ENERGETIKA Když koncem 90. let finišovala dostavba Temelína, strašili tuzemští producenti hnědého uhlí výrazným propadem poptávky a propouštěním tisíců zaměstnanců. Od té doby se ale situace dramaticky změnila. V posledních letech se naopak hovoří o hrozícím nedostatku hnědého uhlí na tuzemském trhu a nutnosti prolomení územích limitů. Týdeník Euro proto v této souvislosti oslovil několik odborníků. Je logické, že prolomení limitů prosazuje hlavně těžební firma Severní energetická. Společnost vlastní lom ČSA, kterému limity dosud brání v přístupu ke stovkám milionů tun uhlí. Jejich prolomení by znamenalo nejen prodloužení firemního byznysu o desítky let, ale současně s tím i navýšení příjmů. Pro zrušení limitů jsou samozřejmě i teplárenské firmy a opět zcela logicky – čím větší nabídka na trhu, tím nižší ceny, a navíc jistota dodávek na dlouhé roky dopředu.
Jenže na českém energetickém trhu došlo – případně brzy dojde – k několika událostem, které s největší pravděpodobností výrazně srazí poptávku po uhlí. Jen namátkou: firma Energetický a průmyslový holding (EPH) investovala nedávno 2,7 miliardy korun do modernizace společnosti Elektrárny Opatovice, největšího dodavatele tepla na východě Čech. Opatovice tak jsou schopny pálit méně kvalitní uhlí z německého dolu Mibrag, jenž patří rovněž do skupiny EPH. Dle informací týdeníku Euro poputuje z Mibragu každoročně na východ Čech 800 až 900 tisíc tun německého uhlí. Až doposud firma využívala tuzemskou surovinu, na českém trhu je tak najednou „volný“ takřka milion tun hnědého uhlí.
Existují ale i další důvody, proč lze počítat s poklesem poptávky. Ještě zhruba před čtyřmi lety si většina tuzemských tepláren „přivydělávala“ výrobou elektřiny. Nízké ceny suroviny, a naopak vysoké ceny proudu zajišťovaly velmi zajímavé výdělky. Jenže většina tepláren podepsala nové kontrakty na dodávky uhlí – s cenami o poznání vyššími. Naopak ceny elektřiny na burze atakují historická minima. Výroba elektřiny tedy není již tak výhodná. „Z toho důvodu teplárny kupují, případně budou kupovat méně uhlí,“ potvrdil majitel největšího tuzemského obchodníka s uhlím Carbounion Bohemia Petr Paukner.
Ani tím to nekončí. Od roku 2016 začnou platit přísnější ekologické limity pro teplárny. Ty musejí nejpozději do roku 2022 investovat do ekologizace a modernizace provozů. Část z nich tak sníží svoji potřebu hnědého uhlí, další budou více využívat i jiné zdroje, třeba biomasu nebo zemní plyn. Některé teplárny nebudou schopny investovat a splnit tak požadavek z Bruselu, postupně svoji produkci z velké části utlumí. To všechno rovněž povede k poklesu poptávky po hnědém uhlí na českém trhu. O jak velký objem půjde, lze ale momentálně jen stěží odhadnout.