Privatizace ČSOB
Nabídky na koupi státního podílu v Československé obchodní bance investoři prodloužili, takže vláda má na hraní nepříliš zábavné komedie kolem prodeje čas ještě zhruba měsíc. Nabídnutá kupní cena je pouze jedním z deseti kritérií, podle kterých by měl být vítěz vybrán. Přesto investoři v průběhu řízení změnili své cenové nabídky.
Ačkoliv rozumní politici a ekonomové silně varují před dalším odkládáním rozhodnutí české vlády o vítězi výběrového řízení na koupi 66procentního státního podílu v Čs. obchodní bance (ČSOB), díky tomu, že kandidáti prodloužili délku trvání své nabídky, má vláda teoreticky na rozhodování ještě zhruba měsíc času. Německá Deutsche Bank prodloužila nabídku do 30. června, nabídka belgické KBC Bank končí 25. června a německé HypoVereinsbank 30. června.
Hádala se duše s tělem
Případný další odklad rozhodnutí o privatizaci ČSOB by vedl ke zpochybnění důvěryhodnosti celého procesu privatizace, varoval ve čtvrtek z Paříže z jednání OECD místopředseda české vlády pro ekonomiku Pavel Mertlík v souvislosti s odsunem jednání vlády o ČSOB na poslední květnový den.
Tento časový přesun navrhl ministr financí Ivo Svoboda. Ten totiž v kontrastu s Mertlíkem naznačuje, že vláda rozhodne nejdříve toto pondělí. „Vláda v pondělí rozhodne, zda-li rozhodne, a když rozhodne, že rozhodne, tak rozhodne o jedné variantě, řekl doslova Svoboda po jednání vlády. Ministr financí chce kabinetu předložit variantní návrh, tedy nikoli v pouze jedno doporučení. Podle Svobodova vysvětlení je tomu tak proto, že nabídky investorů se liší, a to i v přístupu k řešení pohledávky za Slovenskou inkasní. Proto podle něj nemůže řídící výbor pro privatizaci vše sám posoudit a vybrat jednoho investora. „Toto musí být vyhrazeno vládě, tvrdí Svoboda. Předpokládá tedy asi nižší inteligenci lidí v řídícím výboru a především zapomíná na to, že od počátku bylo jasně řečeno, že řídící výbor vysloví své doporučení, které ovšem nebude pro vládu závazné, takže ta bude moci rozhodnout podle vlastního uvážení. Rovněž si asi nepovšim l toho, že mezi kritérii výběru vítězného investora není požadavek vyřešení pohledávky za Slovenskou inkasní.
Další průtahy v procesu privatizace zařizuje i Svobodova bývalá poradkyně Barbora Snopková, která se točí kolem garance státu za pohledávku ČSOB za Slovenskou inkasní (SI) jako holub na střeše. Jak vidno, je nadále v pozoru a ochotna přiskočit vždy, když ministr potřebuje pomoci. Ostatně ono je tomu zřejmě i naopak, protože Svoboda odmítl, že by Snopková pronesla výrok o zpochybn ění zmíněné záruky, vědom si zřejmě toho, že kdosi přestřelil. Nicméně připustil, že podklady ohledně právní analýzy záruky za SI jsou vypracovány a vláda je dostane.
Zpochybňování záruky státu by ale bylo skutečně už hraním s ohněm, protože, jak uvedl Mertlík, by již mohlo znamenat ohrožení kredibility České republiky jako prostředí vhodného pro zahraniční investice. Pokud se privatizace naší nejzdravější banky, která má zajistit nemalý příjem do vychrtlého státního rozpočtu, rozplizne v hádání dvou stran, a sice Mertlíka na jedné a Svobody zřejmě s předsedou FNM na druhé, bude to velká ostuda.
Nemusí to být derniéra
Již od 28. dubna má vláda k dispozici doporučení privatizačního poradce - firmy Schroders - podle něhož naopak jsou nabídky investorů velmi podobné, takže hlavním rozdílem je cena. Podle tohoto kritéria pak doporučila jako vítěze belgickou KBC Bank. Ostatně nelze se tomu divit například už z toho důvodu, že Schroders je placena procentní částkou z dosažené prodejní ceny.
Od 26. dubna má veškeré podklady k práci řídící výbor, a do této doby fakticky sedí se založenýma rukama. Zápisy z jeho jednání údajně žádné nejsou (něco podobného se nám již stalo v případě privatizace SPT Telecom), doporučení také ne.
Na pondělním jednání má vláda dostat návrhy variant řešení privatizace, a to od ministerstva financí, pro něž je má vypracovat firma Schroders. Lze očekávat, že půjde o takovou sumu podrobných údajů bez jednoho konkrétního doporučení, že se v nich vláda nevyzná a celou kauzu opět odloží.
Pro zajímavost, hodnocení jednotlivých investorů vypracovával i management banky. Podle něho by nejlepším investorem byla Deutsche Bank, za ni stavěl HypoVereinsbank a jako poslední KBC Bank. To je poměrně zajímavé, protože podle kuloárních in formací údajně větší část vrcholového managementu cítí sympatie ke KBC Bank.
Desatero přikázání
Kritérií, podle nichž by měl být vybrán vítěz výběrového řízení, je celkem deset:
- míra, jakou jeho vstup posílí český bankovní systém;
- jakým způsobem zajistí i po privatizaci kapitálovou sílu banky;
- nakolik jeho vstupem připlynou do banky jako nová klientela strategičtí zahraniční investoři;
- posílení managementu ČSOB;
- přístup k výběrovému řízení (jeho transparentnost);
- zajištění obchodovatelnosti akcií banky;
- míra maximalizace výnosu na akcii;
- umístění akcií ČSOB na mezinárodních trzích;
- minimalizace dopadu koupě státního podílu na český bankovní sektor;
- zachování současné identity banky.
Pokud skutečně dostane vláda na stůl rozbor všech tří nabídek podle uvedených kritérií, má co dělat. Jistě se bude zajímat o bod týkající se výše ceny, a to si docela počte. Podle dostupných informací totiž investoři v průběhu výběrového řízení změnili ceny, což je sice postup nestandardní, nicméně zřejmě nikoliv zakázaný. Poslední nabídky jsou podle informací týdeníku EURO u všech tří kandidátů, tedy německé Deutsche Bank, belgické KBC Bank a německé HypoVereins- bank, téměř shodné a pohybují se po přepočtu kolem 40 miliard korun.
