Mléčná poptávka zdražila máslo meziročně o 20 korun na kilo
Všechno zdražuje - potraviny, elektřina, plyn, úrokové sazby, nafta. Brzy i benzin. Zatímco ČEZ jednoduše oznámí, o kolik stoupnou ceny elektřiny, a nezbývá než to vzít na vědomí, se zdražením potravin to nejde tak hladce. Nakolik je očekávaný razantní růst cen potravin nevyhnutelnou realitou a nakolik jde o bublinu, již nafukují zemědělci s pomocí zpracovatelů? Toť otázka. Nesporné je, že ceny většiny základních potravin v posledních týdnech nahoru zamířily. A nejspíš ty tam jsou časy, kdy potraviny brzdily inflaci. Spotřebitelé už u pokladen obchodů pociťují, že za stejný nákup zaplatí více než před rokem. Předně na tom mají zásluhu některé mléčné výrobky, hlavně máslo a tvrdé sýry. S tím, jak docházejí staré zásoby obilí, se přidává mouka, chléb, pečivo, drůbeží maso a vejce. Hlouběji do kapsy si budeme muset sáhnout také při nákupu jablek nebo piva a uvidíme, co dalšího se na vlně zdražování ještě sveze.
Opravdové překvapení.
„Do jisté míry je současné zdražování překvapením. Různé prognózy s dramatickým zvýšením cen u zemědělských komodit a potravin nepočítaly,“ připomíná agrární ekonom Tomáš Doucha. Předpokládá, že jde o výkyv a ceny za nějakou dobu opět zamíří dolů, nemusejí ale spadnout na původní úroveň. „Nesmíme zapomínat, že některé ceny se vracejí tam, kde už byly dříve,“ poznamenává. Přestože obilí se u nás urodilo více než vloni a sklizeň byla zhruba průměrná a ani v produkci mléka nenastal propad, jejich farmářské ceny rostou a zřejmě bude tento vývoj dále pokračovat. Koresponduje se situací na evropském a světovém trhu, kde nedostatek zásob a silnější poptávka ženou ceny pronikavě nahoru. Odstartovaly to nižší produkce v některých oblastech světa a rostoucí zájem asijského trhu o mléko a obilí. Protichůdné jsou názory na to, do jaké míry se na zdražování potravin podepisují biopaliva.
Biopaliva kontra potraviny.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve své studii došla k závěru, že současná podpora takzvaným ekologickým palivům vede k prudkému růstu cen potravin a navíc i k možnému ničení přírody. Doporučuje proto všem vládám, aby odstranily všechny subvence na biopaliva a nahradily je přijatelnější uhlíkovou daní. „Jsou to spíš spekulace, které jsou ekonomicky logické z hlediska dlouhodobého vývoje,“ odmítá biopaliva jako příčinu zdražení potravin náměstek ministra financí Tomáš Zídek. Je přesvědčen o tom, že cena energetických plodin může změnit cenu potravin teprve při ropné krizi, kdy se zemědělská půda začne převážně využívat k energetickým účelům a nebude dostatek polí pro produkci plodin k potravinářskému užití. Zídek coby člen Strany zelených by měl mít k biopalivům blízký vztah, dost kriticky se však dívá na využití obilí na biolíh. Věří, že v této oblasti zvítězí efektivita, což znamená upustit od obilí ve prospěch vhodnějších surovin, v současné době především cukrovky. Také Doucha přiznává biopalivům mnohem menší vliv na ceny potravin, než se jim v poslední době přikládá: „Jde spíš o faktor očekávání než faktor reálný. Každopádně to povede k rychlejšímu vývoji a hlavně technologickému zvládnutí takzvané druhé generace biopaliv.“
Prasata na zdražení neslyší.
