Než dočtete tuto větu, pivovarnická firma Anheuser-Busch InBev vyrobí na čtyři tisíce piv. Po fúzi s konkurentem SABMiller to bude každé třetí pivo světa
V klidném koutě noblesní londýnské čtvrti Mayfair, mezi domem předků princezny Diany a redakcí časopisu The Economist, sídlí malá, ale šikovná investiční banka Robey Warshaw. Minulé pondělí večer byla svědkem vyvrcholení nevídaného korporátního dramatu, pokerové partie o budoucnost světového pivovarnictví. Jejím výsledkem byla šestá nejmohutnější transakce historie podnikání, pro všechny zúčastněné obchodní úspěch a pro zbytek světa nevalné, ale tím spíše patrně dražší pivo.
V nenápadném georgiánském domě na St James Place se toho večera sešla společnost důležitých mužů. Brazilec Carlos Brito, generální ředitel největšího pivovaru světa Anheuser-Busch InBev, francouzský předseda představenstva téže firmy Olivier Goudet, šéf největšího konkurenta SABMiller, Jihoafričan Jan du Plessis, a Simon Warshaw, muž sice jako vejce vejci podobný Bohuslavu Sobotkovi, ale jinak respektovaný bankéř ze švýcarského ústavu UBS, jenž se spolu se Simonem Robeym z Morgan Stanley před dvěma lety rozhodl založit vlastní finanční butik. Přes jeho stůl létaly desítky miliard liber.
NE NENÍ ODPOVĚĎ
Atmosféra, jak ji popsal deník The Wall Street Journal, byla více než hustá. Brito a jeho lidé oznámili 16. září, že AB InBev – původně brazilská firma se sídlem v Belgii – má v úmyslu fúzovat s největším konkurentem v branži, původně jihoafrickou společností SABMiller, řízenou z Londýna. (Obě firmy mají vztah k Česku – AB InBev se po léta pře s českobudějovickým Budvarem o značku Budweiser Budvar a loni na jihu Čech koupila pivovar Samson; SABMiller mimo jiné vlastní Plzeňský Prazdroj.) V rozporu s britskými pravidly zároveň Brito oznámil, že očekává podporu svého záměru ze strany největších akcionářů společnosti SABMiller. Těmi jsou s 26 procenty tabákový výrobce Altria a se 14 procenty rodina Santo Domingů z Kolumbie.
Brito (známý prudkou povahou a postojem „ne není odpověď“) a jeho lidé nabídli vedení SABMilleru osmatřicet liber za akcii v době, kdy se její cena na londýnské burze pohybovala kolem 29 liber. Více než třicetiprocentní prémie měla být pro akcionáře dostatečná; vedení Altrie také již předběžné srozumění s prodejem Britovi dalo. V tu chvíli se však do věci vložil du Plessis, muž stejně ostrý jako Brito – loni coby předseda představenstva těžařského koncernu rodiny Rockefellerů Rio Tinto firmu ubránil před převzetím ze strany giganta Glencore. Du Plessis přesvědčil Santo Domingy, že osmatřicet liber za akcii je málo. Hrát vysoko byl ochoten i ve svém současném působišti – a hrál úspěšně.
Brito se vztekal. Ve čtvrtek 8. října odletěl z Londýna s nepořízenou, když předtím ztropil na jednání takovou scénu, že na příští kolo za sebe raději poslal smířlivějšího diplomata, Francouze Goudeta.
V pondělí ráno zazněl nový, v pořadí již čtvrtý návrh. Tentokrát do Londýna přijeli
oba bossové AB InBev a ráno se střetli s du Plessisem a spol. A znovu odešli s nepořízenou. Zbytek pondělka připomínal slavnou kyvadlovou diplomacii: celkem se šéfové obou firem v St James Place sešli čtyřikrát. V sázce byla nejen cena a struktura transakce, nýbrž také odstupné, které by belgická firma londýnské zaplatila, kdyby z obchodu nakonec sešlo. Až kolem osmé večer konečná nabídka uspěla: 44 liber za akcii (o tučných 50 procent nad aktuální tržní cenou) a tři miliardy potenciálního odstupného.
Warshaw a Robey tedy mohli zamířit za roh okolo hotelu Ritz, aby až do úterního rána v kancelářích banky Lazard dohadovali technické detaily transakce a připravili prohlášení, že „v principu došlo k dohodě“.
TRENDU NAVZDORY
Vyhlídky do budoucna jsou smíšené, ačkoli oběma firmám by spojení mělo pomoci. AB InBev je největším pivovarem světa s 21 procenty globálního tržního podílu, ale za drureport hé čtvrtletí se jeho tržby meziročně propadly o devět procent na 11,1 miliardy, a čistý zisk dokonce o 32 procent na 1,9 miliardy dolarů. Trend posledních let říká, že ve vyspělých zemích pijí lidé piva stále méně (viz graf) – a pokud už k němu sednou, dávají stále více přednost malým pivovarům. Za rok 2014 narostl podíl takových nestandardizovaných piv na důležitém americkém trhu o 17,6 procenta.
