Dopad přijetí jednotné evropské měny na výkonnost ekonomiky země je spíše neutrální
Přijetí jednotné evropské měny je pro členské země Evropské unie závazné. Přesto lze u některých z nich vysledovat určité otálení či zvolnění aktivních snah v procesu zavádění eura. Česká republika je toho příkladem. V nedávné minulosti, kdy koruna plynule posilovala vůči euru (i dolaru), převažovaly zejména mezi českými exportéry spíše negativní názory na brzké zavedení evropské měny. Obava ze ztráty konkurenceschopnosti kvůli trvalému nadhodnocení produkce na straně jedné a vidina možného oslabení koruny v budoucnu na druhé straně živily euroskeptické názory. Bylo možné zaznamenat i volání zástupců exportérů po zajištění znehodnocení koruny intervencí centrální banky. V případě ČR se na přímých zahraničních investicích i na celkovém obratu takového obchodu podílejí zhruba z 80 procent členské země EU, většinou pak státy eurozóny. A zlepšující se situace českého exportu podpořená zahraničními investicemi se dříve či později musela odrazit ve vývoji měnového kurzu koruny a eura. Má-li nastat oslabení koruny, pak v důsledku poklesu zahraniční poptávky po českém vývozu nelze nepočítat se ztrátami, které se daly předvídat.
Srovnání
Od jednotné evropské měny se kromě jiného očekává, že její zavedení přispěje jednak ke stabilnější, jednodušší a zároveň hlubší vzájemné mezinárodní spolupráci zúčastněných zemí a jednak k posílení jejich konkurenceschopnosti vůči okolnímu světu. Řečeno jinak, objevují se názory a přesvědčení, že zavedení jednotné evropské měny v konkrétní zemi EU přispěje k růstu objemu jejího zahraničního obchodu, a tedy i HDP. Jsou skutečně dopady zavedení eura na vývoj HDP natolik pozitivní? Pro zjištění pravděpodobné odpovědi nebo alespoň vysledování určité tendence se lze v případě ČR poučit z faktických zjištění obdobně ekonomicky vyspělých zemí, které euro přijaly za své zákonné platidlo nedávno anebo to učiní v dohledné době. Mezi tyto země patří Slovinsko, jehož vstup do eurozóny na začátku roku 2007 je považován za učebnicový příklad bezproblémového zavedení jednotné evropské měny, a Slovensko, které se na přijetí eura v dohledné době chystá – finálním termínem je 1. leden 2009. Metoda vzájemné komparace relevantních vývojových ukazatelů vybraných zemí a států eurozóny by mohla poskytnout predikci možného budoucího dopadu zavedení eura v ČR.
Nejednoznačné hodnocení
V únoru 2004 na pražské konferenci Mezinárodního měnového fondu jeho tehdejší šéf Horst Köhler prohlásil, že náhrada národní měny eurem posílí ekonomický růst země. Ačkoli nelze přesně zjistit rozsah přínosu přijetí jednotné evropské měny na vývoj HDP konkrétní země, lze ze statistik vysledovat určité tendence vyplývající z tohoto opatření. A na jejich základě je možné aspoň přibližně říct, zda jsou pozitivní, negativní či neutrální povahy. Až na Řecko se všechny uvedené země staly členy eurozóny 1. ledna 1999 (viz Téměř bez výkyvů). Kvůli nedostatku dat z doby před rokem 1999 (pouze rok 1998) nelze jednoznačně zhodnotit okamžitý dopad zavedení eura na výkon konkrétní ekonomiky, zda přírůstky či poklesy HDP zaznamenané v konkrétních zemích ihned po vstupu do eurozóny souvisejí s přijetím eura. V případě Řecka, které vstoupilo do eurozóny 1. ledna 2002, lze z uvedených dat prohlásit, že tempa růstu HDP se ve sledovaném období pohybovala v rozmezí 3,4 až pět procent – bez ohledu na to, jaká měna byla aktuální, zda národní či nadnárodní.
Pro zjištění možných pozitivních tendencí přijetí eura na vývoj HDP jsou dále uvažovány i zmiňované ekonomiky České republiky, Slovenska a Slovinska (viz Stálý růst). Z uvedených dat vývoje hrubého domácího produktu je možné vysledovat, že všechny tři ekonomiky v letech 2003 až 2007 vykazovaly téměř neustále rostoucí přírůstky HDP. Od roku 2005 jsou nejvyšší na Slovensku. Na datech z prvního čtvrtletí 2008 je vidět výraznější oslabení pozitivního ekonomického vývoje oproti předchozím létům. A vzhledem k aktuálnímu vývoji bude toto oslabení na konci roku 2008 zřejmě ještě razantnější, než se očekává. Jaké lze vysledovat v posledních pěti letech vývojové linie hrubého domácího produktu zemí, které euro dosud nebo do nedávné doby nepřijaly, ve srovnání s vývojem HDP eurozóny jako celku?
