Český statistický úřad potřebuje:
- 1) vyměnit vedení 56,8%
- 2) finančně potrestat odpovědné pracovníky 31,5%
- 3) nevím, nemám názor 11,7%
Nejistota, ve kterou uvedly manažery firem údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ), rozproudila živou diskusi. Téměř padesát sedm procent odpovědí Manažerského barometru se přiklonilo k tomu, že je zapotřebí vedení statistiků vyměnit. Například tento názor byl razantní: “Spíš bych čekal, že po této kolosální ostudě vedení co nejrychleji odejde samo. Jeho výměna není otázkou nějakého trestu, ale nutnosti obnovit důvěru k tomuto úřadu. Jinak ho lze zrušit, když jeho datům nikdo věřit nebude.“
Jedna z odpovědí obsahovala i recept na vzniklou situaci: „Co ten moloch celý privatizovat? Respektive zachovat malý úřad s rozpočtem, který bude na základě ostře sledovaných tendrů přidělován na projekty zabezpečované podnikatelskými subjekty. Efektivnost (a současně i kvalita!) sběru dat, analýz a prognóz by tak raketově vzrostla! Nechci se dopustit konfliktu zájmů, a tak rovnou prohlašuji, že bych toto řešení přivítal nejen jako plátce daní, ale i jako reprezentant firmy, která by se do těchto tendrů za předpokladu jejich objektivnosti ráda hlásila.“
Další respondent upozornil na politické souvislosti celé kauzy: „Zdá se, že ČSÚ dělá chyby takřka vždy, když se to „někomu“ hodí, anebo je oznamuje tehdy, kdy to již „někomu“ nevadí. Jak si jinak vyložit pozoruhodné náhody, že nedávné významné korekce byly oznámeny krátce po volbách. Ta poslední je ale závažnější, neboť zcela jistě ovlivnila průběh projednávání státního rozpočtu. Myslím, že rozpočet s tak velkým schodkem by měl značně menší šance na schválení, kdyby byl k dispozici údaj o vývoji HDP z minulého týdne. Tak schodkový rozpočet včetně střednědobého výhledu při korigovaném HDP by se totiž neodvážila navrhnout žádná realisticky uvažující vláda. Naše vláda si tak připravila půdu pro velmi nebezpečné utrácení.“
Mírný skepticismus a nedůvěru v rychlé řešení naznačuje toto vyjádření: „Výměna vedení by v tuto chvíli byla dle mého názoru asi tou nejhorší možnou variantou, protože by se zřejmě stala jen záminkou k tomu, aby nějaká politická mrtvola z řad ČSSD dostala nejspíše tuto pozici jako trafiku.“ Skutečnost, že práce statického úřadu má dalekosáhlý dopad, potvrdil tento odpovídající: „Je třeba vyměnit vedení. Fungující statistický úřad, na jehož údaje se lze spolehnout má pro tuto zemi mnohem větší důležitost než prezident. Pozornost věnovaná výběru nového vedení by tomu měla odpovídat.“
Jak je to ale možné, že to nikomu nevadilo a nikdo na nic neupozornil, ptá se další zúčastněný: „ČSÚ a zřejmě i Generální ředitelství cel potřebují vyměnit vedení. Chyba je příliš velká. Mimochodem, jak to, že geniální ČNB a další analytická esa neměla o číslech ČSÚ žádných pochybností?“
Žádný problém ovšem není černobílý. Odborné souvislosti se pokusil vysvětlit tento hlas: „Novináři spolu s řadou analytiků potřebují sérii lekcí statistiky, jež by jim osvěžila, jak nepřesný může být koncept HDP a jak často a o kolik se HDP naprosto běžně opravuje ve vyspělých zemích. Zjistili by, že procento není žádná míra. Jiná věc je, že spolu s analytiky si v ČR zvykli na nesmyslně úzké intervaly odhadu HDP, jež pak vedou veřejnost k nesmyslným představám o přesnosti tohoto ukazatele. To, co se stalo, je omyl, ke kterému nesmí docházet denně, ale ať se nám to líbí, nebo ne, jednou za čas k němu docházet bude bez ohledu na to, dojde-li k odhodu Marie Bohaté. Pokud někdo vyžaduje, aby se tak nedělo, pouze tím demonstruje míru své ignorance.“
Více než třicet procent odpovídajících by se pak spokojilo s finančním trestem a navrhují třeba: „Dle informací z tisku se chyba stala na MF (GŘ cel) změnou metodiky zpracování, ale pokud byl údaj vzhledem k dosavadnímu vývoji podezřelý, příslušný pracovník(ci) měl povinnost údaje ověřit. Příslušná sankce by měla být citelná a neměla by zůstat jenom u zaměstnanců statistického úřadu.“
Lakonicky zní konstatování ředitele, který by volil jak změnu vedení, tak finační trest a dodává: „Doufejme jen, že se podobný omyl nestal kupříkladu u výsledků voleb“.
A poslední ohlas šel ještě za kombinaci prvních dvou variant odpovědi a doslova uvedl: „Nebo i zastřelit. Drzost ředitelky, která si dovolí po obou průserech vyjádření, že neuvažuje o rezignaci, zavání mentální retardací“.
