OBILÍ JAKO ZDROJ ENERGIE Obilí je přebytek, tak proč ho nepálit a nevyužít jako zdroj energie? Zvláště když je to v řadě zemí běžné. Diskuze o tomto netradičním využití zemědělské plodiny dorazily i do Česka. Ale místo ekonomických argumentů zatím převládají emoce.
OBILÍ JAKO ZDROJ ENERGIE
Obilí je přebytek, tak proč ho nepálit a nevyužít jako zdroj energie? Zvláště když je to v řadě zemí běžné. Diskuze o tomto netradičním využití zemědělské plodiny dorazily i do Česka. Ale místo ekonomických argumentů zatím převládají emoce.
Současnou diskuzi o možném spalování obilí pro výrobu tepla ovlivňuje zejména mýtus drahocenné suroviny, kterou prosazují oficiální místa. Ministerstvo zemědělství s pálením „opatrně nesouhlasí“, ministerstvo životního prostředí nesouhlasí zcela a návrh odmítá i stávající prezident Agrární komory Jan Veleba. Podepisuje se zde názor rozšířený před rokem 1989, tedy že obilí je surovina k výrobě drahocenného chleba.
Naopak realističtější je předseda Zemědělského svazu České republiky Miroslav Jirovský. Využití obilí -zejména nekvalitního - k těmto účelům připouští. V celé řadě zemí v EU se to ostatně v praxi běžně děje. Samozřejmě je však zřejmé, že hlavním účelem pěstování obilí by nemělo být jeho následné spálení.
ČTVRTINA TEMELÍNA
Problém - zejména na tuzemském trhu - tkví v tom, že pěstitelé na jednu stranu nechtějí snižovat osevní plochy, na straně druhé je ale v Česku každoročně nadprodukce obilovin. Tento přebytek přitom zemědělci odmítají využít jinak - případně pouze k produkci biolihu, což ovšem není ekonomicky nejefektivnější.
Narozdíl od biolihu je podle mnohých odborníků využití obilí k produkci tepla výhodnější. Je o tom přesvědčen například Vladimír Verner, šéf společnosti Verner, která se zabývá výrobou kotlů a topných systémů. Biomasu k topení může podle něj představovat nejen obilí, ale i sláma, seno, dřevo, speciální energetické rostliny a různý odpad ze zemědělské produkce. „Hlavním palivem by ale měly být rostliny pěstované na orné půdě a seno z luk,“ říká Verner.
Podle něj stačí třeba k zajištění tepelné energie pro jeden průměrný rodinný dům produkce biomasy zhruba z jednoho až 1,5 hektaru ročně. „Pro vesnici se sto nemovitostmi to znamená vyčlenit pro pěstování paliva pouze 150 hektarů polí. Podobné obce jich přitom mají k dispozici průměrně 1500 hektarů, takže pro výrobu paliva postačuje okolo desetiny z dostupné půdy,“ tvrdí Verner.
Současné přebytky obilí by přitom podle jeho odhadu vystačily pro roční vytopení zhruba 400 tisíc domácností. Vyrovnaly by se pěti milionům megawatthodin energie, což je přibližně čtvrtina energie ročně vyrobené Temelínem.
Náklady na vytápění průměrného rodinného domku při použití obilí by činily přibližně 15 tisíc korun ročně, což je téměř trojnásobně méně, než činí náklady na vytápění plynem. Oproti vytápění formou ústředního topení jsou tyto náklady poloviční, o pár tisíc korun ročně jsou levnější i v porovnání s vytápěním černým uhlím. Levnější než obilí je vlastně jenom dřevo.
LEPŠÍ NEŽ VÍTR
V Česku nyní v současné době funguje kolem 70 výtopen na biomasu. S projekty takzvaných energeticky soběstačných obcí má již přitom zkušenosti řada míst - například Žlutice na Karlovarsku, Dešná u Jindřichova Hradce či Březovice na Mladoboleslavsku. Na negativní reakce to zatím nevypadá - narozdíl od jiných typů „čisté energie“, jako jsou třeba větrné elektrárny u obce Jindřichovice pod Smrkem.
Přestože větrnou energii prosazují někteří úředníci z ministerstva životního prostředí, dosavadní poznatky jsou varující: Vedle odporu obyvatel k zásahu do krajiny v podobě obřích vrtulí jde také o malou efektivitu. Například vstupní investice jindřichovické větrné elektrárny činily zhruba 60 milionů korun, využitelnost kapacity se pohybuje mezi 9 až 13 procenty, kilowatthodina stojí 2,70 koruny a cenu energie je nutné dále dotovat. V praxi to tedy znamená, že zatímco energie z větrných elektráren občanům z kapes peníze vytáhne, tepelná energie z obilí jim výdaje sníží.
Ani teplo z obilí pochopitelně není samospasitelné. Na vstupní, byť jednorázové investice do spaloven na biomasu, všechny rodiny nebo obce nemají. Jak připomíná například tajemník Asociace soukromého zemědělství Michal Pospíšil, investovat do topení biomasou je proto výhodné zejména pro obce stranou inženýrských sítí. Pokud totiž chtějí vybudovat tradiční sítě pro transport energie z běžných zdrojů, vyjde je to ještě na víc peněz než sázka na energetickou soběstačnost prostřednictvím topení biomasou. *
Tabulka
NÁKLADY NA TEPELNOU ENERGII
(pro průměrný rodinný dům v Česku)
Palivo náklady v Kč/rok
Dřevo 8 500
Obilí 15 000
Černé uhlí 17 000
Ústřední topení 36 000
Přímotopy 40 000
Propan 51 000
(poznámka: výsledky zjištění z různých zdrojů)
Pramen: Profit
Foto popis| Energie získaná spalováním obilí je alternativou k větrným elektrárnám.
Foto autor| ilustrační foto: Profit - Martin Siebert
O autorovi| PETR HAVEL, autor je agrární analytik
