. Jenže například těžební technika často patřila leasingovým společnostem a díky lhůtám, zákonem daným v insolvenčním řízením, není v podstatě možné, aby se nový investor podílel na zakázkách vypsaných Lesy ČR v příštím roce. Nehledě na konsolidační potenciál platí, že státní podnik bude muset zakázky i nadále soutěžit a tendry vypisovat. Ukládá mu to stanovisko Nejvyššího správního soudu z loňského 31. května.
Smrtící marže Krach lesnického bosse, který zanechal dluhy kolem tří miliard korun, aktivizoval kritiky tendrů státních lesů. Zástupci dřevařských závodů obviňují Lesy ČR, že mohou za vysokou cenu dříví, které si kvůli drahotě nemohou dovolit kupovat. Vadí jim také, že surovina se vyváží, místo aby se v republice zhodnotila. Kdyby ale kulatina vytěžená z českých lesů byla extrémně drahá, těžko by ji pily v zahraničí nakupovaly. Ceny dřeva podobně jako pšenice, vepřového a dalších komodit se neurčují v České republice. Zpeněžení kulatiny ovlivňuje hlavně německý a rakouský trh. Lesy ČR se brání kritice, že monopol a zakázky soutěžené podle ceny dřeva vyhnaly jejich úroveň příliš vysoko. Tak si je ale nastavili těžaři, kteří soupeří o službu ve státních lesích rozdrobenou na 118 území. Co lokalita, to samostatná zakázka a pro ni nabídnutá cena. Mičánek, který své problémy svaluje i na tendry Lesů ČR, přesně před rokem jako jejich vítěz tvrdil: „Naše ceny jsou správné, jinak bychom je nedávali.“ Je notoricky známé, že agresivní souboj o zakázky vyvolal největší hráč Less. Šel na moc nízké marže a zkazil je i všem ostatním.
Šéf Asociace českých a moravských dřevozpracovatelů Zdeněk Valný připomíná, že včas upozorňoval ministra zemědělství Petra Bendla (ODS) na rizika insolvence vítězů lesnických tendrů. „Nic však neudělal, aby k podpisu smluv na rok 2012 a následující léta s dumpingovým zadlužencem a adeptem na krach, jakým byl Less, nedošlo,“ kritizuje Valný. Zadavatel se brání, že ze zákona nemůže někoho vyřazovat pro podezření z možného úpadku, ani kdyby o tom měl hodnověrné indicie.
Proti takovému riziku se podnik jistil bankovními garancemi. „Správnost tohoto postupu se osvědčila právě v souvislosti s insolvencí společnosti Less & Forest,“ zdůrazňuje mluvčí Lesů ČR Zbyněk Boublík. Garancemi není údajně kryto asi 200 milionů korun. Nicméně odvěký kritik státního podniku Zdeněk Valný tvrdí, že to bude násobek této částky. Lesy ČR uvádějí, že Mičánek přebil v loňských tendrech konkurenci asi o 600 milionů korun.
Pokud by se tedy garancemi nekrytá pohledávka pohybovala pod touto hranicí, jsou Lesy ČR pořád na svém. Jaká bude skutečná výše jejich pohledávek nezajištěná bankovními garancemi, by měla v polovině prosince říct insolvenční správkyně. A hlavně navrhnout, co bude v Lesse dál.
Vyklizené lesy
Smluvní územní jednotky, kde na základě smluv s Lesy ČR těžila společnost Less & Forest a její subdodavatelé. Jde o 32 lokalit z celkového počtu 118, na které je rozděleno území státních lesů. Poté, co u lesnické firmy začalo insolvenční řízení, státní podnik smlouvy vypověděl.
Frýdek-Místek, Jablunkov, Vsetín, Zábřeh, Šternberk, Pomoraví, Račice, Tišnov, Ledeč nad Sázavou, Polná, Podkrkonoší, Nymburk, Doksy, Mělník, Bratčice, Kácov, Třeboň, Vodňany, Železná Ruda, Plasy, Planá, Klášterec, Děčín, Telnice, Klokočka, Frenštát pod Radhoštěm, Český Rudolec, Červený Hrádek, Litvínov
Mičánkovy firmy, potomci a přátelé
Impérium Less, jehož základy položil Jan Mičánek před dvaceti lety, se časem bohatě rozvětvilo. V poslední době vyrazily z lesnicko-dřevařské skupiny další odnože, které svádějí k podezření, že majitel se na krach připravoval. Insolvenční správkyně Lessu Monika Cihelková upozorňuje, že firma je v úpadku, nikoli v konkurzu. To znamená, že s majetkem může dlužník nadále nakládat a její role je zejména kontrolní.
