Soud může povolit reorganizaci podniku současně s rozhodnutím o úpadku. Základem je kvalitní příprava
Je běžné, že se dnes na trhu pohybují obchodní společnosti a družstva, které vykazují nedostatečný obrat a klesají jim výnosy a marže. Tyto firmy ztrácejí schopnost splácet přijaté úvěry a současně nemohou získat nové. Jejich manažeři hledají způsob, jak udržet provoz podniku. Řešení představuje restrukturalizace, tedy změna majetkové anebo kapitálové struktury korporace. Management firem zpravidla nemá dostatečné zkušenosti s krizovým řízením.
Někdy spoléhá na pokyny věřitelských bank. To je rizikové jak pro banky, tak pro firmy. Z pohledu firem platí, že zájem bank nemusí být shodný s jejich zájmy, může směřovat jen k rychlému vrácení úvěrových prostředků. Bankám zase hrozí, že je soud vyhodnotí jako ovládající osoby, když se budou aktivně účastnit neformální restrukturalizace firmy. Toto riziko ukázal se všemi negativními důsledky případ Oděvního podniku v Prostějově, kde soud dospěl k závěru, že banka svými pokyny vytvořila s podnikem koncern.
Role bank a jiných poskytovatelů úvěrového financování je důležitá. Podnik ohrožený úpadkem ale musí hledat odpovídající řešení krizové situace hlavně sám. Musí přijmout vlastní opatření k ozdravění podniku a uchovat jeho hodnotu pro majitele společnosti, věřitele a další podílníky. Vnitřní pohled na kondici firmy bývá zkreslený, přání je zde často otcem myšlenky. Pokud má restrukturalizace splnit svůj účel, vyžaduje nejprve nezávislou objektivní analýzu situace. Základním předpokladem efektivního řešení a ochrany před firemními i osobními riziky je správné vymezení právního základu prováděných změn. Klíčová je otázka, zda je ještě možná neformální restrukturalizace, nebo je nutné zahájit insolvenční řízení.
Nevyužitý potenciál Podnik v úpadku nesmí provádět restrukturalizaci neformálně. Pokud ji přesto provádí, má to negativní důsledky. Uzavírané smlouvy jsou neúčinné. Fúze a přeměny se zastavují podáním insolvenčního návrhu. Až pět let zpětně může být převedený majetek zahrnut do insolvenčního řízení. Rizika nedovolené restrukturalizace dopadají nejen na korporace, ale také na konkrétní osoby, které za ně jednají. Ty ručí osobně a neomezeně za škodu a mohou naplnit skutkovou podstatu trestného činu zvýhodnění věřitele. To se týká nejen managementu, ale všech osob, které s firmou realizovaly příslušné transakce.
Korporace, která není schopna platit všem věřitelům, musí zahájit formální insolvenční řízení a uspokojovat pohledávky poměrně podle pravidel insolvenčního práva. Může ale současně provést soudní restrukturalizaci podniku v rámci insolvenčního řízení. A právě potenciál této možnosti se zatím nevyužívá.
Nenechte se zmást tím, že restrukturalizaci v insolvenčním řízení označuje zákon jako reorganizaci. Nejde o nic jiného než o soudní variantu restrukturalizace. Reorganizace umožňuje stejná řešení jako neformální restrukturalizace, jen probíhá podle přesně stanovených pravidel. Proto se také označuje jako formální restrukturalizace. Vyžaduje reorganizační plán, který přijmou věřitelé v insolvenčním řízení a který schválí insolvenční soud. Klade důraz na zájem věřitelů.
Ti hlasují o přijetí reorganizačního plánu a mají dostatek prostředků ke kontrole jeho plnění.
Šance na přežití Za hlavní nevýhody reorganizace podniku v rámci insolvenčního řízení bývají označovány byrokracie a zdlouhavost. Průtahy ale často působí spíše neznalosti účastníků řízení, kteří si neuvědomují, že soudní proces má jiná pravidla než běžný obchodní styk. Málo se ví, že při kvalitní přípravě může soud spojit povolení reorganizace již s rozhodnutím o úpadku. To ale vyžaduje efektivní jednání managementu firmy a významných věřitelů ještě před zahájením insolvenčního řízení. O insolvenčním návrhu s reorganizačním plánem pak soud rozhodne do patnácti dnů od jeho podání a v téže lhůtě povolí reorganizaci.
V tomto případě také ustanoví insolvenčním správcem osobu, která je uvedena v reorganizačním plánu a má důvěru jeho předkladatelů.
Když se korporace nachází v úpadku, insolvenční řízení je nezbytné. Souběžně prováděná soudní reorganizace podniku ale dává firmě možnost přežít a zvyšuje naději věřitelů na uspokojení jejich pohledávek. Nesmí se přitom zapomínat na náležitou přípravu na soudní řízení, které má jiná pravidla než neformální restrukturalizace. Nejde o jednoduché řešení, k optimismu ale někdy stačí jen dostatek informací…
