Balíčky pohledávek nemusejí vyjít hned
V Konsolidační bance (KoB) začal pracovat na postu náměstka v červenci 1999 poté, co jej o to požádal Kamil Ziegler, dosud její nejvyšší šéf. Ladislav Řezníček (41), který od letošního března zasedne do křesla generálního ředitele naší největší schránky špatných pohledávek. Právě za Řezníčkova „velení se bude uskutečňovat přerod této státní dosud bankovní instituce na Českou revitalizační agenturu. Ten ovšem Řezníček nevidí nijak dramaticky, protože bude vlastně vyústěním rok a půl trvajících prací na nové orientaci Konsolidační banky, kterých se spoluúčastnil. Jeho práci na novém postu tak zřejmě bude možné označit za pokračování toho, co začal nynější generální ředitel Ziegler. Asi i proto Řezníček nechystá, jak uvedl, žádné personální ani jiné dramatické změny v bance. „Jsem rád, že ministr financí jmenoval na tento post právě pana Řezníčka, protože v bance bude zachována kontinuita, většinu věcí jsme vlastně dělali společně, prohlásil Ziegler. Označuje ho za uvážlivého a schopného odborníka, který umí řešit konfliktní situace, je schopen tvořit vize. „Je to velmi lidsky bohatý člověk, dodal. Správa pohledávek není Řezníčkovi nijak cizí, neboť se v této oblasti pohybuje vlastně po většinu své kariéry. Od roku 1997 pracoval jako jednatel České finanční, kde se v poněkud omezenějším rozsahu zabýval vlastně tím samým jako v Konsolidační bance. Do ní přišel z České národní banky, kde měl rovněž na starosti špatné pohledávky bank. Je ženatý a má dvanáctiletou dceru. „Myslím si, že práce bude pořád stejná. Projekty, jichž jsem byl, myslím, významným spoluautorem, budou dále pokračovat. Na zaměření banky není třeba nic měnit. Prostředí znám a neobávám se toho, že by se to nedalo zvládnout, říká Řezníček o své nové práci, jež ho od března čeká. Navíc soudí, že „v jeho prospěch hraje to, že problém velkých českých bank je již z velké části vyřešen a nedají se čekat další velké odkupy špatných aktiv, jež by KoB musela provádět. „Možná že přijdou pohledávky z jiných oblastí množství špatných aktiv mají například finanční úřady, upozorňuje však. Jedním z hlavních projektů, jehož byl Řezníček spolutvůrcem, bylo přeorientování Konsolidační banky na specializovanou instituci, jejíž hlavní náplní bude správa špatných pohledávek. Faktem je, že existovala vize, podle které se původně měla KoB překlopit na standardní komerční banku. „Musím říci, že jsem byl při tom, když se tvořil koncept restrukturalizace transformačních institucí, tedy sloučení těch, které spravují špatná aktiva, pod jednu střechu a vyčlenění rozvojových činností pod jinou. Tento projekt vznikal vlastně od roku 1998, uvedl v rozhovoru s týdeníkem EURO Řezníček. „Jako člen bankovní rady Konsolidační banky se pan Řezníček podílí na rozhodování o všech zásadních věcech, jež banka řeší a schvaluje, tvrdí ředitel kanceláře generálního ředitele Tomáš Krones. Podaří se všechna špatná aktiva odprodat do konce roku 2011, dokdy je podle návrhu zákona, na němž se Řezníček spolupodílel, určen život České revitalizační agentuře? Nebo naopak nenavrhují tvůrci zákona lhůtu na deset let proto, aby vytvářela pro již tak vysoce deficitní státní rozpočet ohleduplnější, tedy nižší každoroční ztráty? „Intenzivní práce s aktivy bude probíhat tak tři až pět let, dokdy by měla být většina z nich vyřešena a zpeněžena. Doběh daný například zdlouhavým soudním řízením bude pozvolný, tvrdí Řezníček. Připouští, že je možné financování ztráty, jež ze správy špatných aktiv konsolidační agentuře vznikne, rozložit do delšího období. Nicméně upozorňuje na to, že Konsolidační banka vytváří jako každý peněžní ústav opravné položky a rezervy, čímž zreálňuje hodnotu aktiv ihned poté, co je dostane do bilance, a nevytváří tak vysokou ztrátu. Připouští ovšem, že trochu jiným problémem bude poměrně velký balík aktiv bývalé Investiční a Poštovní banky, který by měl přijít do KoB. Bude nový generální ředitel pokračovat v „balíčkování špatných aktiv? Zcela jistě ano, vždyť je opět spoluautorem celého projektu. „Samozřejmě plánujeme prodávat další balíky aktiv s tím, že zásadním kritériem bude způsob, jakým investoři přistoupí k prvnímu, prohlásil Řezníček (tři investoři vybraní na short listu mají předložit své nabídky 10. ledna – pozn. red.). Proto budou další balíky aktiv možná více specializované, připouští budoucí šéf Konsolidační banky stejně, jako o tom hovoří ten nynější. Nevylučuje ale, že pokud investoři nabídnou příliš nízkou cenu, která bude dokazovat, že o aktiva nemají zájem, bude tato cesta na čas neprůchodná. „Otevře se tehdy, kdy se zlepší práva věřitelů a upraví se legislativa, prohlásil s tím, že v této oblasti existuje ještě stále řada neznámých: nelze říci, jak to dopadne se zákonem o dražbách, bude se upravovat zákon o konkursu a vyrovnání. Jakkoliv je záměrem budoucího šéfa Konsolidační banky pokračovat v cestě šéfa nynějšího, zcela jistě nebude prošlápnutá. Už proto ne, že Ziegler neodchází ze své funkce proto, že by jej z odborné stránky přestala bavit, ale spíš z politických důvodů.
