Impérium podnikatele Zdeňka Zemka se ocitlo ve vážné krizi
Ve svém okolí má Zdeněk Zemek pověst pracovitého poctivce. Ani to však nezabránilo, aby se nedostal na černou listinu českých bank. Sám přiznává, že jeho uskupení Z-Group, čítající 55 firem se zhruba sedmnácti tisíci zaměstnanci, jejichž jádrem je několik významných hutních podniků, má nyní „určité finanční problémy . Tvrdí, že jeho závazky vůči finančním ústavům dosahují kolem pěti miliard korun. „Při konsolidovaném obratu dvacet miliard korun to však není nijak tragické, míní Zemek a dodává, že po lhůtě splatnosti nedluží ani korunu. Nemluví však zcela pravdu.
Největším věřitelem je IPB. Závazky vůči tomuto ústavu představují (podle Zemkovy interpretace) zhruba polovinu ze zmíněných pěti miliard. „Působení IPB vnímám velmi kladně. Dohodli jsme se jak na restrukturalizaci úvěrů, tak na řešení určitých nových f inančních potřeb, říká podnikatel. Ze zdrojů blízkých vedení banky týdeník EURO zjistil, že vzájemné vztahy nejsou tak idylické, jak by ze slov klienta mohlo vyplývat. „Jedná se o obrovské částky, které Zemek IPB dluží, a v žádném případě není pravda, že by po lhůtě splatnosti nic nedlužil, uvedl zdroj. Případem se již muselo nedávno vážně zabývat představenstvo IPB. Uvažuje, že k Zemkovi bude vyslán člověk, který bude na jeho aktivity dohlížet.
Předčasná Grégrova radost.
Když ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr loni 1. října navštívil starou část kladenské Poldi, huť Ušlechtilé oceli, mohl konstatovat: „Poldovka se znovu dostává do života a povědomí národa. Je to jeden z má la případů, který dokazuje, že s českým průmyslem se dá ještě něco dělat… Zemkovo dílo tehdy vypadalo jako zázrak. V lednu 1998, kdy firmu zdecimovanou působením Vladimíra Stehlíka za 200 milionů kupoval, chyběla v provozech některá výrobní zařízení, nebyly zde žádné zásoby a zbylo čtrnáct zaměstnanců. Již 19. března se začalo vyrábět. V podniku pracovalo v září 1100 lidí a mělo přijít 200 dalších. Grégrova pochvala přišla však v době, kdy započal pr udký negativní obrat. V říjnu dostali zaměstnanci poprvé opožděně mzdy, místo nabírání lidí přišla první vlna propouštění, po Novém roce pak dvě další. Dnes v Poldi pracuje jen 620 lidí. Letos se v Poldi tavila ocel jen týden v lednu, chvilku v únoru a poté od poloviny května do poloviny června. V druhé polovině června se ocelárna po měsíci práce kvůli nedostatku financí zastavila opět. V těchto dnech všechny hlavní provozy stojí, podnik je odpojen od elektrické energie, plynu, nefungují telefony. Jestliže v nejlepším období loňského roku poldováci vyrobili jedenáct tisíc tun oceli měsíčně, za celé leto šní pololetí to bylo jen asi 7500 tun. „Zemek si kousl do příliš velkého sousta. On nemá na tyhle aktivity kapitál a není v jeho silách firmu řídit z Veselí nad Moravou, míní šéf odborů Poldi Stanislav Tomášek.
Hutník a autodopravce.
Rodák z Vlčnova, kde nyní sponzoruje tradiční folklorní Jízdu králů, není jen hutním podnikatelem. Ze své kanceláře ve Veselí nad Moravou ovládá prostřednictvím firmy ČSAD Invest jedenáct dopravních společností ČSAD, a je tak největším autodopravcem v ČR. Spolu se svým partnerem Antonínem Plachým provozuje Zemek sanatoria Miramare I a II v Luhačovicích a další léčebné zařízení v Mariánských Lázních dohromady s čtyřmi sty lůžek. Kro mě jiného je také většinovým vlastníkem Hřebčína Napajedla, majitelem reklamní agentury Bonavia Trans, dvou stavebních firem (SAS, ŽV-STAV), bezpečnostní agentury (ŽV-Security), firmy obchodující s kancelářskou a výpočetní technikou (Hradišťanka).
