Vládní gesto porušuje Česko-německou deklaraci
Vláda schválila omluvu německým antifašistům a chce třiceti miliony podpořit projekt, který by zdokumentoval jejich osudy. Tento krok vyvolal silný nesouhlas prezidenta Václava Klause. Týdeník EURO den po vládním prohlášení hovořil s prezidentem republiky, který se ke své kritice vyjádřil obsáhleji. Celý text rozhovoru k aktuálním ekonomickým a politickým otázkám zveřejníme v příštím čísle.
EURO: Reagoval jste na vládní gesto vůči německým antifašistům dost ostře, a to na rozdíl od dřívějších střetů, při nichž jste byl poměrně zdrženlivý. Měl jste k tomu nějaký důvod? KLAUS: Nejsem si vědom, že by toto prohlášení bylo ostřejší než některé jiné. Jestli ano, tak to nebylo mým záměrem.
EURO: Proč kritizujete Paroubkovo prohlášení? KLAUS: Toto dobývání se do minulosti považuji za velmi nebezpečné. V deklaraci (Česko-německá deklarace z roku 1997 - pozn. red.) jsme nalezli cosi rovnovážného a vychylovat tuto rovnováhu jednostrannými kroky považuji za zásadně špatné. Mám velký strach, že celá tato akce není v zájmu České republiky, ale je v zájmu konkrétního politického seskupení u nás, které chce svým konkrétním partnerům v Rakousku a v Německu dát určitý dáreček. Na tom bazírovat v zahraniční politice je tragickým omylem a koncepční chybou.
EURO: Myslíte, že vláda šla za rámec česko-německé deklarace, v níž bylo nějaké politování již vysloveno?
KLAUS: Nechci analyzovat onen dokument. Ale nerozumím laciným slovním omluvám. To je žánr, který je omylem. Souhlasím také zcela s komentářem Karla Steigerwalda, který se pozastavil nad omluvou generála Jaruzelského. Argumenty, že tato věc není na omluvu, stoprocentně sdílím.
To je jedna věc, druhou je, že když si přečtu geniální myšlenku o projektu dokumentace osudů takto postižených osob, tak se mi to zdá opravdu jako prázdné bouchnutí do stolu.
Ale ptáte-li se na to, v čem dochází k porušení česko-německé deklarace, tak je to naprosto jasné. Vládním prohlášením se začínají vyzobávat konkrétní skupiny lidí, které jakoby si zasloužily, či nezasloužily určité zacházení na konci války. Toto vyzobávání jednotlivců je navíc ještě stranickopoliticky motivované. Bylo mnoho antifašistů, kteří nebyli sociální demokraté, ani komunisté.
EURO: To se ale dostáváte k obhajobě principu kolektivní viny. KLAUS: Já neříkám ani slovo o vině a nevině. Nemohu přece zasahovat do šedesát let starých rozhodnutí, která byla provedena v úplně jiném kontextu politickém a historickém, vyzobávat jednotlivce a dívat se na ně nějakou zvláštní optikou. To prostě nejde.