Téměř totožný vývoj
Z uvedeného (viz Totožný vývoj) je možné odhalit téměř totožný trend vývoje HDP EU 12 a Slovinska. A to i v době, kdy Slovinsko nebylo členem eurozóny. A dále, že vývojové trendy HDP všech zkoumaných zemí si jsou podobné – až na malé oslabení růstu v roce 2005 v eurozóně a Slovinsku a na jeho zpomalení v roce 2006 v ČR a Evropské měnové unii. Toto zpomalení růstu se na Slovensku a ve Slovinsku projevilo o rok později. Podobné vývojové tendence si lze vysvětlit tím, že všechny tři sledované ekonomiky byly a jsou s eurozónou provázané. Ať již je mechanismem tohoto provázání euro samotné, fixace národní měny k němu, orientace zahraničního obchodu a tak dále. Z faktu, že se vývojové trendy HDP v „eurových“ a v „ne-eurových“ zemích výrazně neliší, ale naopak si jsou značně podobné, vyplývá, že přímý účinek vlivu zavedení eura na růst výkonnosti ekonomiky se zdá spíše nepříliš výrazný či neutrální.
Tabulka 1:
Téměř bez výkyvů
Vývoj HDP v zemích EU 12 v letech 1998 až 2008 (v %)
1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Německo 2 2 3,2 1,2 0 -0,2 1,1 0,8 2,0 2,5 1,8
Itálie 1,4 1,5 3,7 1,8 0,5 0 1,5 0,6 1,8 1,5 0,5
Francie 3,5 3,3 3,9 1,9 1 1,1 2,5 1,9 2,2 2,2 1,6
Španělsko 4,5 4,7 5 3,6 2,7 3,1 3,3 3,6 3,9 3,8 2,2
Rakousko 3,6 3,3 3,7 0,4 1,6 0,8 2,5 2,9 3,4 3,1 2,2
Belgie 1,7 3,4 3,7 0,8 1,5 1 3 1,7 2,8 2,8 1,7
Nizozemsko 3,9 4,7 3,9 1,9 0,1 0,3 2,2 1,5 3 3,5 2,6
Portugalsko 4,8 3,8 3,9 2 0,8 -0,8 1,5 0,9 1,4 1,7 1,7
Finsko 5,2 3,9 5 2,6 1,6 1,8 3,7 2,8 4,9 4,5 2,8
Irsko 8 10,4 9,4 6,1 6,6 4,5 4,4 6 5,7 5,3 2,3
Lucembursko 6,5 8,4 8,4 2,5 4,1 2,1 4,9 5 6,1 4,5 3,6
Řecko 3,4 3,4 4,5 4,5 3,9 5 4,6 3,8 4,2 4 3,4
EU 12 - - - - 0,9 0,8 2,1 1,7 2,8 2,6 1,7
Pramen: http://epp.eurostat.ec.europa.eu
Tabulka 2:
Stálý růst
Vývoj HDP v ČR, Slovensku a Slovinsku v období 2003 až první čtvrtletí 2008 (v %)
2003 2004 2005 2006 2007 První čtvrtletí 2008
ČR 3,6 4,5 6,3 6,8 6,6 5,3
Slovensko 4,8 5,2 6,6 8,5 10,4 8,7
Slovinsko 2,8 4,4 4,1 5,7 6,1 5,7
Pramen: http://epp.eurostat.ec.europa.eu
Graf:
Totožný vývoj
Srovnání trendů růstu HDP v EU 12 a ČR, Slovensku a Slovinsku v období 2003 až první čtvrtletí 2008
0 2 4 6 8 10 12 procent HDP
2003 2004 2005 2006 2007 První čtvrtletí 2008
EU 12 ČR Slovensko Slovinsko
Pramen: http://epp.eurostat.ec.europa.eu
Souvislosti
Rozsah přínosu přijetí jednotné evropské měny na vývoj HDP konkrétní země nelze přesně zjistit.
Ze statistik však je možné vysledovat určité tendence vyplývající z tohoto opatření.
Na jejich základě lze aspoň přibližně říct, zda jsou pozitivní, negativní či neutrální povahy.
