Nebezpečné horolezectví v Alpách

Málo sněhu na podzim a horko v létě způsobují nemilé problémyLezení na nejkrásnější hoře světa, švýcarsko-italském Matterhornu (4478 m n.m.), je v letošním horkém létě nebezpečné a dle slov prezidenta spolku horských vůdců se rovná sebevraždě.V polovině července se zřítily obrovské skály na nejlehčí výstupové trase.

Málo sněhu na podzim a horko v létě způsobují nemilé problémy Lezení na nejkrásnější hoře světa, švýcarsko-italském Matterhornu (4478 m n.m.), je v letošním horkém létě nebezpečné a dle slov prezidenta spolku horských vůdců se rovná sebevraždě. V polovině července se zřítily obrovské skály na nejlehčí výstupové trase. Sesuv způsobilo neobvyklé vedro, ve kterém roztála ledová pole držící horu pohromadě. Přes svůj vznosný jehlanovitý tvar je totiž Matterhorn jen horou volného kamení poslepovaného ledem a sněhem. Padající skály sice nikomu neublížily, ale záchranáři evakuovali devadesát horolezců a horu uzavřeli. „Lezení na Matterhorn je momentálně vysoce rizikové a rovná se sebevraždě,“ říká prezident spolku horských vůdců z Zermattu Miggi Biner. Hora bude uzavřena do odvolání. Geologové předpokládají další sesuvy ještě letos v létě. Sesuv obrovského množství skal není nic neobvyklého ani v tak starých pohořích jako jsou Alpy a Karpaty. Před pár lety doslova odpadla kolmá stěna Petit Dru nad Chamonix. Dva horolezci, kteří v ní bivakovali, stačili ještě odlétnout přivolaným vrtulníkem. Pár hodin poté se zřítila stovky metrů vysoká skála. Při výstupu Därmstadterovou cestou na Gerlach ve Vysokých Tatrách je vidět bílý výlom v hřebeni po upadlé skalní věži. Ještě průvodce z roku 1977 popisoval úzký průlez za ní, ale již v roce 1990 tam nebyla. Komplikace na běžných turistických a horolezeckých túrách v Alpách způsobil loňský podzim téměř bez sněhu, letošní horké léto a stovky let trvající úbytek evropských ledovců. Nepřívětivý Glockner K severní stěně Grossglockneru (3798) je nebezpečný přístup, neboť ledovec Glocknerkees je v pohybu. Vloni v prosinci zabila nečekaná ledová lavina předního českého horolezce a jeho dva druhy, kteří přežili, strhla do hlubiny. Přestože soudržnost sněhu se dá odhadnout z předpovědi počasí a prokopáním sněhových vrstev, led se utrhne bez varování. V létě taje sněhová vrstva i led a trhliny se pod nohama turistů otevírají nečekaně. „Předloni v červenci jsme se na cestě ani nemuseli navazovat na lano, jak byl sníh pevný,“ vzpomíná horolezec Petr Daniš. „Letos jsme se navázali, jen co jsme vstoupili na sníh. Udělali jsme dobře, protože dva z nás se posléze propadli do trhlin.“ Populární Pallaviciniho rokle, kterou jindy s pomocí maček a cepínů zdolávají každý týden desítky lidí, letos zeje prázdnotou. „Vracíme se kvůli špatnému počasí, přijdeme příští rok,“ napsali za všechny do návštěvní knihy v bivakové boudě pod roklí dva Němci. Kamení padá i všemi dalšími výstupovými trasami v jindy zaledněné severní stěně Glockneru. Wiessbachhorn a Venediger se zbavují sněhu Proslulá převěj na vrcholu Wiessbachhornu (3570) sice léta neexistuje, ale sníh už dokonce mizí i z jeho stěn. V roce 1924 musel na Welzenbachově cestě tehdejší špičkový horolezec jako první na světe vrtat speciální skoby do ledu, protože skála byla hluboko pod sněhem a ledem. Dnes cesta jen kličkuje mezi skalními stěnkami a nestabilními hromadami kamení. Naopak obří sněhové převisy těsně pod vrcholem Grossvenedigeru (3674) stále existují. Hrozí více než dříve, protože zpod svých „křídel“ vypouštějí dolů do údolí mnohatunové ledovo-sněhové nálože. Lyžaři u Mont Blancu chodili pěšky Letošní léto bez sněhu zasáhlo i francouzské Alpy. Na třech takzvaných normálních cestách na Mont Blanc (4806) se zatím příliš nezměnilo, protože hora je velmi vysoká a ledová vrstva velmi silná. Pouze horští vůdci mají s klienty více práce a musí je dostávat přes širší trhliny. Důsledky loňského počasí tak zatím nejvíce pocítily stovky turistů na lyžích, kteří absolvovali jako každý rok v dubnu a květnu nejkrásnější alpskou túru Haute routě od Mont Blancu k Matterhornu neboli z francouzského Chamonix do švýcarského Zermattu. „Tam, kde .bývá obvykle prašan, byla letos mokrá břečka,“ vzpomíná Ondřej Marek. „A v údolích, kde bývá mokrý sníh, jsme šli s lyžemi na zádech po rozkvetlých loukách.“ Mrtvola vypadla z ledovce V souvislosti s táním ledovců se objevují i nečekané události. Z Grindelwaldského ledovce pod švýcarským Eigerem se začátkem prázdnin zřítila obrovská masa ledu do říčky Lütschine, a ta se kvůli tomu rozvodnila. Na jaře spadli do trhliny čeští lyžaři na ledovci Hintertux pod Olpererem. V těch místech je sice nebezpečné pásmo každý rok, ale trhliny se obvykle otevírají až i v létě. Na oblíbeném lyžařském Kaprunu nalezli účastníci letního horolezeckého výcviku mrtvolu horolezkyně, která spadla do trhliny přibližně před padesáti roky. Pohyb ledovce směrem do údolí ji potom snesl až na jeho konec, kde led roztál a mrtvou propustil ze svého sevření. Ani to však není nic úplně zvláštního, protože takových nálezů se v některých letech objeví i několik. Známý je případ švýcarské ženy, kterou tamní policie obvinila z vraždy manžela, ale nic jí nedokázala. Přesto se na ni lidé dívali skrze prsty a ona byla nucena se odstěhovat. Teprve po třiceti letech manžel doslova vypadl z ledovce a šetření bylo uzavřeno - manželka byla nevinná. Známý je i Ötzi, který zemřel na ledovci v době bronzové a teprve před pár lety ho ledověc vydal. V současné době je vystaven v muzeu v italském Bolzanu. Základní turistické vybavení na letní ledovcově túry * Cepín 1500 Kč * Stoupacf železa (mačky) 2000 Kč * Pevné kožené nebo plastové ponorky od 4000 Kč * Sedací nebo celotělový horolezecký úvazek 1000 Kč * Dvě jednoduchá šplhadia 1500 Kč * Tři šroubovací karabiny 3×200 Kč * Tři krátké popruhy 200 Kč * Padesátimetrové horolezecké lano (pro 3 až 5 lidí) 2000 Kč * Zimní oblečení od 5000 Kč * Bivakovací pytel 1500 Kč * Batoh (40 I) 1500 Kč * Lékárnička 300 Kč * Ledovcové brýle od 500 Kč * Opalovací krém (faktor 30) 300 Kč