Dění na světovém trhu, poznamenané nižší úrodou a zásobami, ale i rozšiřování biopaliv považuje prezident Agrární komory Jan Veleba za dvě rozbušky, které vyvolaly prudký růst cen obilí. Zvýšily se v porovnání s loňskem až dvojnásobně – u krmného ze zhruba 2500 na 5000 korun za tunu, u potravinářské pšenice ze 3000 dokonce až k 6000 korunám. To by se mělo následně promítnout v mouce, pečivu a mase. Prvotní odhad z počátku srpna, kdy Veleba mluvil o desetiprocentním zdražení potravin, do měsíce upravil na nejméně dvacet, možná i 25 procent. Detailnějšímu cenovému rozboru jednotlivých položek se v tuto chvíli šéf komory brání: „Ke konci září připravíme srovnání, jaké ceny byly v červnu přede žněmi a jaký byl posun v září. Pak se budeme odborně bavit, co bude dál, zatím by to byly spekulace.“ Jak dodává, obilí z letošní sklizně začali zemědělci ke krmení používat v září, takže výrazně dražší surovina teprve ovlivní ceny živočišných komodit. „Je jasné, že nahoru půjdou farmářské ceny vajec a drůbežího masa. Už nyní jatka vykupují jatečná kuřata za více než 24 korun za kilogram, zatímco před necelými dvěma měsíci platila 20,30 koruny. Velkým otazníkem jsou ceny vepřového masa, které u nás stejně jako v celé Evropě stagnují,“ uvedl Veleba. Čerstvý prezident Potravinářské komory Miroslav Toman nechce soutěžit v odhadech, jak stoupnou ceny potravin. „Jejich zvýšení je ale nezbytně nutné, minimálně se musejí zvednout o rostoucí ceny vstupů, to znamená zemědělských surovin, energie, pohonných hmot. Musíme kopírovat ceny v Evropě a na růstu by se měli podílet všichni – tedy výrobci surovin, zpracovatelé i obchodníci,“ zdůrazňuje.
Nechutně drahé máslo.
Samostatnou kapitolou je mléko, které se naprosto vymklo vydávaným predikcím. Mléčná reforma z pera Evropské komise měla vést mimo jiné k postupnému poklesu nákupních cen syrového mléka. Mluvilo se o 6,20 koruny za litr, navzdory tomu v Česku nedávno padla hranice osm korun a nynější cenová hladina není určitě konečná, když mlékárna v německém Chamu, kam dodává část jihočeských zemědělců, platila v srpnu už 9,50 koruny za litr a vývoj prý směřuje k jedenácti korunám. Šéf Českomoravského svazu mlékárenského Michal Němec se obává dalšího odlivu suroviny za hranice, kam nyní odchází kolem dvanácti procent tuzemské produkce. „Německo má enormní zájem o mléko. Jeho producenty z jihu Čech a Moravy obcházejí dokonce i Rakušané,“ říká. „Rozumím tomu, že zemědělci budou za mléko požadovat vyšší cenu, je to legitimní. Měla by ale stoupat krokově, ne skokově,“ připojuje se šéf Potravinářské komory Toman.
Potravinářské komory.
Celosvětová „žízeň“ po mléku, která vytáčí ceny prudce vzhůru, má více příčin, například nižší produkce v Austrálii zaviněná suchem, což se také odrazilo na neuspokojené rostoucí poptávce v Číně. „Indie, která byla poměrně významným vývozcem, se zaměřila na zásobování domácího trhu a uvalila vývozní daně. Totéž udělala Argentina. Významným evropským exportérem bylo vždy Německo, kde také nastal výkyv na trhu,“ popisuje Němec. Světové zásoby se vyčerpaly, což odstartovalo růst cen nejen u typického exportního zboží, jako je sušené mléko, ale i konzumních výrobků, zejména sýrů. Kostka másla u nás stojí v průměru už přes třicet korun.
Povolit svázaný trh.
Nečekaný vývoj na mléčném trhu svědčí i bruselské pokladně. Evropská unie ušetří miliardy korun na vývozních subvencích, nemusí financovat intervenční nákupy a skladování, protože sklady zejí prázdnotou. Sháňka po mléku vede k úvahám, zda alespoň částečně nerozvolnit unijní trh svázaný produkčními kvótami. Chovatelé totiž nemohou pod hrozbou pokut vyrábět víc, než mají přidělený limit, přitom mlékárny se o surovinu doslova perou. Český ministr zemědělství Petr Gandalovič prosazuje spolu s protějšky z Visegrádské čtyřky každoroční navyšování mléčných kvót o pět až šest procent a zároveň minimální pokuty za jejich přeplnění. K úplnému zrušení mléčných kvót se Evropská unie opatrně chystá až v roce 2015.
„Nejde to z roku na rok, ale cestou je postupné uvolňování systému. Vedle omezení pokut by bylo revoluční změnou i možnost přenosu kvót mezi členskými zeměmi, což je nyní zakázané. Mléko by se dělalo v regionech, kde jsou pro to příhodné podmínky a výrobní potenciál, tedy dojnice. Volnému převodu kvót se ale řada zemí včetně České republiky brání,“ předesílá Doucha.
Připojí se pivovary i ovocnáři.
