Ač v době pandemie nemoci covid-19 nelze proti masivní podpoře ekonomiky nic
namítat a bezesporu je potřeba, protože jinak by nás čekaly ještě větší
problémy, bližší pohled zřetelně ukazuje, jak moc se celkové zadlužení Česka v
důsledku prohloubí. A kolik práce čeká vlády budoucí, bez ohledu na to, zda ve
svém tažení na ministerstvu financí bude i po parlamentních volbách v příštím
roce pokračovat hnutí ANO premiéra Andreje Babiše, nebo někdo v jiných barvách.
Státní dluh, který vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu, letos poprvé přesáhne dva biliony korun. Ministerstvo financí předpokládá, že to bude asi 2,12 bilionu. Běžně je tento dluh financován pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
Zde Česku přeje situace na trhu, kdy si země díky solidnímu hodnocení ratingových agentur aktuálně půjčuje na svůj provoz za nízké až záporné úroky. Jenže tato situace tu nebude navždy a takzvané rolování, kdy státy své dluhy nesplácejí, ale dokola refinancují podle aktuálně nejlepších podmínek na trhu, nemusí být do budoucna výhodné.
Že je nynější rozpočtová politika státu na hranici udržitelnosti, už ostatně
upozornila i Národní rozpočtová rada. „Vláda významným zvýšením výdajových
rámců neponechává vůbec žádný prostor pro řešení nenadálých a neočekávaných
událostí v roce 2021, což nelze považovat v současné nejisté době za racionální,“
uvedla ve svém nedávném stanovisku. Připomeňme, že návrh státního rozpočtu ČR
pro rok 2021 počítá se schodkem ve výši 320 miliard, zatímco ten letošní vlivem
boje s pandemií vzrostl z plánovaných 40 na 500 miliard korun.
Přesto lze poněkud s nadsázkou říci, že Česko má „kam padat“. A ve svých návrzích se o to opírá i sám resort financí: celkovým zadlužením v poměru k výkonu domácí ekonomiky, tedy k hrubému domácímu produktu, patří Česká republika v Evropě s předcovidovou hodnotou 29 procent HDP (2019) k premiantům.
Nižší zadlužení mají ze zemí Unie jen Estonsko, Lucembursko a Bulharsko.
Opačnému konci žebříčku naopak vévodí Portugalsko, Itálie a Řecko, jejichž
kumulovaný dluh podle statistik Eurostatu vysoce převyšuje 100 procent HDP
(Řecko 180 procent).
Evropská komise přitom za hraniční považuje hranici 60 procent HDP, kterou
dnes překračuje například i Německo. Pod ní se pak vejde jen patnáct zemí ze
současné evropské sedmadvacítky.
Důležitější než hra s čísly je však podle rozpočtové rady především
zodpovědné nakládání a plánování včetně jasného plánu konsolidace veřejných financí.
Zda tomuto doporučení vláda dostojí, zhodnotí podle přání paní ministryně
historie.