Přestože má celou řadu dalších rozličných aktivit, Zemkovým těžištěm podnikání je právě hutnictví. Kromě domovských Železáren Veselí, kde před rokem 1989 pracoval jako vedoucí odbytu, později obchodní náměstek, a již zmíněné Poldi, mu patří Železárny Hrádek u Rokycan, Železárny Chomutov, Válcovny trub Chomutov, Noval Kladno a Kovona Karviná. V Německu loni koupil hutní RKW Chemnitz, v Rumunsku firmu Tepro ve městě Iasi. K tomu je třeba přičíst i více než deset obchodních firem a zahraničních zastoupení.
Krize postupně zachvátila celý hutní subholding. V Železárnách Veselí letos klesla výroba na polovinu. Očekává se, že z 1180 zaměstnanců bude muset brzy až 200 odejít. I tady již zaměstnanci vyzkoušeli, jaké je to být doma s 60 proce nty mzdy, i tady se potýkají s opožděnými výplatami. V Železárnách Hrádek u Rokycan zatím na nucenou dovolenou nemuseli, ale mzdy rovněž dostávají až s několikatýdenním zpožděním. Do konce roku se počet zaměstnanců z nynějších 1400 má snížit na 1070. Daleko nejhorší je však situace v Chomutově, kde Zemek loni koupil místní Železárny a také Válcovn y trub. Zaměstnanci jsou na nucené dovolené vždy jeden týden v měsíci. V Železárnách, kde na konci loňského roku pracovalo 965 lidí, je dnes 730 zaměstnanců. Nedaleké Válcovny trub budou postupně likvidovány. V době, kdy Zemek předlužený p odnik od karlovarského Cimex Holdingu přebíral (šéf této firmy Martin Pinl byl kvůli předešlým finančním transakcím vzat do vazby), v něm pracovalo 1450 lidí, nyní ze zbylých 500 zaměstnanců Válcoven 277 lidí organizačně přešlo pod Železárny, většina zbývajících dostala výpověď. Zemek říká, že tento krok byl nezbytný a že výroba bezešvých trubek s počtem 277 lidí začíná být „životaschopná . IPB mu k tomu poskyt la nový úvěr. Aby výroba skutečně nebyla ztrátová, musel by vyrábět kolem 5500 tun trubek měsíčně, vyrábí však jen kolem 1800 tun, a tak se ztráty dále prohlubují. V Chomutově, kde je míra nezaměstnanosti již na šestnácti procentech, mají lidé obrovský strach. „S působením pana Zemka v žádném případě nemůžeme být spokojeni. Byli jsme úspěšný podnik, ale poslední půlrok se situace zásadním způsobem zhoršila. Sloučení se zkrachovalými Válcovnami se nám vůbec nelíbí, táhne nás do propasti, hodnotí situaci předseda odborářů v Železárnách Chomutov Pavel Martoňák. Odborový předák je chráněn zákonem, další zaměstnanci souhlasí, ale otevřeně kritizovat se bojí.
První známky oživení.
Potíže Zemkových firem nelze svalovat jen na jeho pochybení. České hutnictví je v krizi. „Od poloviny loňského roku pozorujeme v hutnictví útlum. Poklesl objem výroby i ceny. Odbyt výrobků se snížil o patnáct až osmnáct procent, uvádí Jaroslav Dušek, zástupce výkonného ředitele společnosti Hutnictví železa. Tato firma poskytuje poradenský servis domácím hutním podnikům. Jeho kolega Petr Ambrož dodává, že krize je v ocelářství jev běžný - výroba prochází pr avidelnými cykly, od konce války se již uzavírá asi dvacátý. Na přelomu třetího až čtvrtého čtvrtletí by mělo přijít oživení. I Zemek již hovoří o obratu. Jestliže v dubnu uskupení vyrobilo za 550 milionů korun hutních výrobků, v červ nu prý za 800 milionů. Postavení firem Zdeňka Zemka je svým způsobem unikátní. Co do výroby oceli je trpaslík (250 tisíc tun ročně je zlomkem z celkové produkce šesti milionů tun v ČR), má však významné postavení ve finálním zpracování. Na tomt o trhu má v České republice dokonce dominantní postavení. Z válcovaného materiálu vyrábí taženou, broušenou a loupanou ocel a také trubky. Svým způsobem přímo navazuje na primární hutní výrobu na Ostravsku, Plzeňsku a Kladensku. Je v těsném obchodním vztahu například s Třineckými železárnami, s Novou hutí či s VSŽ Košice. Jakékoliv vážnější problémy Zemkových firem tak znamenají, že domácí ocel do značné míry přichází o přidano u hodnotu, což může být vážnou hrozbou, pokud si uvědomíme, že jedině výroba speciálních produktů, s vyšším stupněm zpracování, může čelit levné konkurenci z východní Evropy, Asie či Jižní Ameriky. Proslýchá se, že Třinecké železárny mají za Zemkovým Z-Group velmi vysoké pohledávky. Zaslali jsme třineckému vedení dotaz, ab y nám celou věc osvětlilo. Odpověď nepřišla.