V pivovarnictví se masový trh vyspělých zemí štěpí. Zvrátit tento trend může být nad síly i tak mocné firmy, jakou je AB InBev. Během Super Bowlu, finálového zápasu sezony amerického fotbalu, letos nechala vysílat reklamu, jíž si z malých pivovarů utahovala. Lidé reagovali velmi negativně. (Ostatně asi všichni znají vtip, že není žádný rozdíl mezi pivem Bud Light a sexem v kánoi – obojí má nebezpečně blízko k vodě.) SABMiller zase nabízel k prodeji pivo Blue Moon své americké pobočky MillerCoors, jako by bylo z malého pivovaru; když se na podvod přišlo, následovala ostuda a žaloby.
Fúze je proto logickým vyústěním současné situace. Nejde jen o působivý údaj, že nová firma slučující jedničku a dvojku světového pivního trhu na něm bude mít jedenatřicetiprocentní podíl (a více než poloviční zisky). Důležitější než provozní úspory jsou dvě věci: zaprvé se AB InBev dostane na trhy, kde dosud není přítomnost firmy citelná, především v Africe (viz graf). Zadruhé pivní megakoncern bude mít k dispozici rozsáhlou distribuční síť, klíčový kus dotyčného byznysu.
Právě toho se obávají malé pivovary v USA. Nemají totiž páku na distributory, jimž jednou práva prodaly, aby jejich pivo skutečně distribuovali, ani jim nemohou tato práva odebrat. Když se takový distributor rozhodne, že bude upřednostňovat jiné pivo, není proti tomu obrany. Není divu, že se společnost AB InBev rozhodla jít i touto cestou; její koupě dvou lokálních distributorů v Kalifornii je nyní předmětem žalob.
OSLABENÁ KONKURENCE
Právě distribuce je jednou z překážek, na něž může transakce narazit u antimonopolních úřadů. „To je strašně špatná myšlenka,“ komentovala fúzi Diana Mossová, předsedkyně Amerického antimonopolního ústavu, pro deník The Washington Post. „Ministerstvo spravedlnosti by to mělo zatrhnout, jen co mu to dorazí na stůl,“ dodala.
Antimonopolním úřadům může podle britského deníku The Daily Telegraph trvat až rok, než transakci schválí; je pravděpodobné, že zejména v USA se bude nová firma muset některých aktiv zbavit, například značky Grolsch a podílu v MillerCoorsu, společném podniku s americkým pivovarem Coors. Na takto „opuštěné“ firmy si již brousí zuby další hráči na pivním trhu, především Heineken a Carlsberg.
Na českém trhu žádné drama neproběhne – změní se ovšem poměr sil. AB Inbev měl dosud u nás vlastně jen Samson s výstavem 30 tisíc hektolitrů, teď si pořídí jedničku na trhu. A rázem bude v Česku výrazně větší než Budvar, s nímž vede letité spory.
V každém případě budou tím, kdo na transakci vydělá, firmy a jejich akcionáři – nikoli spotřebitelé. „Globální konkurence bude z definice oslabena, když jeden z předních hráčů zmizí,“ řekl deníku The Guardian Gerard Rijk, analytik firmy SNS Securities, „na jednotlivých trzích to povede k různé míře snížení intenzity cenového konkurenčního boje.“ Jinými slovy, za pivo nebezpečně blízké vodě budeme platit více než dosud.
Kdo kde vládne
Fúze pivovarnických společností Anheuser-Busch InBev a SABMiller zasáhne pivní trhy ve většině zemí světa. Klíčová místa na mapě jsou v Africe a Austrálii,kde firma AB InBev dosud působila marginálně. Všechny údaje se vztahují k roku 2014.
Natěšení investoři
Šestnáctého září, kdy obě firmy záměr fúzovat oznámily, poskočily akcie AB InBev (v USD) o více než deset procent.
Zdroj: Wall Street Journal, Business Insider
Týž den nabraly akcie SABMilleru (v librách) dvacet procent; jak vedení firmy první nabídky odmítalo, cena stoupala dále.
l Anheuser-Busch InBev
21 % globálních pivních tržeb
39 % globálního pivního zisku
(11,3 miliardy USD)
155 000 zaměstnanců
l SABMiller
10 % globálních pivních tržeb
(22,3 miliardy USD)
17 % globálního pivního zisku
(3,7 miliardy USD)
70 000 zaměstnanců
l Srovnatelný podíl
obou firem na trhu
Heineken
9 % globálního pivního trhu
Carlsberg
Zdroj: Wall Street Journal, Business Insider 6 % globálního pivního trhu
Jako v jiných odvětvích i v pivovarnictví se masový trh vyspělých zemí štěpí. Zvrátit tento trend může být nad síly i tak mocné firmy, jakou je AB InBev.
Pivo na sestupu…
Globální roční spotřeba piva (v mil. litrech) stagnuje, růst (v roce 2014
činil 0,5 procenta) ženou pouze Afrika a Asie; ve vyspělých zemích
objem vypitého piva klesá.
světové spotřeby piva na
konci roku 2013 (v %)
Asie 34,8
Evropa 27,0
Jižní Amerika 16,2
Severní Amerika 13,9
Afrika 6,4
Oceánie 1,2
Blízký východ 0,6
… ale malé pivovary sílí
V Severní Americe a Evropě však přibývá malých
pivovarů, které usrkávají stále více pěny
celkových pivních tržeb (v %).
V každém případě budou tím, kdo na transakci vydělá, firmy a jejich akcionáři – nikoli spotřebitelé. Globální konkurence bude z definice oslabena.
O autorovi| deyl@mf.cz