Drahý ječmen a chmel je kombinace, která nepotěší pivaře. Plzeňský Prazdroj chystá od listopadu zdražení u všech značek. Pozadu nezůstane ani Budějovický Budvar. „Evropský trh se stal bitevním polem, na němž pivovarníci bojují o dostatek a jakost ječmene a chmele. Cenová válka tlačí nákupní ceny na neudržitelnou úroveň, což si vynutí zdražení piva,“ oznámil v minulých dnech Prazdroj.
O vyšší cenu si řeknou také ovocnáři, kterým letošní sezona nepřála a úroda jablek má být nejnižší za posledních dvanáct let. Jejich cena je nyní o dvacet až třicet procent vyšší než vloni. „V obchodech ceny narostly téměř o polovinu a nejčastěji jsou za 25 až 30 korun na kilogram,“ upřesnil tajemník Ovocnářské unie Martin Ludvík. Ceny nesrazí jako v dřívějších letech konkurence z Polska, které hlásí slabou úrodu, propad čeká i Maďarsko.
K tomu vyšší daň.
Zdražování potravin podpoří od Nového roku ještě zvýšení DPH z pěti na devět procent. Vláda uklidňuje, že to lidé ani nepocítí. Jak nedávno vyčíslil ministr Gandalovič, u průměrné rodiny se zvýšení DPH projeví zhruba 160 až 180 korunami měsíčně, ale vynahradí to daňové změny v oblasti příjmů. „Zvýšení sazby na devět procent bude mít ten nejmenší vliv na ceny potravin. Z tohoto důvodu stoupnou maximálně o dvě procenta,“ odvolává se Gandalovič na propočty ministerstva financí.
Zatímco zemědělci a potravináři se na zdražení shodnou, konečné slovo bude mít obchod. Vzhledem k silné konkurenci se asi skokového růstu cen nemusíme obávat, přestože i řetězce si svůj díl smetany také slíznou. Na nedostatek obilí, které roztáčí ceny u řady komodit, bude agrární svět jistě reagovat. Zemědělci se budou snažit rozšířit plochy a EU jim chce vyjít vstříc zrušením povinnosti ponechávat deset procent orné půdy ladem. Nová příležitost se tím otevře pro sedláky ze starých členských zemí, pro nováčky tato omezující regule neplatí.
Evropa může rovněž přehodnotit podporu biopaliv. „Uvažuje se o zrušení zvláštní dotace pro energetické plodiny 45 eur na hektar, což by pomohlo přibrzdit příklon k nepotravinářskému využití,“ naznačuje Doucha. Politici mají v rukou i další nástroje, jak zabránit roztáčení cen potravin; třeba více otevřít unijní trh pro dovoz levnějších biopaliv ze zámoří, nebo i jiných komodit, které budou chybět na trhu. Překvapivé zdražování by rovněž mohlo urychlit příklon společné zemědělské politiky k větší liberalizaci.
BOX:
Jak rostou farmářské ceny
Ceny zemědělských výrobců byly letos v srpnu o 15,6 procenta vyšší než před rokem. Proti předchozímu měsíci stouply o více než čtyři procenta, v porovnání s červnem už o 6,5 procenta. Růst táhnou rostlinné výrobky, za něž pěstitelé dostávali v srpnu o 29 procent víc než ve stejném měsíci minulého roku. Nejvíce šly nahoru ceny obilí, u pšenice o 55 procent, sladovnického ječmene o 57 procent. Ceny živočišných výrobků meziročně stouply o 2,6 procenta. Nárůst se projevil zejména u vajec, která podražila o dvacet procent. O třináct procent poskočily ceny drůbeže, o čtyři procenta ceny mléka. Srpnové ceny potravinářských výrobců byly proti loňsku vyšší o čtyři procenta.
Kolik co stálo a stojí
Zboží 37. týden 2006 37. týden 2007 změna
Vepřová pečeně s kostí (1 kg) 109,12 105,54 -3,58
Kuře kuchané 1. jakost (1 kg) 46,80 60,63 +13,83
Vejce (10 kusů) 23,70 24,11 +0,41
Mléko polotučné (1 l) 14,63 15,27 +0,64
Eidamská cihla 30 % (1 kg) 109,38 130,14 +20,76
Máslo čerstvé (1 kg) 101,89 120,95 +19,06
Pšeničná mouka hladká (1 kg) 7,46 9,35 +1,89
Chléb konzumní kmínový (1 kg) 17,48 19,21 +1,73
Pečivo pšeničné bílé (1 kg) 43,38 41,92 -1,46
Pivo výčepní světlé lahvové (0,5 l) 8,37 8,54 +0,17
Pramen: Český statistický úřad
