Idea Akce Dežo zřejmě stále žije
Největší zkušenosti s organizovaným exodem Romů do západo a severoevropských zemí má Slovensko. Tento exodus dosáhl takových rozměrů, že státy, do kterých směřovaly největší azylové vlny Romů, označované jako etnoturistika nebo také azylová turistika, se rozhodly dočasně zavést pro Slovensko vízovou povinnost. Prvními zeměmi, které v říjnu 1998 zavedly pro Slováky víza, byly Velká Británie a Irsko. Postupně – na základě toho, kam právě slovenští Romové zamířili – je následovaly Finsko, Dánsko, Norsko, Belgie a Lucembursko. Po zpřísnění svého azylového zákonodárství Norsko, Finsko a Lucembursko vízovou povinnost pro Slováky postupně zrušily. Potvrdilo se totiž, že Romové se orientují jen na ty země, které mají velmi liberální azylové řízení, během něhož vyplácejí žadatelům o azyl vysoké kapesné, jež v přepočtu představovalo i několik desítek tisíc slovenských korun měsíčně na jednu dospělou osobu. Romové se z nich po ukončení azylového řízení a následném vyhoštění vraceli na Slovensko nejen finančně dobře zajištěni. Na východním Slovensku, ze kterého většina azylových turistů pochází, jezdí auta s belgickými státními poznávacími značkami, jejichž posádku tvoří výhradně osoby romského původu. Diskreditace? Podobné problémy, i když ne v tak vyhrocené podobě, mají také Česká republika a Maďarsko. Koncem minulého a začátkem letošního roku skupina maďarských Romů požádala o azyl ve Francii. Na rozdíl od slovenských Romů však tato skupina byla úspěšná, což vyvolalo znepokojení i protesty maďarské vlády. Britský prestižní bezpečnostně–politický časopis Jane s Inteligence Digest tehdy v této souvislosti zveřejnil články o destabilizačních aktivitách ruské rozvědky na území Česka, Maďarska, Polska a Slovenska (EURO 12/2001). Cílem těchto aktivit měla údajně být diskreditace zemí bývalého sovětského bloku při jejich snaze o vstup do Evropské unie. „Nařčení je natolik absurdní, že nemůže být ani pravdivé, reagoval tehdy v maďarském deníku Népszabadság mluvčí ruské rozvědky SVR Boris Lobusov. Zpravodajské hry. Z podezření, že azylová turistika Romů ze středoevropských asociovaných zemí je organizovaná a záměrně iniciovaná, vycházel i slovenský ministr vnitra Ladislav Pittner, když v březnu 2001 na setkání ministrů spravedlnosti členských a asociovaných zemí Evropské unie vyzval své kolegy ke společné koordinaci příslušných bezpečnostních a zpravodajských služeb. Slovenské bezpečnostní a zpravodajské služby se touto problematikou zabývají již několik let. Navíc po volební prohře Vladimíra Mečiara na podzim roku 1998 se ukázalo, že rozvědka Slovenské informační služby (SIS) za jeho vlády zřídila speciální odbor, který se měl zabývat dezinformačními akcemi také vůči sousedním zemím. Cílem těchto akcí bylo narušení integračních procesů jak do Evropské unie, tak i do Severoatlantické aliance. Jednou z těchto aktivit byla i akce pod krycím názvem Dežo, která byla speciálně zaměřená na vyvolání exodu Romů z Česka a Maďarska. SIS za Mečiarovy vlády navázala velmi úzkou spolupráci s ruskými tajnými službami, přičemž byly současně zmrazeny vztahy se západními službami a s příslušnými službami sousedních zemí. V únoru 1999 pronikla na veřejnost původně utajená zpráva tehdy nového šéfa SIS Vladimíra Mitra, která konstatovala, že Slovenská informační služba se v období vlády Vladimíra Mečiara proměnila v organizaci, která se dopouštěla těžkých zločinů všeho druhu. „Cílem Akce Dežo byla aktivace českých neofašistických skupin s cílem vyvolat v zemi rasistické skandály namířené proti Romům, a zabránit tak přijetí země do NATO, uvedla Mitrova zpráva. Jak řekl v březnu 1999 po rozhovoru s Vladimírem Mitrem Lidovým novinám šéf sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Petr Nečas, akce SIS však neměly dopad na politickou situaci v České republice. K Akci Dežo, která měla Česko v zahraničí ukázat coby rasistickou zemi, dodal, že byla pouze ve stadiu příprav. Lexa a Žák. Ladislav Pittner konstatoval, že případy azylové turistiky Romů ze střední Evropy mají v posledních letech charakteristické rysy Akce Dežo. V souvislosti s ní vznesli vyšetřovatelé obvinění z trestného činu sabotáže a dalších trestných činů nejen vůči bývalému řediteli SIS Ivanu Lexovi, který je stíhán i kvůli dalším trestným činům včetně únosu syna bývalého prezidenta Michala Kováče a dodnes se skrývá na neznámém místě v zahraničí, ale i vůči bývalému řediteli rozvědky Rudolfu Žákovi. Ten je dnes stínovým ministrem zahraničních věcí Mečiarova Hnutí za demokratické Slovensko. Prokuratura ale trestní stíhání vůči Žákovi zastavila a vyšetřovatelé teď připravují nové obvinění i v souvislosti s Akcí Dežo. Sám Žák přiznal, že za jeho působení v rozvědce SIS speciální odbor vznikl, ale odmítl odpovědět na otázky, zda jeho úkolem bylo i organizování akcí vůči sousedním zemím typu Dežo. Seznam je i nebezpečím. V polovině letošního března Rada ministrů unie pro spravedlnost a vnitřní věci schválila seznam zemí, jejichž obyvatelé nepotřebují při návštěvách Evropské unie víza. Výjimkou jsou jen Velká Británie a Irsko, které uplatňují nezávislou vízovou politiku. Slovensko bylo zařazeno do tohoto seznamu a zdálo se, že vízová hrozba byla pro Slováky definitivně zažehnána. Pittner však varuje, že v případě opakovaného exodu Romů do některých z členských zemí unie hrozí Bratislavě zavedení vízové povinnosti nyní již ze strany všech zemí unie. V této souvislosti je zarážející, že na východním Slovensku se v poslední době rozšířila fáma, že Romové by se měli zaměřit na některý z vlivných států unie. Ten by pod tíhou nového exodu měl vyvinout tlak na ostatní země Evropské unie, aby Slovensko vyňaly ze seznamu bezvízových zemí, čímž by se šance Bratislavy na brzké přijetí do unie definitivně rozplynuly. A podobné nebezpečí hrozí i dalším středoevropským zemím.