Ve stopách Stehlíka.
Nejen skutečnost, že Zemek působí v Poldi, vybízí ke srovnání s jeho předchůdcem Vladimírem Stehlíkem. Obecně se má za to, že kdyby Zemek přebral fabriku již v době řádné privatizace, k totálnímu krachu by ji nedo vedl. „Stehlík dostal privatizační úvěry, dostal podnik se zásobami i s lidmi, a přesto jej přivedl do konkursu. V době, kdy Poldi přebíral, tu bylo 5700 lidí, což bylo příliš, a on nesmyslně přibíral stovky dalších, kritizuje i ;dnes bývalého majitele šéf odborářů z Poldi Stanislav Tomášek. Z „krátkozrakého pohledu zaměstnance se všichni měli za Stehlíka lépe - když se pracovalo, bylo lidí na práci dostatek, když výroba stála, tak mzdu dostali.
Dnešní zkušenosti z Kladna, Chomutova či Hrádku jsou zcela opačné. Zemek začal razantně snižovat počet lidí, mnohdy to i ohrožuje bezpečnost práce a kvalitu výroby. V Chomutově například zcela zrušil vstupní kontrolu, což může způsob it záměnu materiálu. Na některých dílnách v odpoledních směnách pracuje jediný člověk, což v případě úrazu může být životu nebezpečné. Jestliže Stehlík byl bouřlivák, ale s chorobným sociálním cítěním, tak Zemek by mohl být považován za mo ravského dobráka, jehož láskou je propouštění. Výsledek jejich působení může být nakonec velmi podobný. Ačkoliv s jedním rozdílem - jestliže éra Stehlíka postihla Komerční banku, tak na Zemkovi si láme zuby IPB.
Stín Evropy.
Produktivita práce v domácích hutních podnicích zaostává. V Evropě se vyrábí zhruba 400 až 500 tun oceli na pracovníka, v ČR 160 tun. V těchto týdnech se připravuje program restrukturalizace českého ocelářského průmyslu, který počítá s dalším poměrně drastickým propouštěním - v příštích deseti letech se počet pracovníků tohoto odvětví má snížit z dnešních 58 tisíc na pouhých patnáct tisíc. Zemek tedy nečiní nic jiného, než že jedná v souladu s po třebami ekonomiky a požadavky vlády.
V nadcházejících měsících chce podnikatel postupně všechny své hutní firmy sloučit do jediné. Již bylo schváleno přičlenění chomutovských hutních podniků k Železárnám Hrádek (jejichž součástí je i kladenská Poldi). V další fázi se má Hrád ek spojit s Železárnami Veselí. S výsledným konglomerátem má poté fúzovat i Kovona Karviná a kladenská válcovna Noval. „Musí to být jednoduché a transparentní, tak aby to nepřipomínalo nějaký podivný propletenec, slibuje v rozhovoru pro týdeník EURO Zemek. Fúzovat mají i všechny dopravní firmy a také obchodní.
Nebylo by však řešením finančních problémů část z 55 firem prodat a soustředit se jen na hlavní předmět podnikání? Zemek zatím pouze vytipoval nepotřebný majetek, kterého by bylo možné se zbavit (v účetní hodnotě kolem půl miliardy korun), ale sám neví, zda jej skutečně prodá. Co se týče firem, zatím se zbavil jen některých zcela okrajových aktivit (Strojírny Chomutov, podíly v karvinských společných podnicích Streif-Kovona a SGB-Kovona). Žádnou velkou rybu zatím prodat nehodlá. I v případě nyní odstavené Poldi říká, že by musel přijít kupec, „který by měl více peněz na provoz a který by ji uměl řídit lépe.
Jaroslav Dušek z Hutnictví železa je přesvědčen, že žádný český podnik, pokud chce přežít, se v budoucnu neobejde bez strategického partnera. I Zemek začátkem loňského roku v podnikovém časopise Inferrum hovořil o tom, že jeho c ílem je „vyhledat strategického partnera . Nyní již o tom nemluví. Možná že by však krach domácích hutních podniků mohl udělat zahraniční konkurenci větší radost než jejich výroba.
