To, že v budoucnosti bude v ceně elektřiny složka za přenos dráty narůstat, je přirozený proces
Nové tarify pro platbu elektřiny, které předložil Energetický regulační úřad (ERÚ), a především debaty kolem nich opět ukázaly, jak je diskuse o energetice často nesystémová a argumenty politiků účelové.
Po zveřejnění tarifů jsme za ODS poukazovali na to, že zvýšení fixní složky je příliš skokové a nese významný ekonomický dopad do nákladů českých rodin a firem. Když se tím rozvinula veřejná diskuse, premiér pochopil, že je to silné volební téma, a s razancí, jaké je Bohuslav Sobotka schopen, oznámil, že tyto tarify nikdy nepodpoří. Na základě toho se od nich ihned odhlásila i předsedkyně ERÚ.
Pak tedy ERÚ připravil něco, co není schopen a ochoten si obhájit. Ptám se tedy, jestli je jako úřad veden dobře. Tolik skloňovaná nezávislost ERÚ totiž končí tam, kde udělá něco, co je politicky nepopulární.
Bohužel hlavním problémem energetiky je to, že byla vystavena v posledních letech řadě nesystémových, ideologických, politických rozhodnutí nejen u nás, ale v celé EU.
Často posloucháme argumenty, že cena elektřiny na trhu je velmi nízká. Politici ale zapomínají říkat voličům, že to není tržní cena, ale že ji všichni dotujeme v platbách za fotovoltaiky, a navíc ji z našich daní ještě dotuje stát ročně cca 20 miliardami.
Nekonzistentní Sobotka
Pokud takto stát bude dotovat například výrobu chleba, bude chleba možná i zadarmo.
To ale neznamená, že to je jeho tržní cena.
Pamatuji si, když jsem jako ministr řešil se spoustou firem, jak je v období krize dusily poplatky za zelenou energii, kterou musely platit. Vedl k tomu zákon, který prosadila vláda, v níž seděl Sobotka jako ministr financí. Ten samý Sobotka, který chce dnes chránit malé firmy a občany. A pak se v tom vyznejte.
Je třeba říct, že tak razantní narůst platby za velikost jističe nyní skutečně není nutný. Ale také je pravda, že tento parametr určitě bude mít do budoucna při výpočtu ceny mnohem větší váhu než v minulosti. A to i tehdy, když si nějakou část naší spotřeby budeme umět vyrobit sami na střeše z malých solárních panelů. Ona velikost jističe totiž dodavateli říká, kolik v jeden moment můžeme potřebovat elektřiny, když zapneme všechny přístroje v domě a ještě půjdeme sekat trávu a řezat dříví elektrickou pilou.
Ano, máme na střeše solární panely, ale pokud týden nebude svítit pořádně slunce, stejně všechny ty přístroje budeme chtít zapnout, a možná v jeden moment, a dodavatel na to musí být připraven. A musí být na to připravena přenosová soustava. A nejen na to, ale také na stav, že když slunce hodně svítí a my elektřiny vyrobíme víc, než spotřebujeme, tak vzhledem k tomu, že nemáme baterie k uložení, budeme energii chtít i prodat – tedy poslat po drátech od nás. Dráty v zemi bohužel nejsou vidět a lidé obecně za takové věci neradi platí. Pokud má být diskuse o energetice racionální, musejí tyto argumenty zaznít. Představa, že se všichni klidně odpojíme od distribuční soustavy, jsou nesmyslné a nereálné.
zMeNŠete si JistiČ
Tarify vždy budou obsahovat platbu za pevnou složku. Stejně tomu je třeba u odběru vody. Pokud je na jedno potrubí napojeno tisíc domů, zůstanou náklady na údržbu potrubí stejné, i když si 900 rodin vykope studnu a odpojí se. I oni ale chtějí mít jistotu, že pokud v jejich soukromé studni voda dojde, vezmou ji z potrubí. Pak sto zbývajících rodin ponese náklady na údržbu za všechny.
Ideálem budoucnosti jsou takzvané chytré sítě – smart grids. Ty by měly umožnit, abychom si v případě, že pojedeme sekat na chalupu dříví, objednali přechodné navýšení kapacity jističe. Dodavatel bude vědět, že nám na víkend bude rezervovat více elektřiny.
Když na chalupě nebudeme, velikost jističe se opět sníží na běžný provoz domu. To nám umožní chovat se ekonomicky a racionálně.
To, že v budoucnosti bude v ceně elektřiny složka za přenos dráty v poměru k celkové částce narůstat, je přirozený proces a žádný politik ho nebude umět změnit. Je třeba ale kroky v energetice dělat rozumně a bez populismu tak, aby z nových technologií měli všichni užitek. Ne abychom je museli dotovat a někteří ekonomicky slabší na to dopláceli.
Pokud takto stát bude dotovat například výrobu chleba, bude chleba možná i zadarmo. Razantní narůst platby za velikost jističe nyní skutečně není nutný.
O autorovi| MARTIN KUBA • bývalý ministr prumyslu a obchodu