Less & Forest Dcera pro komplexní služby v lesích, nyní je spolu s mateřskou společností Less v úpadku.
Less & Timber Navazuje na sesterskou společnost Less & Forest, od níž odebírá kulatinu pro tři pily – v Čáslavi, Bohdanči a Dlouhé Vsi u Sušice. Návrh na insolvenci této dcery podala Citibank, která spolu s Českou spořitelnou a UniCredit Bank půjčila 1,8 miliardy korun na stavbu čáslavské pily, největší investici za existence společnosti Less. Z úvěru zůstalo neuhrazených 685 milionů. Citibank tvrdí, že Less ve svém účetnictví nadhodnocoval majetek.
Less & Energy Odnož Lessu pro elektrárnu na dřevní štěpku v Čáslavi.
Less & Co Dceřiná společnost v Žilině pro podnikání v lesnictví a obchod se dřevem na Slovensku vznikla v roce 2003.
OOO Less Firmu pro podnikání v Rusku majitel vloni zavřel.
Less Ukrajina TOV Firma se od roku 2007 pokoušela podnikat v lesnictví na Ukrajině, po dvou letech bylo podnikání „zmraženo“.
Less Německo Společnost založená v roce 2002 nikdy nezahájila činnost.
Holzwerk Hemau Německého výrobce lepených hranolů pro výrobu dřevěných oken převzal Less na podzim 2009.
Lesnická práce Vydavatelství plně ovládané Janem Mičánkem.
Příroda Dcera Lessu pro projekty a plány pro práci v lese i mimolesní zeleň.
KHL-EKO Firmu z podkrušnohorského Červeného Hrádku u Jirkova specializující se na rekultivaci a ozelenění vlastní stejným podílem tři akcionáři – Less, Noen a Ascor. Firma se uchází o zakázky Lesů ČR, na kterých mají vítězové začít pracovat od ledna příštího roku. Nejlepší nabídku podala KHL-EKO na pěti z celkem 31 soutěžených lokalit.
Lesní štěpka V rejstříku byla zapsána minulý týden jako nástupce firmy Dřevěné pohledávky, založené letos 7. září. Jednatelem je Pavel Hodějovský, vlastníkem Panecillo.
Zelená biomasa Původně Less & Biomass, změna byla v obchodním rejstříku zapsána letos 10. října, kdy už byl Less v úpadku. V dubnu 2012 skončil jako předseda představenstva Jan Mičánek, jeho jediným členem se stal Pavel Hodějovský, obchodní ředitel v Less & Forest. Jediným akcionářem Zelené biomasy je firma Panecillo s nedohledatelným vlastníkem. Předsedou valné hromady Panecilla, která se sešla letos v červenci, byl Jan Mičánek mladší, syn majitele Lessu.
Zelená Bohdaneč Původně to byla firma Less & Patrick provozující palírnu, rybářství a prodejnu s lesnickými a zahradnickými potřebami. V roce 2010 ji majitel vyčlenil z holdingu a převedl na syna a dceru. Od loňska je třetím jednatelem Tomáš Rybníček, syn Pavla Rybníčka (viz Opera Silvatica). Zelená Bohdaneč ovládá také firmu Pstruhový ráj, jíž patří šest rybníků.
Ing. Jan Mičánek „Eseróčko“ založené letos v lednu. „Je to prázdná firma. Vznikla kvůli nějakému záměru, který se neuskutečnil,“ vysvětloval Mičánek.
Opera Silvatica Lesnická firma patří podle obchodního rejstříku Pavlu Hodějovskému, který je zapojený také ve společnosti Zelená biomasa. Jednatelem Opery Silvatica založené letos v dubnu je Pavel Rybníček, dlouholetý přítel Mičánka z dob studií. Oba jsou spolu se Zdeňkem Domesem a Jiřím Olivou (místopředsedou Poslanecké sněmovny za TOP 09 a bývalým generálním ředitelem Lesů ČR) architekty polistopadové správy státních lesů, která ponechala pozemky ve vlastnictví státu a těžbu dřeva spolu se zalesňováním vyčlenila do soukromých firem. Rybníček byl nejdéle sloužícím náměstkem na ministerstvu zemědělství, poté pracoval v holdingu Less.
O autorovi| Táňa Králová, kralova@mf.cz
